David Klimeš David Klimeš | Komentáře
13. 5. 2020 7:30

Komu věří lidé v těžkých časech? V Česku je to zatím Babiš

V mnoha zemích přivedla koronakrize voliče z extrémních politických vandrů zpět k mainstreamu. U nás se návrat k tradičním stranám nekoná. Jedna odpověď na otázku proč by se nabízela.
Ano, začíná být líp - preference premiérova hnutí atakují v krizi 35 procentní hranici.
Ano, začíná být líp - preference premiérova hnutí atakují v krizi 35 procentní hranici. | Foto: ČTK

Koronavirová krize překreslila politickou mapu Evropy. Přestože nikdo neví, co vir ještě napáchá, už nyní je v mnoha státech zjevný příklon lidí k osvědčené politické klasice.

Příkladem může být raketový vzestup popularity Angely Merkelové, která si v březnu už jen balila hrníčky z kancléřského stolu. Z výčitek spolustraníků, jak ničí preference křesťanských demokratů, je nyní potlesk za rekordní čtyřicetiprocentní popularitu. I jinde se voliči ve velkém vracejí k politikům, kteří možná nejsou tak radikální, jak se mnohým ještě těsně před krizí líbilo, ale dnes garantují potřebný pocit jistoty.

Podobný proces by měl probíhat i v Česku. Roky tu ODS a další tradiční strany kritizovaly neschopnost Andreje Babiše a věštily mu rychlý pád podpory při první ekonomické krizi. Ta tu už bohužel je, vládní pomoc navíc věru není příliš systematická, ale popularita Babišova ANO je naopak rekordní.

Pokud s tím opozice chce něco udělat, měla by si konečně přiznat to základní: volba Andreje Babiše není pro 35 procent Čechů už žádným vyjádřením protestu proti "matrixu". Premiér se pro největší voličskou skupinu stal ztělesněním jistoty. Jakkoliv se to u předsedy seskupení, které začalo jako Akce nespokojených občanů, může zdát absurdní.

Klasika místo extrému

Britský týdeník The Economist si dal tu práci a seřadil zvraty v politické popularitě během koronavirové krize po celém světě. A jsou to občas dost neuvěřitelná čísla. Celosvětovým rekordmanem je australský premiér Scott Morrison, kterému od poloviny března vyskočila popularita o 30 procent. Justin Trudeau je po delším politickém trápení opět miláčkem Kanady, popularita mu stoupla o čtvrtinu.

Evropským rekordmanem je Merkelová - skoro dvacetiprocentní nárůst podpory a už si o ní nikdo nedovolí vyjadřovat jako o chromé kachně. Body získal na počátku i britský premiér Boris Johnson. Radovat se může také francouzský prezident Emmanuel Macron, který se konečně po letech odlepil ode dna velmi nízké obliby.

Je důležité zmínit, že bianco šek důvěry lídrům v krizi není nijak automatický. Několik důležitých postav šlo s popularitou nyní naopak dolů (japonský premiér) či stagnuje (americký prezident). Z historie také známe spoustu případů, kdy se lidé od lídrů odklonili - George Bush by mohl vyprávět o hurikánu Katrina či Francois Hollande o bombovém útoku v Paříži před pěti lety.

V Evropě se ale zároveň odehrává ještě jeden příběh, který s novou popularitou mnohých lídrů úzce souvisí. Spolu s tím, jak posilují tradiční a konsenzuální strany, často oslabuje extrém. Takže třeba Alternativa pro Německo po dvou letech spadla pod svůj dvanáctiprocentní výsledek z posledních voleb do Spolkového sněmu. V Itálii oslabuje Liga severu. Ve Španělsku klesá Vox - první relevantní krajně pravicová strana od obnovení demokracie.

Ty spojené nádoby jsou jasné: Co v unavené a dezorientované Evropě nabral extrém v minulých letech, to nyní vrací.

Středoevropské kontra

Jen střední Evropa je jiná. S výjimkou Slovenska, které se po nedávných volbách loučilo s příliš dlouhou érou Roberta Fica, všude demokraté doufali, že by hodně protestní vládní establishment mohl v krizi oslabit a ukázat svou mizernou kompetenci. Ale není tomu tak.

Fidesz v Maďarsku drží polovinu všech voličů. V Polsku si bezpečně jistí první místo Právo a Spravedlnost. A jakkoliv je tamní politikaření okolo prezidentských voleb nedůstojné a na hraně demokratických pravidel, stávající konzervativní prezident Andrzej Duda je jasným favoritem.

A pak je tady Česko. Od sněmovního vítězství Andreje Babiše v roce 2017 tu zní onen zpohodlnělý fatalismus, že Babiše není třeba porazit, protože to za nás udělá ekonomická krize. Krize přišla, vládní ekonomická a sociální opatření jsou občas velmi pochybná… a hle, už několikátý průzkum ukazuje, že se premiérovi podařilo odlepit po letech od třicetiprocentní hranice a přiblížit se 35 procentům.

To je v Česku, kde jako voliči rádi různě vyvažujeme a nemáme příliš v oblibě velkou koncentraci moci v jedněch rukou, mimořádný úspěch. Kromě ODS na počátku 90. let se nikomu nepodařilo mít takový odskok před druhým v pořadí. Kdo si myslel, že 30 procent je neprorazitelný strop, je usvědčen z omylu.

Rok na změnu

Do voleb v příštím roce samozřejmě může být vše jinak. Sociolog Martin Buchtík to v rozhovoru pro Aktuálně popsal trefně: Babiš počátek krize zvládl, ale bude záležet, jak se mu podaří zvládnout i ekonomické a sociální následky.

Nicméně už nyní je zjevné, že pro voliče ANO je jistotou za všech povětrnostních podmínek. A nekonečné vysvětlování opozičních lídrů i médií příznivcům premiéra, že volí špatně, je zcela neúčinné.

Příznivci ANO o své tuzemské jistotě neváhají, protože ke své volbě zatím nevidí alternativu. Není to přitom tak dávno, kdy ještě Babišovo hnutí bylo pytlem plným blech. Kdy se marketéři ANO složitě snažili udržet v jednom chumlu bývalé voliče pravice, levice i extrému. Nyní podle agentury Kantar o volbě jiné strany vůbec neuvažuje 77 procent příznivců ANO. Kromě komunistů nikdo nemá pevnější voličské jádro.

Aktuálně druhá nejpopulárnější strana Piráti přišla s asi jediným trochu systematičtějším protikrizovým plánem Budoucnost řešíme teď. Třetí nejpopulárnější strana (a tím vlastně výčet relevantních stran končí) ODS navrhla mnoho dílčích opatření, které vláda pak přebrala. Ale aby i v Česku volič vyhodnotil protestní hnutí ANO jako již neperspektivní volbu - a přiklonil se zpět k tradičním demokratickým stranám -, na to je opoziční nabídka stále zjevně příliš slabá.

Možná i proto se v Česku evropský příběh o návratu voličů z divokého vandru zpět k osvědčené klasice zatím nekoná.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Britská policie řešila tanker v Lamanšském průlivu. Na palubě byli černí pasažéři

Britská policie spolu s pobřežní a pohraniční stráží v neděli zasahovaly kvůli incidentu na ropném tankeru v Lamanšském průlivu jižně od ostrova Wight. Důvodem bylo několik černých pasažérů, kteří podle sdělení policie slovně vyhrožovali posádce. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhlas ostrova Wight večer oznámil, že operace skončila zatčením sedmi podezřelých.

"Na palubě tankeru bylo několik černých pasažérů, kteří slovně vyhrožovali posádce. Nikdo nebyl zraněn," uvedla policie v prohlášení. BBC citovala právníky řeckého majitele lodi, podle nichž "stoprocentně nejde o únos", jak se předtím také spekulovalo.

K lodi, která se plaví pod liberijskou vlajkou, vyrazila v neděli plavidla pobřežní stráže i vrtulníky. Tanker Nave Andromeda, dlouhý 228 metrů, podle AP vyplul 6. října z Lagosu v Nigérii a do jihoanglického přístavu Southampton měl dorazit dnes dopoledne.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Gebre Selassie přihrál na gól při remíze Brém s Hoffenheimem

Fotbalisté Brém v sestavě s českými reprezentanty Jiřím Pavlenkou a Theodorem Gebre Selassiem, který přihrál na gól, remizovali v utkání 5. kola německé ligy s Hoffenheimem 1:1. Wolfsburg poprvé vyhrál, po předchozích čtyřech remízách porazil nováčka z Bielefeldu 2:1.

V dresu Hoffenheimu podobně jako ve čtvrtečním zápase "liberecké" skupiny Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad (2:0) absentoval kvůli nákaze koronavirem Pavel Kadeřábek. Brémy se ujaly vedení v páté minutě, poté co Gebre Selassieho přízemní centr z pravého křídla zakončil Maximilian Eggestein. Pavlenka kapituloval ve 22. minutě po střele Dennise Geigera do horního rohu branky.

Wolfsburg posunulo k prvnímu tříbodovému zisku povedených 80 sekund v 19. a 20. minutě. "Vlci" nejprve skórovali z nacvičeného signálu po přímém volném kopu, poté co Maximilian Arnold našel za zdí postaveného Wouta Weghorsta.

Druhá branka padla po chybě hostů v následné rozehrávce. Vybojovaný míč se po sérii doteků dostal až k Arnoldovi, jenž se po gólové asistenci zapsal i mezi střelce. Bielefeld snížil až deset minut před koncem ranou Svena Schipplocka uvnitř šestnáctky.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Wolfsburg - Bielefeld 2:1 (19. Weghorst, 20. Arnold - 80. Schipplock), Brémy - Hoffenheim 1:1 (5. Eggestein - 22. Geiger).

Tabulka:

1. Lipsko 5 4 1 0 12:3 13
2. Bayern Mnichov 5 4 0 1 22:8 12
3. Dortmund 5 4 0 1 11:2 12
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Mönchengladbach 5 2 2 1 8:8 8
6. Brémy 5 2 2 1 7:7 8
7. Eintracht Frankfurt 5 2 2 1 7:9 8
8. Hoffenheim 5 2 1 2 9:7 7
9. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
10. Wolfsburg 5 1 4 0 4:3 7
11. Union Berlín 5 1 3 1 8:6 6
12. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
13. Freiburg 5 1 3 1 6:9 6
14. Bielefeld 5 1 1 3 4:8 4
15. Hertha Berlín 5 1 0 4 9:12 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 5 0 1 4 2:19 1
18. Mohuč 5 0 0 5 4:15 0
Další zprávy