Nikdo profesoru Vlastimilu Válkovi neupírá odbornost. Nikdo nemůže říct, že by se neobklopil chytrými lidmi. A dokonce má i jednoho z nejzkušenějších mluvčích ze všech ministrů. Ale málo platné, to nestačí, když dotyčný je naprostý chaotik, který zjevně manažersky nestačí na řízení tak složitého ministerstva, jako je zdravotnictví.
Ministrovi se nyní právem předhazuje zatím nejvážnější karambol vládní koalice. Ta po dlouhých bojích s opozicí ve sněmovně prosadila novelu pandemického zákona, aby následně v poklidu doputovala do klidnějšího Senátu, kde mají vládní strany hladkou většinu. Jenže ministr zcela podcenil vyjednávání se senátory, ti ho vyprovodili a vše vrací do sněmovního pekla.
To však není ten nejcharakterističtější problém ministra Válka. Tím je naprostá zmatečnost, která si nijak nezadá s tím, co předváděli ministři vlády Andreje Babiše.
Posledním příkladem je rušení karantén, jednoho ze základních instrumentů boje s covidem. Vždyť je to jen pár dnů, co se vyhlašovaly novinky na únor. Po soudním verdiktu se nečekaně vyhlásilo, že do hospody se může už i bez potvrzení o očkování či prodělání nemoci, k 19. únoru pak navýšení počtu účastníků na hromadných akcích. A ejhle, pokoutně o víkendu vyskakuje zpráva, že vlastně od 19. se ruší i kompletně karantény, zato se pro nakažené prodlužuje izolace na sedm dnů.
To opravdu už nejde. Je jistě dobře, že chaotická opatření nemohou napáchat už moc škody, protože omikronová vlna ustupuje, nikoliv naopak. Ale to není přece jednorázový omyl. Nesrozumitelné vysvětlování veřejnosti a měnění pravidel častěji než za Adama Vojtěcha, je zjevně poznávací znamení Vlastimila Válka. A to bude ještě velký problém, i když covid odejde.
Nezvládnutý omikron
Profesor Válek podává ve vládě Petra Fialy nyní suverénně nejhorší výkon. Přesto se asi nemusí o své křeslo bát. Platí stále to, co platilo v listopadu při rozdělování křesel v pětikoalici - těžký post ministra zdravotnictví nikdo soudný nechtěl, takže do toho šel po hlavě právě Válek.
Ale čeho je moc, toho je příliš. Premiér Fiala v novoročním projevu slíbil, že opatření budou "maximálně rozumná, přiměřená a předvídatelná". To se ani omylem neděje.
Začalo to ještě před Novým rokem, kdy z politických důvodů vláda odmítla o pár dnů prodloužit nouzový stav přes Silvestra a vytasila se místo toho zase s další sadou zcela nesrozumitelných restrikcí podle jiného paragrafu.
O nástupu omikronu se vědělo dlouho předtím, než ochromil v lednu republiku. Přesto ministr Válek nedokázal přijít se srozumitelnou sadou opatření. Ve školách se vůbec neměly posílat do karantény desítky tisíc zdravých dětí každý týden, ale měly se metodou "test-to-stay" testovat při výuce. Chaos v pravidlech pro školy i firmy byl maximální. Aby toho rychlopalný ministr neměl málo, ještě vypálil do společnosti šrapnel v podobě pracovních izolací, který naštěstí nikoho nakonec nezranil.
Přestože vrchol omikronu už snad máme za sebou (což neznamená, že se ještě se zpožděním nenaplní nemocnice), výstup z šesté vlny je příšerný. Nyní jsem u náhodně rušených karantén a prodloužení doby izolace, těžko říct, co vše k tomu ministerstvo zdravotnictví v následujících 24 hodinách přidá či zas ubere.
Ministr v nouzovém stavu
Ministr Válek je i učiněné politické neštěstí pro vládu Petra Fialy. Základní premisou pětice stran už od hádky z minulého února o prodloužení nouzového stavu bylo a je, že nouzový stav prostě za žádnou cenu nesmí již být. A co udělá ministr Válek, když nezvládne přesvědčit senátory z vládních stran o svém zákonu? Začne hrozit tím, že vyhlásí právě nouzový stav.
Tím staví celou politickou rétoriku pětikoalice na hlavu. Když v únoru 2021 v neočkovaném Česku na vrcholu jedné z nejhorších vln údajně nebyl potřeba nouzový stav, nyní v únoru 2022 v proočkovaném Česku, kde se vir přeměňuje na běžné respirační onemocnění, to bez nouzového stavu najednou nejde?
Není divu, že zkušenější zbytek vlády rychle Válkovy promluvy zakrývá ujišťováním, že sněmovna Senát přehlasuje, novela pandemického zákona vstoupí včas v platnost a žádný nouzový stav určitě nebude.
Válkovi kolegové to ale říkají se skřípěním zubů. Ta novela je prostě mizerně napsaná, nelze se divit senátorům, že se jim nelíbila. Ministr Válek hned po nástupu do úřadu měl tuto normu změnit či požádat o prodloužení stávající, která vyprší koncem února. Do sněmovny však svůj polotovar donesl až 20. ledna, takže si vyprosil schvalování v legislativní nouzi, pro kterou není sebemenší důvod. To konec konců sám ministr po fiasku v Senátu přiznal tím, že je možné na dva týdny vyhlásit nouzový stav, než omikron definitivně odejde.
Lídři vládních stran si museli rvát vlasy.
Miliarda sem, miliarda tam
Covid se snad opravdu změní v běžné respirační onemocnění, byť to jistě neznamená, že nemáme mít na podzim připravenu sadu opatření v opravdu dobře udělaném zákoně.
Ministr Válek ale již ukázal, že to s ním zdravotnictví bude mít těžké i bez covidu. Zatímco ostatní ministři srdnatě bojovali s šéfem státní kasy, který hledal 80 miliard úspor, Válek šmahem obětoval 14 miliard, které měly jít na navýšení platby za státního pojištěnce.
Prý to dle ministra populisticky schválila minulé léto vláda Andreje Babiše. Pokud si to opravdu Válek minulé léto myslel, je zajímavé, že dopředu voličům neavizoval, že by to zase škrtnul. A dokonce ještě do programového prohlášení vlády naopak přidal, že se platba za státního pojištěnce bude pravidelně valorizovat.
Protože až do února Válek proti navýšení plateb neprotestoval, na více peněz se kompletně nastavily všechny platby ve zdravotnictví, především úhradové vyhlášky. Nyní se to zase bude škrtat a snad se na konci roku nebude omezovat péče, protože nemocnicím dojdou úhrady a vše budou překládat až na začátek dalšího roku.
Že je to celé pimprlové divadlo, už mezitím přiznal i ministr Marian Jurečka, který avizoval zvýšení plateb za státního pojištěnce v roce 2023. Takže nyní se oněch 14 miliard muselo škrtnout, aby to vypadalo, že vláda šetří, aby se stejně v příštím roce do systému poslaly. Není chyba zkušených politických harcovníků, že něco takového vymyslí. Je chyba ministra zdravotnictví, že si něco takového nechá vnutit.
Ač dosavadní lapálie ministra Válka byly různorodé, vzorec chování je bohužel stále stejný - chaos. Pokud z politických důvodů není možné čerstvého ministra odvolat, protože ono místo navíc ani nikdo nechce, měl by dostat k ruce alespoň schopný tým náměstků, který se ho pokusí uřídit.
