Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
1. 8. 2017 8:15

Média zpohodlněla a podcenila autentický strach. Při uprchlické krizi opakovala chyby

Ale nejsou to mainstreamoví novináři, kdo má problém přijmout nepříjemná fakta.
Běženci na německém nádraží Freilassing, září 2015.
Běženci na německém nádraží Freilassing, září 2015. | Foto: Reuters

Před pár dny jsem napsal komentář o americké studii vyvracející obvinění, že tamní média dostatečně neinformují o islámském terorismu.

Zmínil jsem i fakt, že se o ní v Česku skoro nikde neobjevila zmínka, a dovolil si zaprorokovat - kdyby vyzněla opačně, vyvolala by mnohem větší zájem. Netušil jsem, že se tohle proroctví naplní tak brzy.

Zhruba ve stejné době totiž vyšla jiná studie. Týká se německých médií a zkoumá informování o uprchlické krizi v době mezi únorem 2015 a březnem 2016. A je k německé mediální scéně kritická.

Dle očekávání se na ni česká média vrhla jako alkoholik na lahev po týdenní abstinenci. Namátkou: "Německá média lhala o imigraci, říká nová studie" (Mladá fronta Dnes), "Německé deníky selhaly. Přijaly vítací rétoriku k uprchlíkům, tvrdí studie" (Echo24), "Německá média naprosto selhala. K uprchlíkům nebyla kritická, tvrdí analýza" (Novinky.cz), "Německá média informovala o uprchlické krizi jednostranně, tvrdí studie" (Respekt), "Němečtí novináři v uprchlické krizi selhali, říká studie" (Deník.cz).

Ne, že by na tom bylo něco zlého. Jde o seriózní, podložený výzkum na důležité téma, a je proto logické a správné, že se mu média, i česká, věnují. Jenže seriózní a podložený byl i ten americký výzkum. Selektivní pozornost věnovaná zprávám, které na první pohled jako by potvrzovaly to, "co si myslíme všichni", svědčí spíš o selhávání českých, než německých médií.

Mimochodem - nenarazil jsem zatím na žádné zpochybnění této "protimainstreamové" studie. Zpochybňování té americké, "promainstreamové", mám plný Facebook, zájemci se mohou přesvědčit pod statusem, v němž jsem sdílel odkaz na příslušný komentář. Opravdu to nejsou "mainstreamoví" novináři, kdo má problém přijmout nepříjemná fakta.

Ale zpět k německé analýze. Pro případné zájemce je dostupná zde. Obsahuje skoro dvě stě stran hutného textu, napěchovaného informacemi, odbornými termíny, poznámkami a odkazy. Samozřejmě v němčině. Zajímalo by mě, kdo z autorů českých zpráv o ní ji alespoň zběžně četl.

Nejspíš to neudělal autor titulku v MF Dnes - studie totiž ani vzdáleně nenaznačuje, že by zkoumaná média o imigraci "lhala". Obdobně Novinky.cz - pokud žijí v domnění, že média "k uprchlíkům nebyla kritická", pak by jejich redakci zřejmě překvapilo, že autoři novinářům naopak vytýkali, že ve zprávách zaznívalo málo výpovědí samotných uprchlíků.

Nejčastěji používané slovo - "selhání", nebo dokonce "naprosté selhání" (Novinky.cz) je zřejmě jen překladem německého "versagen", které v titulcích použila řada německých médií. Je proto dobré vědět, že hlavní autor studie, uznávaný mediální odborník a bývalý elitní novinář, profesor Michael Haller, tuto interpretaci sám odmítl s tím, že zprávy o studii byly "přehnaně vyhrocené a povážlivě akcentovaly některé závěry".

Tím ale nelze studii samotnou smést se stolu. Našla totiž v německém zpravodajství skutečně zásadní pochybení. Asi nejlépe to vystihl titulek Respektu, který hovoří o jednostranném informování. To je skutečně nejhorší známka na vysvědčení, kterou tým z Hamburské mediální školy a Lipské univerzity novinářům vystavil. Sledovaná média podle něj příliš nekriticky přejímala oficiální optiku, dávala velký prostor vládním stranám CDU, CSU a SPD. Mnohem méně se novináři ptali opozičních politiků, odborníků, a co je nejdůležitější - dlouhou dobu bez zájmu opomíjeli přímé aktéry - jak uprchlíky, tak i Němce. A to jak lidi, kteří běžencům pomáhali, tak i ty, kteří se jich báli. Těm posledním pak nezbylo, než na své otázky hledat odpovědi jinde. A těch, kteří jim je přeochotně nabídli, bylo víc než dost - výsledkem byla spirála konspirací, nedůvěry v "Lügenpresse" a příkop mezi "elitami" a "obyčejnými lidmi".

To vše je zásadní poučení do budoucna. V létě a na podzim 2015 sice v Německu panovala zcela výjimečná situace a jen největší optimista by mohl očekávat, že se s ní úřady, politici - a samozřejmě taky média - vyrovnají zcela bez chyb. Jenže se zdá, že velká německá média si na pohodlnou symbiózu s politickou scénou zvykla v dobách klidu a podřímlé společenské shody skoro na všem a krize jen odhalila nefunkčnost takového soužití.

Proto je dobře, že média své prohřešky reflektují. Studie by se ale minula účinkem, kdyby vedla k připisování celé viny jen a pouze jim. Věcně a smysluplně formulované obavy z migrace jsou legitimní a nesmějí být opomíjeny; jenže u nás i v Německu je přehlušila kanonáda nenávistných výlevů na demonstracích a sociálních sítích. Pokud je hlavním mluvčím znepokojených občanů několikrát trestaný násilník Lutz Bachmann (někdejší hlavní tvář hnutí Pegida), který cizince označuje za "dobytek", "ksindl" či "špinavou pakáž", pak novinářům příliš neulehčují situaci. Mohla média vlně tekutého hněvu předejít? Studie naznačuje, že do jisté míry ano, kdyby oficiální politiku reflektovala kritičtěji. Jinými slovy, dělala svou práci.

Ukazuje se, že hlavním úkolem médií v době sociálních sítí a bleskově se šířících zpráv i dezinformací bude to, co bylo jejich hlavním úkolem odjakživa: být uprostřed dění, poslouchat a pozorovat, mluvit se všemi a všechny nechat mluvit - vymezovat se pouze, ovšem o to nekompromisněji, vůči hlasům, které volají po násilí, diskriminaci či omezování základních svobod a lidských práv. Autentický, skutečný strach je ale vždycky nutné brát vážně.

Nás v České republice může těšit, že klíčové veřejnoprávní médium - Česká televize - prošlo na jaře 2016 obdobnou analýzou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vcelku dobře. Mimo jiné i pokud jde o neutrální/pozitivní/negativní vyznění zpráv o migrantech: "Většina výpovědí byla vyhodnocena jako čistě neutrálních (68 %). Pozitivních a negativních výpovědí analýza zaznamenala procentuálně stejný počet (16 %). Většina negativních zmínek byla zapříčiněna opakovaným zdůrazňováním vysokého počtu migrantů, zastoupení pozitivních zmínek bylo naopak důsledkem zdůrazňování tématu pomoci migrantům." (Monitoring migrační krize ve vysílání ČT1 a ČT24, str. 41, celá analýza k dispozici zde).

Přihlaste se k našim newsletterům
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
 

Právě se děje

Další zprávy