Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
26. 2. 2020 7:30

Lustrační zákon dnes potřebujeme víc než v 90. letech

Bývalí estébáci necítí „žádnou osobní zodpovědnost“, a když jim to dovolíme, klidně nám to tu zase zopakují. Opět bez osobní odpovědnosti.
Abychom si za pár let nemuseli zopakovat 17. listopad 1989.
Abychom si za pár let nemuseli zopakovat 17. listopad 1989. | Foto: Národní galerie Praha

Jeden z paradoxů současného Česka - komunisté (KSČM) opět navrhují, aby byl zrušen lustrační zákon. Což je podobné, jako by vrah navrhl, aby byl zrušen trestný čin vraždy. Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik tvrdí, že "je to zákon, který je dávno nepotřebný, nadbytečný…". Komunista se mýlí, stát stále vydává přes tisíc lustračních osvědčení ročně, loni jich bylo ještě 14 pozitivních. A letos v lednu bylo vydáno hned pět pozitivních osvědčení z celkem sedmdesáti vyžádaných.

Existují i opačné tendence. Piráti navrhují, aby se lustrační zákon vztahoval i na členy kabinetu. Autor návrhu poslanec Radek Holomčík říká: "Členové vlády jsou vysoce postavení ústavní činitelé, kteří ale neprošli sítem voleb. To znamená, že jsou jmenováni, a proto nám přijde logické, aby i na ně se vztahovala tato povinnost." To samé neúspěšně prosazovala pravice už před šesti lety.

Pro osvěžení paměti: tato norma zakazuje výkon některých funkcí lidem, kteří někdy v době od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 pracovali v StB, nomenklatuře KSČ, byli členy lidových milicí anebo studovali na vybraných vysokých školách pro bezpečnostní složky v Sovětském svazu. Zákaz se týká funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovením v orgánech státní správy, v bezpečnostních složkách a dalších organizacích.

Je něco takového potřeba ještě třicet let po? Už jen z těch dvou opačných přístupů, komunistického a pirátského plus pravicového, vidíme, že lustrační zákon nejenže nevyhasl, ale i nadále zůstává živý.

Otázka by se dala postavit jinak: vyrovnali jsme se dostatečně s minulostí? Pokud ano, pak takový zákon nepotřebujeme. (Navíc je "lustrák" značně nedokonalý, vynechává kupříkladu příslušníky vojenské kontrarozvědky, VKR, ti mají lustrák čistý, ač byli příslušníky StB, nebo pohraničníky, kteří stříleli lidi na útěku.)

Jak by se vyrovnání s minulostí projevovalo? Bylo by obecně jasné, že estébáci, agenti, nomenklaturní komunisté a další prominenti totalitního režimu nemají v klíčových funkcích co dělat. Bylo by jasné, že komunistický režim byl zlo. KSČM by nemohla mít ještě dnes stalinistické křídlo. Premiér by v žádném případě nemohl být agentem StB (což platilo v 90. letech, ale neplatí to už dnes).

Pokud jsme se však s komunistickou minulostí nevyrovnali, pak je zjevné, že lustrační zákon rušit nemůžeme. Česká nevyrovnaná společnost ho dál, bohužel, potřebuje, dál nás aspoň do jisté míry chrání. Potřeba této normy je vysvědčením vývoje našeho národa po revoluci.

Žijeme v hodnotovém prostředí?

Dokonce, a to je opravdu drsný paradox, dnes onen nedokonalý lustrák potřebujeme možná víc než v 90. letech. Lidé jsou bombardováni tunami lží o minulém režimu, prý to tu nejen nebylo tak zlé (zabíjení lidí, mučení, zavírání, špiclování, vyhazování ze zaměstnání, ze škol, postihování celých rodin, zkreslování historie, oblbování mas atd.), ale prý byl totalitní režim mnohem lepší než dnešní.

Vrcholem té změny, vynořenou částí ledovce, je exestébák Babiš. Nejde jen o něj. Do stejného ranku spadá prezidentův neskrývaný obdiv k Vladimiru Putinovi, exkágébákovi, Zemanova chorobná náklonnost k drsnému režimu komunistické Číny, kde se česká hlava státu dokonce svého času chtěla učit "stabilizovat společnost". Patří sem taky fakt, že vládu Babiše drží nereformovaní, zčásti stále dál stalinističtí komunisté Vojtěcha Falmera Filipa.

V letech po listopadu 1989 měla značná část české společnosti v dobré paměti ten dusivý, zákeřný režim, z něhož doslova zázračně (a bohužel bez svého většího přičinění) a levně vyvázla. Tahle čerstvá paměť je pryč, ale bývalí příslušníci i agenti StB a další a další pryč nejsou.

Pěknou ukázkou posunu, nebo přesněji couvání, kterým jsme prošli, byla debata na ČRo Plus 21. února v pořadu Pro a proti. Tématem byl návrh zrušit lustrák, mluvil bývalý disident, dnes pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, badatel Miroslav Vodrážka a poslanec KSČM, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jiří Valenta, bývalý příslušník StB.

Vodrážka zákon hájil, "protože je symbolem našich hodnot", mezi něž patří, že lidé, kteří se podíleli na potlačování práv občanů, nemají dnes pracovat ve vybraných funkcích. Když se mluvilo o procesu vyhasínání lustračního zákona, badatel připomněl, že stále platí Benešovy dekrety, "přestože byl pokus je zrušit, tak právě Ústavní soud je potvrdil", stále totiž mají nejen symbolickou, ale i reálnou hodnotu.

Bývalý estébák Valenta nabídl dnešní komunistické uvažování: "… já jsem byl taky postihován tehdejším režimem, já jsem nemohl studovat, já mám veškeré vzdělání po roce '89." Dále: "Já jsem byl evidován u Státní bezpečnosti v nejnižší hodnosti, protože jsem nemohl studovat vysokou školu, šel jsem k SNB a v rámci nějaké umístěnky jsem kontroloval průkazky u vládních budov…" (Nemyslel to jako vtip, dodávám.)

Na otázku moderátorky, zda mu vadí, že pracoval u StB, pravil: "Já teďko řeknu takovou kontroverzní věc. Každý stát si vybírá do svých zpravodajských služeb ty nejlepší lidi, co má. Tak proč by mně to mělo vadit, já žádnou osobní zodpovědnost za to, že bych někomu ublížil, prostě nemám."

Už chápete, proč je lustrační zákon dál a dál potřeba? Protože oni necítí "žádnou osobní zodpovědnost", a když jim to dovolíme, klidně nám to tu celé zase zopakují. Opět bez osobní odpovědnosti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Na D6 u Sokolova havarovala dodávka a osobní auto, doprava je obnovena

Vážná dopravní nehoda omezila ve čtvrtek ráno dopravu na dálnici D6 u Sokolova. Při střetu osobního auta s dodávkou se čtyři lidé zranili, jeden z nich těžce. Doprava ve směru na Karlovy Vary byla krátce po nehodě obnovena, ve směru na Cheb byla silnice uzavřena do 11:15.

Nehoda se stala před 7:00. "Kvůli těžce zraněné osobě byl povolán vrtulník záchranné služby," doplnil krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Na dálnici ve směru na Cheb se tvořily dopoledne až dvoukilometrové kolony, doprava se odkláněla už na odbočku na Loket a na východní obchvat Sokolova.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn se s odbory dohodl na mzdách

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn (DB) se dohodl s odborovým svazem strojvedoucích GDL na mzdových podmínkách. Riziko další stávky, která by byla od srpna čtvrtá, je tak zažehnáno. Informují o tom německá média.

"Dohodli jsme se," citovala agentura DPA svůj zdroj, který se jednání účastní. Dosažení shody následně potvrdili i zemští premiéři Dolního Saska a Šlesvicka-Holštýnska Stephan Weil a Daniel Günther, kteří další kolo jednání zprostředkovali.

Svaz GDL od srpna uspořádal tři stávky, kterými se snažil donutit dráhy ke zvýšení mezd. Po třetí stávce, která skončila zhruba před týdnem, učinily DB odborářům novou nabídku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výroba aut v létě kvůli nedostatku čipů klesla o 39 procent na 112 481 vozů

Výroba osobních aut v Česku v červenci a srpnu kvůli nedostatku čipů meziročně klesla o 39 procent na 112 481 vozů. Za osm měsíců automobilky vyrobily 775 496 aut, což je o 12,6 procenta více než loni, ale proti předkrizovému roku 2019 to znamená ztrátu 17,7 procenta. Kvůli nedostatku polovodičů bude výroba aut za celý letošek zhruba o 140 000 vozů nižší. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Škoda Auto a Toyota kvůli chybějícím polovodičům musely prodloužit tradiční letní odstávky. Škoda v létě vyrobila o 42 procent vozů méně než loni. Celkově za osm měsíců produkce vzrostla o 7,9 procenta na 486 423 vozů. V Toyotě výroba v červenci klesla o 37 procent a v srpnu se zcela zastavila. Celková produkce ale přesto stoupla o 5,8 procenta na 106 673 aut. U Hyundai byla prázdninová výroba zhruba na úrovni minulého roku. Od ledna do konce srpna pak zvýšila výrobu o 33,1 procenta na 182 400 aut.

Zdroj: ČTK
Další zprávy