Ve čtvrtek policie zatkla a obvinila lobbistu Ivo Rittiga. Důvod: praní peněz. Souvisí se zakázkou na tisk jízdenek pro pražský dopravní podnik. Podle znalců šlo 17 haléřů z každé prodané jízdenky na účty Ivo Rittiga. Na zatčení a obvinění kmotra se dlouho čekalo. Ne okrajově, jak se teď píše, ale zcela zásadně souvisí s „kauzou Nagyová", se zatčením Jany Nagyové-Nečasové před osmi měsíci a s razií protimafiánské policie (ÚOOZ) na Úřadu vlády. Věci se pomalu, konečně dávají do pohybu.
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová k tomu řekla: „Dozorujeme trestní věc, kdy ÚOKFK ve spolupráci s ÚOOZ zahájil trestní stíhání proti čtyřem osobám, které jsou v tuto chvíli zadržené." Dodala, že se zatčení týká kauzy pražského dopravního podniku. Popsala také spolupráci útvarů a jí vedeného Vrchního státního zastupitelství v Praze: „My v této kauze nečiníme žádné úkony, nicméně jde o spolupráci obou republikových útvarů, což znamená, že do našeho případu důkazně přispěl i ÚOOZ v rámci věci, kterou prověřuje či vyšetřuje společně s Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci." Právu také řekla: „Útvar pro odhalování organizovaného zločinu objevil některé důkazy, které předal protikorupční policii, tudíž se na tom podílí oba útvary." Rittiga a jeho lidi zatkla protikorupční policie, nikoli protimafiánský útvar.
Kmotři v neklidu
Nejen osm měsíců, mnohem déle se u nás mluví a píše o tom, že jsou kmotři v klidu, že policii unikají. Zatčení lobbisty Rittiga je tedy vnímáno jako velký posun. Naopak fakt, že protimafiánská policie sdělila obvinění expremiéru Petru Nečasovi, vyvolal hodně špatné ohlasy. Politici ODS a TOP 09 mluvili opět o „kriminalizaci politiky", o "experimentech na lidech". Politici ČSSD byli tentokrát velmi opatrní, vždyť nakonec jde i o ně, že.
Jak tedy souvisí obvinění Nečase a Rittiga? Co to má společného? Odpověď krutě jasná - bez politiků by byl Rittig a další kmotři mnohem slabší a chudší. Aby mohli vydělávat, aby se dostali ke státním zakázkám, nutně potřebují a potřebovali politiky. Petr Nečas byl považován za čestného politika, ale některé kmotry se vší pravděpodobností používal, aby mu lovili hlasy ve straně, hrál to s nimi. Měl na tu hru jako premiér Janu Nagyovou, ředitelku svého kabinetu. Ona se (nepochybně ve jménu Nečase, jistě ne jako paní Nagyová) stýkala mimo jiné s Ivo Rittigem. To je ta souvislost.
Nečas prostě tyhle lidi využíval - a jistě to nebylo zadarmo. Oni měli vliv už předtím, než se Nečas stal předsedou ODS a šéfem vlády, a do jisté míry si podrželi vliv i za něj. I když proti nim začala policie jít.
Roky nás neskutečně štvalo, že policie nic nedělá. Roky se psalo o zametání svinstev pod běhoun, roky veřejnost čekala odezvu justice. Pomalu jsme zapomněli, co je policejní práce, co obnáší, jak je náročná. Z kriminálky a vyšetřování odešli kvalitní detektivové. Desítky. Elita zmizela. Policajti (třeba ti z protimafiánského útvaru) nadávali na žalobce, že jim nepomáhají. Praxe žaloby v Praze, Brně i jinde působila odpudivě. Pamatuji se, jak si Jan Kubice ještě coby ředitel ÚOOZ stěžoval na to, že žalobci jeho lidem nejen nepomáhají, ale naopak házejí klacky pod nohy. Roky jsme nevěřili žalobcům a podezírali soudce.
Experimenty na lidech
Pak se to začalo měnit. Odshora. Nastoupil nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, na pražské vrchní státní zastupitelství přišla Lenka Bradáčová. A konat začal vrchní z Olomouce Ivo Ištvan. Muž, který si od politiků v dobách minulých užil svoje.
Když policie zatkla hejtmana a poslance ČSSD Davida Ratha, mluvilo se v sociální demokracii o „politické objednávce". Ale jakž takž to skousli. Pak přišla žádost o vydání místopředsedkyně Sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09). Jak Miroslav Kalousek (TOP 09), tak Petr Nečas začali útočit na policii. Bylo jasné, že se atmosféra mění. Po zásahu na Úřadu vlády začalo rodeo, útoky na policii a samozřejmě taky na státní zástupce z Olomouce nabraly na síle a zuřivosti. Policii byly vytýkány chyby.
Zčásti právem. Zásah na vládě vypadal přehnaný, příliš masivní, demonstrativní (desítky mužů v kuklách, beranidla, pouta na rukou Jany Nagyové). Jako by zasahující čekali, že proti nim vyrukuje ozbrojená armáda. Pak pozval mazaný Miloš Zeman na Hrad Ivo Ištvana a on pozvání přijal. (Zřejmě v domnění, že získá podporu, když do něj tolik šijou.) Nebylo v tom nic nelegálního, ale chytré to taky nebylo. Policii a žalobě pak bylo vytýkáno, že se vyšetřování táhne, že minulo kmotry, že jde do ztracena. Nechutné je pouštění mnohdy detailních informací ze spisů. Za skandální považuji zveřejněné video ze zatýkání Jany Nagyové. Tímto způsobem se policie nemá bránit.
Novou vlnu bouře vyvolalo úterní obvinění Petra Nečase pro trestný čin podplácení. Korumpovat měl tři exposlance ODS. Výměnou za to, že položí mandát, měli dostat posty ve státem ovládané sféře. Nový předseda ODS Petr Fiala začal papouškovat modré hlasy: „Je to pokus o kriminalizaci politického jednání. Nelze obvinit bývalého premiéra a dělat experimenty na lidech jen proto, abychom, cituji, nalezli odpověď na zásadní otázky celospolečenského významu." Narážel na vysvětlení, jež po obvinění Nečase poskytli olomoučtí žalobci.
Trpíme stockholmským syndromem
Obvinění Nečase se odehrává v době, kdy je pravice dole. Snaží se proto gard obrátit, udělat ze sebe oběť. Nedokáže však změnit reálie. Při onom údajném korumpování šlo o to, že kdyby trio rebelů-vyděračů neustoupilo, padla by vláda. Policie zřejmě (neslyšel jsem je) disponuje odposlechy, kde se dojednává sprostý kšeft: vy položíte mandát, my vám seženeme nějaké fleky. To je korupce.
Mimochodem, poslanec, když nastupuje do Sněmovny, dává ústavní slib, že bude zachovávat ústavu a zákony a že bude svůj mandát „vykonávat v zájmu všeho lidu". Naše zákony zakazují korupci a kšeft s mandátem není v zájmu všeho lidu.
Najednou to vysvětlení státních zástupců z Olomouce nevypadá až tak směšně. Zde jeho znění: „V této trestní věci jde o zodpovězení zásadní otázky celospolečenského významu, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů, které ovlivňují život všech občanů, se mají poslanci ve smyslu svého ústavního slibu řídit svým nejlepším vědomím a svědomím a mandát vykonávat v zájmu všeho lidu, nebo zda a nakolik je přípustné, aby jejich rozhodování mohlo být ovlivňováno slibem nebo poskytnutím osobních výhod."
Zastánci Nečase argumentují mimo jiné tím, že pokud je obviněn expremiér za kšeftování s funkcemi, pak by měl být stíhán i Jiří Rusnok a Miloš Zeman (toho ovšem stíhat nejde). Zeman se přece evidentně dohodl s Rusnokem, že mu dá post v centrální bance za to, že mu vezme premiéra.
K tomu pár poznámek. 1. Je to jiné než zabránit pádu vlády „výkupem mandátu" poslanců. 2. Policie zřejmě nedisponuje žádnými odposlechy, na nichž se Zeman a Rusnok dohadují, nemá žádné důkazy o korupci v tomto případu. 3. V žádné zemi nejsou stíhány všechny trestné činy, ale jen ty, o nichž policie ví a má něco v ruce. 4. Pokud někdo podá trestní oznámení, bude to muset vyšetřovat.
Nečas má smůlu. To, co dělal on, dělali jeho předchůdci běžně taky. On zjevně není nejhorší český politik. Ale zapletl se do kmotrovských vazeb (zřejmě především prostřednictvím své milenky na Úřadu vlády). Policie tyto vazby sledovala a má odposlechy, kde se „prodej mandátů" dohadoval. Takže nemůže nekonat. A nic na tom nemění ani politikům konvenující, libě znějící vyjádření Nejvyššího soudu, že imunita poslance je široká jak Pacifik.
Ještě jedna poznámka. Nečasovo vyjednávání (podle policie a dozorujících státních zástupců podplácení) je nemalou částí českých občanů bráno tak, že je to v pořádku. Jsme na to zvyklí, trpíme stockholmským syndromem (pozitivní emoční i afektivní vazba, závislost oběti na pachateli). Neumíme si politiku bez korupce představit, spolkli jsme tvrzení, že „je to normální", že „to je politika". Jenomže ono to mrví politiku i všecko kolem ní.
Zatčení Ivo Rittiga a Petra Nečase spolu bohužel velmi úzce souvisí. A politika je a byla kriminalizována, to sedí. Nikoli však policií. Kriminalizují ji politici, kteří, aby se udrželi, spolupracují s mafiány.
