Žijeme uprostřed změny, v období transformace. Je velmi důležité, nakolik si to uvědomujeme. A nakolik jsme ochotni jako jednotlivci něco dělat. Tématem, dneška je klimatická krize.
Agentury STEM a Institut 2050 ve výzkumu nazvaném Česká (ne)transformace 2022 zjišťovaly, jaké postoje Češi zaujímají "ke změně klimatu a transformaci k nízkouhlíkové ekonomice." Výzkum proběhl v květnu, dotázáno bylo 2086 osob.
O klimatické změně slyšíme dlouho. Zažíváme ji na vlastní kůži a "na vlastní krajinu". Základní zjištění výzkumu je pozitivně - negativní. Většina tuzemců se považuje za milovníky přírody, klimazměnu nepopírá, to je dobré, ale řešit by ji podle nich měla především vláda, což už tak dobré není.
Klasický český postoj - odevzdávání odpovědnosti, osobní pasivita, "oni by to měli udělat za mě". Dobře to vidíme právě nyní, když ceny energií vyletěly, ale mnoho lidí se bouří při představě, že by sami měli šetřit - ne, ne, to vláda by měla šetřit za nás, zařídit nám znovu levné energie…
Realitu vnímáme, že "klimatická změna už probíhá", tvrdí 61 procent, jen 12 procent předpokládá, že nastane až v budoucnosti, a sedm procent nevěří, že vůbec někdy přijde. Pětina lidí nedokázala na otázku odpovědět. O.K.
Jak se změně bránit? K okamžitým opatřením se přiklání 48 procent respondentů. Jako problém, kterému je třeba se věnovat alespoň v tomto desetiletí, vnímá změnu klimatu čtvrtina oslovených Čechů. - Necelá polovina tedy chápe naléhavost problému. Jen necelá polovina po všech těch letech, po všem tom suchu! Ta větší část přece nemůže nevidět, jak se klima mění, 48 procent je málo. Jenomže není divu, když si uvědomíme, kolik let tu byla klimazměna popírána celebritami jako Václav Klaus, jak byla kupříkladu pravicí zesměšňována Greta Thunbergová. To mělo velký vliv.
Máme rádi přírodu, její ochranu preferuje 65 procent lidí, nebere ji jen desetina. Mimochodem, co je to za lidi? Jak asi uvažují? Jak ještě dnes někdo může vážně tvrdit, že přírodu není nutné chránit? A jistě, chudší domácnosti a lidé s nižším vzděláním mají k ochraně přírody o něco dál, to je pochopitelné.
Strach ze sucha ano, ochota k oběti ne
Skoro 70 procent české veřejnosti si uvědomuje, že změna, která nás čeká kvůli ochraně klimatu, bude zásadní. Lidé se bojí sucha - až 80 procent odpovídajících, 60 procent se bojí znečištěného ovzduší i stavu české krajiny. Není divu, požár v Hřensku, kůrovcová kalamita - kdo by to neviděl. Mnohem víc lidí má však strach ze zdražování, až 85 procent. Příchodu uprchlíků se obává 62 procent obyvatel Česka. - Logicky nejvíc prožíváme to, co zažíváme denně v obchodech, a to, co do nás hustí politici typu Andreje Babiše (ANO).
Zhoršení životní úrovně v příštích pěti letech kvůli Zelené dohodě (Green Deal), jež má snížit evropské emise skleníkových plynů, předpokládá 40 procent dotázaných. Čtvrtina (26 procent) si myslí, že ji opatření neovlivní, zlepšení čeká jen 11 procent. Češi jsou skeptici. A prokrastinují - větší optimismus se váže na horizont 10 až 20 let. V dobrý život díky Zelené dohodě doufá 33 procent dotázaných, zhoršení čeká 27 procent, 13 procent si myslí, že Green Deal nic nezmění.
Jen třetina čeká pozitivní dopady Green Dealu? Jaké jiné kroky by ale zavedli? Jak jinak by to řešili? - Ale zase, všimněme si, jaká averze panuje mezi politiky třeba směrem k elektroautům, jak jsou nemoderní, nevěří, že vymyslíme lepší baterie, zuřivě hájí spalovací motory, argumentují tím, že EU bude prostředí šetřit, ale Čína ne. Když domyslíme českou politickou masáž, pak ten výsledek není zlý.
Kdo má nést odpovědnost? Za změnu ekonomiky hlavně vláda, míní 64 procent respondentů. Pak politici, 59 procent, starostové a hejtmani, 58 procent. Zapojit by se měly i firmy (64 procent) a domácnosti (55 procent). - Těch 55 procent má váhu. Jde o většinu, aspoň to. Zároveň výzkumníci říkají, že "většina lidí nemá dost informací, jak snížit své vlastní emise".
Existuje cosi jako ochota k osobní "oběti", tedy ochota k osobnímu omezení? Zdá se totiž takřka jisté, že toto nás čeká. Že blahobyt, na který jsme zvyklí, minimálně neporoste, spíš se scvrkne a budeme se muset uskromnit. Lidé souhlasí s dotacemi nebo jinou peněžní podporou od státu. Jasně, každý je rád, když mu stát přidá na nový kotel. Naopak se nelíbí opatření, která zvýší daně nebo omezí náš život, naše návyky.
Peněženku si chráníme víc než životní prostředí
"Podpora elektromobility má více zastánců než zákaz spalovacích motorů." Masivní souhlas vidíme s podporou zateplení budov a stavbou nízkoenergetických domů (77 procent). Podpoře se těší i obnovitelné zdroje energie, 76 procent lidí, pro zvýšení příspěvků domácnostem na pořízení solárních panelů nebo tepelných čerpadel by hlasovaly tři čtvrtiny respondentů.
Peněženku si chráníme víc než životní prostředí. Nelíbí se zdanění v zájmu ochrany přírody či zákony, které by ochranu přírody vyžadovaly. Nelíbí se zdražování produktů, jejichž výroba přispívá ke zhoršení klimatu nebo zavedení uhlíkové daně. Zdražování by podpořilo 35 procent lidí a 26 procent by bylo proti. Ekodaň by bralo 27 procent, 30 procent ne. "Pokud by tedy měli připlácet přímo občané, jednotlivé návrhy podporu výrazně ztrácí oproti zatížení firem."
Jak jde o konkrétní kroky, jež by se nás osobně dotkly, podpora klesá. Češi nechtějí nové zákony nebo zákazy. Nechtějí, aby skončila výroba aut se spalovacími motory do roku 2035, rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí jen 12 procent, rozhodně nebo spíše nesouhlasí 59 procent dotázaných. V tom jsme sto let za opicemi.
Rozumím, že stát má teď velké starosti s energiemi, inflací, podporou Ukrajiny. Vláda by ale měla vnímat klimatický výzkum, postoje veřejnosti. Měla by lidem v této oblasti mnohem víc vysvětlovat, měla by "modré" postoje vyměnit za ty "zelené". Měla by lidi mnohem víc informovat o smyslu úsporných opatření.
Měla by být pružná. Uvedu příklad. Donedávna jste mohli žádat o dotace na přechod z uhelného kotle na plynový. Na kotel s vyšší účinností. Dotace na přechod z plynu na tepelné čerpadlo však neexistují. Je to detail, ale když se dávají dotace na zateplení, měly by se dávat i na tepelné čerpadlo. Ví to ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková? Ví to ministr pro digitalizaci a místní rozvoj Ivan Bartoš? A když jsme u té digitalizace, zkuste si někdy vyplnit online žádost o ekologickou dotaci…
