David Klimeš David Klimeš | Komentáře
14. 1. 2021 11:30

Naše externí paměť slaví 20 let. Vše nejlepší, Wikipedie!

Osvícenská snaha elitních vzdělanců z 18. století shrnout veškeré vědění do jedné encyklopedie se zatím nejvíce přiblížila k cíli, když se v 21. století na věc vrhl dav.
Tak vy mi tvrdíte, že plebs si dokáže napsat svou vlastní Encyklopedii aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel?!? (Denis Diderot)
Tak vy mi tvrdíte, že plebs si dokáže napsat svou vlastní Encyklopedii aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel?!? (Denis Diderot) | Foto: Wikimedia

Před 20 lety Jimmy Wales a Larry Sanger spustili internetovou encyklopedii, která změnila svět, protože vytvořila úplně nový zdroj encyklopedických informací. Paradoxně Wikipedie původně neměla být ničím jiným než amatérskou zásobárnou nepříliš excelentních textů pro další Walesův projekt - dnes už zapomenutou encyklopedii Nupedia, kde se postaru bazírovalo na finální editaci experty z příslušných oborů.

Jenže pak se ukázalo, co dokáže masa lidí, když jim sejmete ohlávku, kterou vás řídí tituly ověnčení profesoři. Nejenže se Wikipedie nepropadla do anarchie nesmyslů, naopak excelentně prosperuje. Nyní se ve třech stovkách verzí 300 tisíc aktivních wikipedistů stará o 55 milionů článků - a měsíční čtenost dosahuje půl miliardy.

Svým dílem k tomu přispívá i skoro půl milionu článků v češtině, které pomohou se zodpovězením více než dvou milionů dotazů denně.

Budoucnost Wikipedie dnes vypadá zářně. Ale s velikostí a dosahem se množí i všetečné otázky: Nezávisí na znalostech amatérské encyklopedie už příliš mnoho našich systémů? Jak Wikipedie proměnila naše učení a vůbec chápání kontextů, když je dnes každý fakt dostupný na jeden klik?

Statisíce Diderotů

Pokud bychom v historii Wikipedie hledali nějaké velkolepé vítězství, pak by jistě horkým kandidátem byla událost z roku 2005. Tehdy se vědecký časopis Nature rozhodl rozřešit spor, zda se rychle rostoucí amatérská encyklopedie může měřit s elitním souborem vědění v těch oficiálních.

Tisíce dobrovolníků kvůli tomu porovnávaly anonymizovaná hesla z Wikipedie s těmi, jež publikovala autoritativní Britannica. Výsledek? Chybovost se ukázala zhruba stejná: v obou encyklopediích se z celého souboru našlo jen po čtyřech vážných chybách, z menších nepřesností u Wikipedie 162, u Britanniky 123.

Ne že by se Wikipedii problémy nevyhýbaly. Nekonečná debata se vede o skladbě přispěvatelů, což je pořád hájemství bílého anglicky mluvícího muže. Stejně tak kritici upozorňují na časté překlopení anglického hesla do další jazykové verze, místo aby šlo o nový unikátní souhrn vědomostí lokálních wikipedistů.

Kromě toho demokratizace autorství způsobila - a nepochybně ještě způsobí - spoustu kontroverzí. V roce 2005 třeba anonym zařadil do biografie známého novináře Johna Seigenthaltera zmínku, že byl podezřelý z vraždy JFK… Nejčastěji se ovšem na Wikipedii strhnou ty největší bitky o naprosté pitomosti. Příkladem může být urputný a neuvěřitelně dlouhý spor, který se v roce 2010 svedl na německé Wikipedii o to, zda vídeňský Donauturm může být označen za televizní věž, či nikoli.

Přes to všechno jsme po 20 letech s Wikipedií nejblíže realizaci osvícenského snu (z dnešního pohledu již poněkud namyšleného), že veškeré vědění lze vtěsnat do jednoho souboru hesel. Paradoxně nás k tomuto cíli ale nedovedlo úsilí několika elitních akademiků v parukách, nýbrž zástup "obyčejných" lidí, kteří dokázali vytvořit miliony neobyčejně podrobných a přesných textů.

Sláva komunismu!

Internet žije po odstranění Donalda Trumpa ze sociálních sítí debatou o smysluplné regulaci. Drtivá většina přitom myslí na nejrůznější komunikační platformy, na Wikipedii ovšem prakticky nikdo. Proč? Vždyť i na ní se vede lítá debata o všem možném - a to s možností opravdu zásadního ovlivnění veřejné sféry.

Vtip je v tom, že nezisková Wikipedie se dokázala ubránit polarizačnímu algoritmu. Vytvořila si mechanismy, které mají za cíl dojít k přijatelnému konsenzu.

V obecném povědomí sice stále žije představa amatéra, který se večer připojí, bleskově namastí pár odstavců o Trumpovi, něco málo taky o Miloši Zemanovi - a jde si po svém. Realita nemůže být odlišnější. Za hradbou milionů článků se skrývá promyšlený byrokratický mechanismus, který rozřazuje wikipedisty na rovné a rovnější. Právě u hesel obou prezidentů najdeme - nikoli náhodou - vpravo nahoře ikonky zámečků, aby neregistrovaní a noví uživatelé nemohli heslo znehodnotit.

Někdy jsou bitvy editorů opravdu krvavé, vždy ale nakonec najdou všestranně respektované řešení. Historie české Wikipedie navíc dokládá, že důstojně lze zvládnout i takový zádrhel, jakým je situace, kdy se nekonsenzuálním stane sám nejvyšší správce.

Často takové boje navíc vyústí i v mimořádně kvalitně zpracované heslo. Příkladem může být text o komunismu na české Wikipedii, během jehož přípravy se zhádal snad úplně každý s každým - a výsledkem je přijatelně vyvážený text. Navíc kdo se chce u hesla podívat na historii bojů třeba o to, zda zařadit slova K. H. Borovského o komunismu do článku, či ne, vždy může kliknout na záložku Diskuse.

Zatímco všechny komerční sociální sítě jsou z principu odstředivé, nezisková Wikipedie funguje naštěstí stále v opačném gardu.

Vědění na jeden klik

O zdraví Wikipedie v dalších 20 letech se nemusíme bát. Počty hesel dosáhnou obrovských cifer, dosavadní představa o mocném anglicky mluvícím wikipedistovi se nepochybně posune ve prospěch asijských či latinskoamerických přispěvatelů. Wikipedie se stane ještě autoritativnějším zdrojem informací než dosud.

Trochu větší péči ale potřebujeme paradoxně my, konzumenti. Přival informací na jeden klik je velkou výhrou pro celé lidstvo, ale také často prohrou pro konkrétního člověka, který se raduje z bezpracné zkratky k vědění. V mžiku si tak student, novinář či politik dokáže najít přesvědčivou baterii faktů dokládajících jeho názor. Přesto nám může smysl proklouznout mezi prsty, jak to tak po rychlém dvouminutovém projíždění Wikipedie nevyhnutelně musí být.

Řešením rozhodně není ji opouštět. Naopak - nabízí jej ochota strávit na ní více času a porovnávat její informace s dalšími zdroji. Kdo by pak chtěl autorům hesel vyjádřit vděčnost, nepochybně by je potěšil především tím, kdyby sám něčím kloudným přispěl.

Česká Wikipedie se na protest odmlčela. Svobodný internet je v ohrožení, říká Dostál (video z 21. března 2019)

Směrnice, kterou bude projednávat Evropský parlament, by zamezila svobodnému sdílení informací, varuje předseda spolku Wikimedia ČR Vojtěch Dostál. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy