Prezident měl ve středu sólovystoupení na dvoustém Žofínském fóru v Praze. Setkání organizátoři nazvali Česká republika není pro všechny. Můžete to brát buď jako samozřejmost, žádný stát není pro všechny, nebo jako politický vzkaz: Refugees not welcome. V tom duchu mluvil Zeman v televizi loni na Štěpána, a proto organizátoři název vybrali. Aby bylo jubilejní fórum "sexy".
Zeman měl nejprve dlouhý úvodní vstup, pak odpovídal na dotazy. V monologu však nechal uprchlíky na pokoji. Zmínil je jen okrajově. Přirovnal je, aniž by slovo uprchlík vyslovil, k vodě, která teče do dolu. Stát pak je ten důl a "úkolem politiků není pronášet moralistní kázání", nýbrž obsluhovat čerpadla, která pumpují vodu ven.
Zeman opustil konvičkovskou polohu, přímý útok na imigranty. Ví dobře, kolik jich tu máme. Ale to nebyla jediná změna. Působil klidně, uvážlivě, až na výjimky, když odpovídal na dotazy, zůstal neútočný. Přepnul do módu prezidentské kampaně. Aniž by to řekl. Obhajoval své postoje v zahraniční politice. Její obrat od lidských práv k ekonomické diplomacii. Jako by "se chtěl vysvětlit", natolik se snížil.
Velmi dobře rozlišuje posluchače. Mění se podle toho, ke komu mluví. Návštěvníci Žofínského fóra nejsou lidé na náměstí. Vědí kupříkladu, že našim firmám chybí 120 tisíc pracovních sil. Nač je tedy děsit uprchlickou vlnou, když to nespolknou? Nač dělat bu bu bu islamizací Evropy?
Měl před sebou posluchače obdařené ekonomickým myšlením. Za celou dobu neřekl nic skutečně zajímavého. Ale držel se v rozumné rovině: proč je proti sankcím vůči Rusku, proč Česko orientuje na Čínu, proč navštěvuje země jako Kazachstán, Tádžikistán či Ázerbájdžán.
Něco jako humanita, lidská práva, vzdorující občané v totalitních či autoritářských režimech, ho vůbec nezajímá. Je to mimo jeho obzor. Působil jako jakýsi momentálně slušný Antihavel. Proto mluvil o tom, že politici nemají moralizovat, kázat, ale "obsluhovat čerpadla", jež pumpují vodu z dolu. A pumpovat obchodní kontrakty do dolu.
A ještě jedna věc. Zeman mluvil nikoli jak prezident v zemi s parlamentním systémem, ale jako lídr státu.
Tam, kde prezident rozhoduje o všem
Není Havel, nebojoval proti minulému režimu, obklopuje se jeho exponenty. Obdivuje autoritáře, přivítal by prezidentský systém. To, že v zemích spojenců nemá kontakty a není tam vítán, vysvětlil po svém: "Já vycházím z toho, že jsou prezidentské režimy a jsou parlamentní režimy. Prezident by měl navštěvovat především země s prezidentskými režimy, protože tam má jeho jednání větší efektivitu.“
Toto asi bylo zemanovské unikum, jež by mělo být zaneseno do příručky, jak nepěstovat diplomacii. Dělat, že si vybírám prezidentské systémy, jako je Ázerbájdžán, kde probíhají tvrdé represe proti občanské společnosti, protože jsem prezident a oni mají prezidentský systém, to je síla. "Politické návštěvy mají větší význam tam, kde prezident rozhoduje téměř o všem," upřesnila naše hlava státu.
Zeman nabídl vysvětlení i pro odmítání sankcí EU vůči Rusku, zjevně antievropský postoj: "Rusko se cítí obklíčené a domnívá se, že má nepřátele i tam, kde je nemá." Ani slovo o okupaci Krymu, ani slovo o přímé vojenské podpoře války na Ukrajině, o porušování lidských práv kremelským režimem. Nezájem. Zeman se jakoby "vžívá do Ruska", ve skutečnosti se však vžívá do Putina.
Antihavlovsky svůj projev začal. "Počátkem devadesátých let jsme výrazně utlumili naši zbrojní výrobu, a tedy i export zbraní. Bylo to hezké, pacifistické gesto. Zbrojařské firmy na naši počest uspořádaly recepci a potom se vrhly na uvolněné trhy." A dodal: "Tehdy poprvé a ne naposled jsem si uvědomil, jak nebezpečné je moralizování v zahraniční politice."
Na nějakou morálku on venku nehraje. Když se to hodí, po druhých ji vyžaduje doma. Dříve chtěl jako premiér zavírat Koženého, nyní zas podle něj má být zavřen Zdeněk Bakala (řekl to studentům Střední průmyslové školy v Hranicích na Přerovsku). Na Žofíně trest upravil: Bakalův majetek by měl propadnout státu. V domácí politice tedy morálku pěstuje (také tu antimuslimskou), v zahraničí mu žádná totalita není dost dobrá.
V žofínské kampani nesměl chybět distanc vůči Evropské unii. Předvedl, jak je neposlušný. Unie rozeslala "non-paper", který hlavám evropských států nedoporučoval, "aby Peking navštívily na oslavu vítězství". Zeman jel. Kvůli investicím. Zní to pěkně, jenomže prezident mlčel o tom, jak se zhoršuje pozice Česka v EU a Německu. Přitom naše ekonomika není závislá na Číně či Rusku, ale na Unii a Německu. Když už bychom přijali jeho uvažování.
Miloš Zeman se na Žofíně pokusil nabídnout státnickou tvář. Zásadně nelidskoprávní, zásadně svoji, "já stát", jako by on byl česká zahraniční politika. Stále dál protievropskou a nápadně proruskou a pročínskou. To je jeho volební program.
