Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
26. 12. 2020 15:20

Jak by zněl projev svobodomyslného prezidenta, Nezemana? Snad nějak takhle

Vyhlížíme do dalšího roku. Přeji vám, aby se stal rokem změny. Rokem, kdy zvládneme koronavirus. Rokem, kdy se budeme učit hledat pravdu, kdy nebudeme šířit lži a záměrně chybné informace.
Co řekne Miloš Zeman, to jsme věděli předem. Co by ale řekl nějaký moudrý prezident?
Co řekne Miloš Zeman, to jsme věděli předem. Co by ale řekl nějaký moudrý prezident? | Foto: ČTK

Vyslechli jsme další "vánoční poselství" unaveného a únavného prezidenta Zemana. Prvně bez ortézy na ruce. Krátká, prázdná, rozdělující řeč. Selhala prý média, novináři z médií Zdeňka Bakaly (kam patří i Aktuálně.cz) "jsou hodni nejhlubšího opovržení", "opozice selhala", zato vláda odvedla "dobrou, tvrdou a poctivou práci" a našla "odvahu se zadlužit". Poděkoval zdravotníkům, hasičům, policistům, vojákům a dobrovolníkům. Oznámil, že letos pršelo, takže klimatické změny zřejmě neexistují. Vyzval, aby se lidé nechali očkovat, ale neřekl ani slovo o tom, že očkování není vůbec připraveno.

Představuji si, že by si Česko bylo zvolilo svobodomyslného, demokracii vyznávajícího, moudrého prezidenta. Co by asi tak národu řekl? O čem by po tomto těžkém, covidovém roce mluvil? Možná by jeho slova zněla nějak takto:

Vážení spoluobčané, vážené dámy a pánové, přátelé,

obracím se na vás na konci velmi těžkého roku. A před začátkem roku dalšího, který nebude lehčí a v němž budeme muset čelit velkým ekonomickým i společenským potížím. Přesto mám naději, že těžké doby spolu zvládneme, jako jsme překonali i jiné těžké chvíle této země. Žijeme totiž stále ve svobodné zemi a, prosím, važme si toho nade vše.

Koronavirus zpřevracel naše životy. Je mi líto skoro jedenácti tisíc rodin, jimž dosud v souvislosti s covidem-19 zemřeli jejich blízcí. Na začátku se vám chci omluvit za naši vládu, nezvládla pandemii dobře, nejednala ve druhé vlně nákazy dost prozíravě, rychle, statečně a pružně.

Omlouvám se za velké zásahy do vašich práv a svobod, které jste až dosud podstoupili a podstupujete dál. Za uzavření hranic v první vlně, za bezprecedentní, zřejmě neústavní zákaz vycestovat ze země. Za kruté omezení svobody shromažďovací. Za noční zákazy vycházet. Za omezení pracovních i nepracovních aktivit. Čelili jsme novému, neznámému nebezpečí a často jsme nevěděli, jak na ně správně, chytře reagovat.

Zároveň však chci mnohým našim občanům poděkovat za to, jak si v této pohnuté době vedli. Nemohu a neumím vyjmenovat všechny, myslím však na lékaře, zdravotníky, záchranáře, učitele, dobrovolníky, na duchovní, policisty, vojáky, sociální pracovníky a mnoho dalších, kteří pomáhali a pomáhají nemocným, slabým, opuštěným, zapomenutým. V takových lidech vidím naději naší země.

Prožili jsme rok kypící zvraty. Napětí ve společnosti opět vzrostlo a omlouvám se, pokud jsem k tomu sám jakkoli přispěl. Za velký problém považuji rozdělenost, jež se v naší zemi již pevně usadila a je pěstována zevnitř i zvenčí. Mluvím nyní o politicích, ale i o nespokojených občanech, kteří vidí řešení v šíření nenávisti. Těžce se mýlí.

Život není soutěž

Zažíváme krizi demokracie, jež úzce souvisí s nespokojeností, s tím, že masy lidí osobně i ekonomicky neuspívají a covid-19 jim v jejich soukromých životech ještě víc uškodil. Slabí se stávají ještě slabšími a systém jim pomáhá pozdě, často jen málo, někdy vůbec. Není možné ignorovat ekonomické zájmy lidí včetně chudých v době rozšířeného konzumu, jinak hrozí rozvrácení demokratického systému.

Naši občané se často cítí opuštěni, nevěří elitám, hledají rychlá, lživá, zdánlivě snadná řešení. Opět se vrací nacionalismus, který Evropu v minulosti skoro zničil. Nevěřme, že je dnes řešením žít za zdí, za naší, za ruskou nebo za Velkou čínskou. Žijeme v propojeném světě, a to je naše výhoda. Ano, koronavirus se rozšířil kvůli globalizaci, ale díky téže globalizaci máme vakcíny a pomoc Evropské unie.

Vážení občané,

nenechte si nalhávat, že jsme nejlepší, pády do reality jsou pak bolestné. Obecně se u nás i jinde na Západě pěstuje trend "býti nejlepšími", "býti jedničkami". Je to nebezpečný nesmysl. Stačilo by, abychom byli obyčejně, průměrně dobří, klidně někde uprostřed sedmadvacítky. Jedničkami můžeme být v jednotlivostech, nikoli jako celek.

Život není soutěž, kde smysl má pouze první místo, prosím, nenechme se zmást, nevnímejme ho tak. Nezapomínejme, že prvních je vždycky a všude absolutní menšina. Podstatné je, jak spokojeně, jistě a vyrovnaně žije většina. Mířit "na špici Evropy" je lež, možná zbožná lež, ale stále lež. Jak se to míření týká matky samoživitelky, která si nemůže koupit pračku, jež se jí definitivně porouchala? Jak dlužníka, jehož výhledem je, že nikdy nevybředne z dluhů? Jak hospodského, který kvůli covidu musel zavřít hospodu a teď mu odboráři radí, ať jde dělat pomocného dělníka?

Třetí omluva

Vážení občané,

lhali jsme si, že míříme na špici, a přitom nejsme s to ani pořádně připravit tak zásadní, životně důležitou věc, jako je očkování, bezpečné uložení vakcín po celé republice, zřízení očkovacích míst. Znovu se musím omluvit za vládu, která to nezvládla. Do září má být očkováno zhruba 7,5 milionu lidí, potřebujeme 15 milionů dávek za 240 dní, 62 500 lidí za den, pokud začneme hned v lednu. Nebo 83 000 denně, když začneme v březnu. Zatím dorazilo 9750 dávek vakcíny.

Vážení občané,

mluví se o klimatické změně, odpírači už přišli o své argumenty, u nás v Česku vidíme, jak naše krajina vysychá, i když byl letošek o něco mokřejší. Sucho nás straší, nemůžeme pouze přihlížet. Existuje jediná cesta - změna způsobu života. Méně betonu a více křoví, více stromů, méně plastů a více hmyzu, zvířat, méně posekaných pažitů a více divočiny. A opět, co v tom děláme? Odpovědní hlavně mluví, jenomže mluvit nestačí. Přitom víme, co máme dělat.

Co také symbolizuje uplynulý rok? Řeka Bečva, do níž 20. září uniklo velké množství kyanidu. Uhynuly desítky tun ryb a živé organismy na mnoha kilometrech řeky. Dodnes to není vyšetřeno. Nemožné, chybné, stát zde ostudně selhal. Potřetí se za vládu i příslušné úřady musím omluvit.

Vážení občané,

víme, co děláme špatně. A víme, že jinde jsou na tom o řády hůř než u nás. Zmíním uprchlický tábor Kara Tepe, známý jako Moria 2.0 na ostrově Lesbos. Volá, prosí o pomoc a u nás od 16. prosince do 16. ledna probíhá vánočně-novoroční sbírka. Podmínky, jež v tomto místě panují, jsou teď v zimě, kdy vydatně prší a teploty sahají až k nule, tragické. Prosím, pomozte, doneste do sběrných míst spacáky a další věci, které v Kara Tepe zoufale potřebují.

Vyhlížíme do dalšího roku. Přeji vám, aby se stal rokem změny. Rokem, kdy zvládneme koronavirus. Rokem, kdy se budeme učit hledat pravdu, kdy nebudeme šířit lži a záměrně chybné informace. Rokem, kdy si i kvůli nové nákaze uvědomíme, jak cenná je svoboda, že není nutné býti prvními a smysl má býti ohleduplnými, laskavými, býti nositeli naděje a vzájemnosti nejen české, ale i evropské a světové.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Junior Lamparter předčil na MS dospělé sdruženáře, Vytrval byl 22.

Rakušan Johannes Lamparter udržel vedení po skoku a stal se sdruženářským mistrem světa na velkém můstku. Devatenáctiletý Rakušan mezi dospělými triumfoval jen tři týdny po té, co získal juniorský světový titul. Nejlepším českým reprezentantem byl tentokrát Jan Vytrval, který obsadil 22. místo, což je jeho nejlepší umístění na vrcholné akci.

před 1 hodinou

Štafeta běžkyň na lyžích byla na MS osmá, vyhrály Norky

České běžkyně na lyžích zajely na mistrovství světa nejlepší štafetu od Sappora 2007. Čtveřice Kateřina Razýmová, Petra Nováková, Kateřina Janatová a Petra Hynčicová skončila v Oberstdorfu osmá. Na světový trůn se v závodě na 4×5 kilometrů vrátily Norky, tentokrát ve složení Tiril Udnes Wengová, Heidi Wengová, Therese Johaugová a Helene Marie Fossesholmová. Naopak selhaly obhájkyně titulu Švédky, které obsadily až šesté místo.

Štafetu skvěle rozjela Razýmová, která po prvním klasickém úseku předala na prvním místě. Nováková se snažila udržet Norky Heidi Wengové a Rusky Julie Stupakové, ale v závěru prvního dvouapůlkilometrového okruhu odpadla a v tom druhém jí došly síly. Propadla se na osmé místo. O další příčku pak klesla Janatová, ale finišmanka Hynčicová dostala Češky na osmé místo před Kanadu. V elitní desítce byly na MS Češky naposledy před čtrnácti lety, kdy ještě s Kateřinou Neumannovou obsadily pátou příčku.

Další zprávy