reklama
 
 

King Babiš není tak silný, jak vypadá. Začíná boj o vládu, o Hrad, o trestní stíhání

23. 10. 2017 7:30
Uklidňovat nás může vědomí, že Babiš chce uspět, ne zkrachovat. I on má po volební výhře právo dostat šanci a ukázat, že není nedemokrat.

Co se stane dál? Na první pohled se to zdá jednoduché, volby zrodily suveréna, jednoznačného vítěze, Babiše kinga. Hnutí ANO získalo 78 poslanců, druhá strana (ODS) jen 25. King ji válcuje o 53 křesel, brutální rozdíl. Navíc prezident Zeman potvrdil, že šéfa ANO pověří sestavením vlády a dá mu na to měsíc.

Klíčovou otázkou však je, jak Babiš se svou pozicí naloží. Dostal, co chtěl, nadpoloviční většinu poslanců ovšem nemá. Skončila mu doba, kdy se mohl na někoho vymlouvat (do voleb k tomu šéfovi ANO sloužil premiér Bohuslav Sobotka). Končí doba ublíženého, ufňukaného muže, doba "účelovky", teď je to už jen na něm, Babiš musí předvést, jaký je lídr, manažer, jak maká, řídí, a hlavně že se umí dohodnout.

Snil o vládě samotného ANO, samovládě. Poslušní ministři, on diktující, jenomže nemá dost poslanců. Jediná cesta k samovládě je vládnout menšinově za tiché podpory jedné či více stran. V tuhle chvíli končí heslo "nejsme jako politici", Babiš musí dělat politiku. Nastejno to vyjde, pokud by chtěl vládnout v koalici, tam by ovšem asi neměl tak poslušné členy kabinetu.

Nezapomeňme, ANO sedělo skoro čtyři roky ve vládě. Babiš se holedbá, že byl nej nej ministr financí, ale kupříkladu o resortu dopravy raději cudně mlčí. Kde sežene kvalitní ministry? Pokud chce řídit vládu jako (úspěšnou) firmu, musí najít špičky na jednotlivé obory. Kde? Koho?

Jak získá spojence? Většina nových parlamentních stran zatím vládu s ANO či tichou podporu hnutí odmítá (ODS, Piráti, TOP 09, Starostové). Navíc v malých stranách, které neuspěly, byť pronikly do sněmovny, to vře, budou muset rychle vyřešit, kdo je dál povede. Triumvirát ČSSD ztroskotal, Pavel Bělobrádek dostal méně, než chtěl, Miroslav Kalousek by s Babišem do holportu nešel a sám je na odstřel, komunisté propadli a pod Vojtěchem Filipem praská větev. Pouze Jan Farský uspěl, jenže je ve sněmovně slabý a "nebabišuje".

Nejsme ohrožení demokracie!

Babiš po volbách pospíchal ujistit demokratické strany, že ANO je v pořádku: "Nechápu, proč z nás někdo dělá ohrožení demokracie, my nejsme ohrožení demokracie." Prý to tu chce udělat jako v Německu (v tom strašném merkelovském Německu?). Odmítl, že by ANO bylo protievropskou stranou: "Není pravda, že jsme strana orientovaná na Východ."

Proč tohle lákání demokratických stran provozuje? Krom nich mu zbývá už jen Tomio Okamura a komunisté, případně ODS, kterou by ale asi musel vést Václav Klaus junior, za Petra Fialy by to asi nešlo.

Babiš ví, jak sebevražedná by byla spolupráce s Okamurou. Co je SPD? Co od nich čekat, co udělají? Představte si, že se ve vládě sejde Babiš a Okamura, dva alfa samci, oba s nesmírně vyvinutým finančním pudem. Následovala by dennodenní rvačka, Okamura by předváděl ještě drsněji to, co Babiš za Sobotky: já, já, já, nikdo jiný. A otázkou (po zkušenosti s Úsvitem přímé demokracie) je, jak dlouho vydrží SPD pohromadě.

Vzpomeňme na Věci veřejné a jejich pobyt ve vládě Petra Nečase, a to byla "véčka" oproti okamurovcům ještě relativně normální strana. Co Babiš ví o SPD? Zná Okamuru (který ho až do voleb neustále napadal) a zná Okamurův stín Radima Fialu, který chce být ministrem financí… (Fiala byl poslancem za ODS, přešel do Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a společně s Okamurou po dramatickém rozpadu strany založili SPD.)

Vládnout s Okamurou? To by bylo jako kráčet přes propast po naříznutém lanu; nikdy nevíte, kdy praskne. Navíc je SPD jasně protievropská strana, ale Agrofert má v Německu byznys, Babiš opravdu těžko plánuje czexit.

Co se jevilo na první pohled jednoduché, pozice kinga, 78 poslanců, to se náhle ukazuje jako zatraceně složité. Babiš má zboží, které může nabízet (kým bude obsazeno vedení sněmovny), ale zároveň ve hře figurují věci, jež jeho pozici komplikují.

Ve jménu republiky zastavuji trestní stíhání

Sněmovna, pokud se její vedení vůbec ustaví, bude muset znovu jednat o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Dnes se zdá nemožné, že by nebyli vydáni (78 poslanců vydání nezabrání). Leč kdo ví, co se dá za zavřenými dveřmi dohodnout, vyhandlovat.

Kdyby poslanci Babiše a Faltýnka nevydali, byla by to devastující rána pro Česko coby právní stát. (Policie by přece pod dohledem žaloby nikdy nepožádala o vydání nejmocnějšího politika, kdyby neměla dostatečně "nabito".)

Zásadní bude role prezidenta Miloše Zemana. Oznámil, že nehodlá spěchat se svoláním sněmovny, své královské chvíle si náležitě užije. Chce jednat se všemi lídry stran ve sněmovně, má vlastní představy o vládní koalici, preferuje SPD Tomia Okamury a Piráty, sdělil již Blesku.cz. S jistotou víme, že premiérem jmenuje Andreje Babiše.

Zeman chce zůstat na Hradě, Babiše potřebuje. (Představme si čistě hypotetickou situaci, kdy Babiš náhle změní názor a rozhodne se kandidovat na prezidenta. Nebo jiný scénář, na Hrad kandiduje třeba Faltýnek, vyhraje, dá Babišovi milost. Zeman na vedlejší koleji.) I prezident má co nabídnout, třeba pro zachování dobrého jména České republiky zastavit stíhání Babiše i Faltýnka. (I to by byl knokaut pro českou spravedlnost.)

Ještě jedna "hradní" neznámá. Co když Okamura nazná, že s ním nikdo nepočítá, a rozhodne se sám kandidovat na Hrad? Prezident Okamura! To byla bomba. Vzpomeňme, jak ve svých volebních novinách psal, že ho chce 3,6 milionu voličů za premiéra… Co když tomu věří?

V sobotu ve dvě odpoledne začalo nové, více autoritářské období české demokracie a my jsme se ocitli ve velké nejistotě, která může vyústit i v předčasné volby. Uklidňovat nás může vědomí, že Babiš chce uspět, ne zkrachovat. I on má po volební výhře právo dostat šanci a ukázat, že není nedemokrat, že není proti Bruselu, že nás nechce tlačit ke Kremlu.

autor: Martin Fendrych | 23. 10. 2017 7:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama