Miloš Zeman odmítl dát Jiřímu Bradymu Řád T.G.M. Ze msty. O tom dnes není pochyb. Daniel Herman poslal strýci v září, druhý den poté, co mu Zeman vyhrožoval, že nedá Bradymu vyznamenání, pokud se setká s dalajlámou, mail, kde to celé popsal. Musel by být jasnovidec, aby dopředu věděl, co se stane.
Řád byl zneužit k osobní vendetě a politici i pozvané osobnosti řeší, zda na Hrad 28. října jít, či nejít. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek napsal na Twitter: "Prosím o váš názor. Mám nejít na Hrad zatleskat generálovi J. Klemešovi, když si to jistě zaslouží, kvůli někomu jinému? Má se stát rukojmím?"
Klade proti sobě úctu k (některým) vyznamenaným a "někoho jiného", tedy zřejmě neúctu k Zemanovi. Otázku můžeme rozšířit: Je víc výročí založení svobodného Československa, nebo situace, kdy prezident svátek zneužil, aby si vyřizoval osobní účty a udělal cukrblik na komunistickou Čínu? Je státní svátek nad nyní zvoleným prezidentem?
Část podstaty vystihl jeden diskutující na Twitteru, který na otázku Bělobrádka odvětil: "Ministr vlády by měl být svéprávný jedinec, a tudíž se rozhodovat sám. Před hlasováním na vládě se nás taky na názor neptáte." Přesné. Člověk by čekal od předsedy lidovců, že odpověď zná.
Malér tkví v tom, že jde o víc než o Zemana, Hermana, Bělobrádka. Ve skutečnosti se v Česku už delší dobu láme chleba, rozhoduje se o dalším směřování země.
V pátek 28. října si připomínáme vznik svobodného, demokratického, západního státu. Nejde ani o datum, ani o Hrad. Jde o to, jestli na Západě zůstaneme, nebo zda se od Evropské unie, NATO, západního společenství odtrhneme. Mimo jiné díky vlivu Zemana, ruských trollů, nerozborného přátelství s komunistickou Čínou atd.
Páteční 28. říjen můžeme vnímat jako milník. Již běží Zemanova kampaň pro druhé prezidentské období. Kdo v pátek půjde na Hrad, vědomě či nevědomky vyslovuje tomuto politikovi a jeho přeorientovávání Česka na Východ podporu. Takhle Zeman zaplněný Vladislavský sál podá. A on o to hraje, cítí ten tlak, proto couvá a zvažuje, jestli Bradymu nedat metál "při další vhodné příležitosti". Trapné.
Cítíme velkou úctu a obdiv ke generálu Jaroslavu Klemešovi. Ale ani on zřejmě nechce, abychom se odklonili od demokracie. A jiní dekorovaní snad také ne. Státnímu svátku neuškodí, pokud bude slaven jinde než na Hradě a bez prezidenta, který ho pošpinil a zneužil.
Brady a Herman musí zvítězit nad Zemanem a Ovčáčkem
Příliš si to neuvědomujeme, demokracii 27 let po pádu komunistické diktatury považujeme za samozřejmost, danost. Ta tu bude pořád, namlouváme si. Omyl. Demokracie není napořád.
Evropská komisařka Věra Jourová v České televizi nedávno mluvila o tom, jak nás vidí venku: "Už dříve jsem říkala, že budu obhajovat dobré jméno České republiky a hlavu státu, co to půjde. Dělám to velmi často. Je to čím dál těžší, protože se kolem České republiky vytváří takový ten opar – to jsou ti, co tíhnou k Východu a co nepochopili západní hodnoty... Myslím si, že je potřeba více sebereflexe a více uvědomění si, kam patříme."
To nabízí odpověď na otázku "jít, či nejít na Hrad". Když se ptali Jourové, zda půjde, odvětila: "V žádném případě nepůjdu. Je teď potřeba postavit se tam, či onam."
Teď je potřeba vybrat si místo, postoj. Demokracie, svoboda, nebo systém, jaký má Rusko, Čína? Slušnou hlavu státu, nebo svévolníka?
Co máme za sebou? Zeman donutil nejvyšší ústavní činitele, aby de facto, když to domyslíme, podepsali, že se ministr nesmí sejít s dalajlámou. Ale tibetský duchovní není zločinec, terorista, dokonce ani nechce Tibet odtrhnout od Číny. Takže jde o to čínské "my ho nechceme, a pokud ho my nechceme, ani vy ho nesmíte chtít". Nepřijatelné.
Představme si, že Miloš Zeman bude zvolen prezidentem i v druhém volebním období. V přímé volbě. Co to o českém národu vypoví? Že přijímá nejen všecku vulgaritu, mstivost a nízkost tohoto pána, ale taky konec zahraniční politiky lidských práv a příklon k Putinovi a Si Ťin-pchingovi.
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Že Česko odmítá západní EU, odmítá NATO, souhlasí s ruskou hybridní válkou v Donbasu, s anexí Krymu, s porušováním mezinárodních dohod. A ano, kdo jde letos na Hrad, aniž si to možná připustí, toto vše akceptuje.
Jít tam 28. října znamená postavit se na stranu Zemana. Už nejde o datum a místo, ale o Zemanovu trajektorii, jež míří ostře proti občanské společnosti, proti vládě práva, proti Západu. Viz mimo jiné kauzu Peroutka, kde Hrad odmítá přijmout rozhodnutí soudu. Mimochodem, Jiří Brady žije na Západě, v Kanadě, je typickým zastáncem občanské společnosti. Takže ideálně vybraný cíl.
Na Hrad nejít. Na Západě zůstat a bojovat o to. Klidně na Staroměstském náměstí, na Albertově, 28. října, 17. listopadu, denně, pořád. Aby nám svoboda neprotekla mezi prsty.
