Informace amerických a západních služeb tentokrát mylné nebyly. Bohužel. Vladimir Putin v Evropě rozpoutal válku, nejhorší od posledního světového válečného požáru v polovině minulého století.
Při pohledu na Ukrajinu cítíme marnost, protože nemůžeme přímo vojensky pomoci. Tuto možnost celé NATO a konkrétně i jeho klíčový člen, Spojené státy, už předem vyloučily. A kdybychom si to náhodou chtěli rozmyslet, Vladimir Putin do svého středečního projevu, kterým vyhlásil "zvláštní vojenskou operaci" na Ukrajině, zamontoval mimořádně temné varování.
Pokud by ho prý chtěl někdo v jeho válce na Ukrajině zadržet, čelil by "následkům větším, než kdo kdy v historii zažil". Ano, to je jasná výhrůžka jaderným úderem.
Putina mnozí, teď už dokonce i Miloš Zeman, označují za "šílence". Je to náš, evropský, západní pohled. Zbytečná útočná válka se zdá být natolik absurdní, že její autor musí být prostě blázen. Jenže pohled Kremlu je jiný.
Šílenec se svými důvody
Jak to vystihl například zkušený americký novinář Roger Cohen, který pro americká média pokrýval už válečný rozpad bývalé Jugoslávie. K popisu Putinova uvažování a činů si vypůjčil citát z Hamleta. "I když je to šílenství, přesto je v tom metoda." Putin se chová šíleně, ale má k tomu své důvody.
Směrem k Ukrajině jsou zcela zřejmé. Vadí mu představa, že by mohla být samostatná. Dráždí, ba straší ho vidina, že by někdejší sovětský vazal mohl být nezávislým státem s evropským směřováním. To víme přinejmenším od roku 2014, kdy vůdce Kremlu vyděsila možnost, že by Kyjev podepsal asociační dohodu s Evropskou unií. Anexí Krymu i vojenskou podporou separatistů na Donbasu pak sbližování Kyjeva s demokratickou Evropou v podstatě zablokoval.
Nyní už útočí zcela otevřeně, brutálně, po sovětsku. Způsobem, který se vymyká našemu chápání. A jestliže někdo nazval Putinovu válku na Ukrajině "evropským 11. zářím", jde v jistém ohledu o velmi trefný příměr. Stejně jako před teroristickými útoky na Spojené státy nás i tentokrát, tváří v tvář Putinovi, zradila naše západní představivost. A jen se teď zpětně dohadujeme, jak je to možné, proč vůbec a proč teď?
Zkusme se ovšem na věc podívat Putinovýma očima, protože tak můžeme najít i účinnou obranu. Západ vidí jako politicky rozštěpený, společensky nesoudržný a rozhádaný svět bez vůle a schopnosti odporovat. A když pozoruje Spojené státy - lídra, s nímž demokratický svět stále stojí a padá, má dost důvodů, aby byl přesvědčen, že přišel čas udeřit.
Rozklížená síla Ameriky
Amerika je ostře, nebezpečně rozdělena. Tento proces začal už před Donaldem Trumpem. Bývalý republikánský prezident jej ale posunul až k hraně ústavní krize celého systému, když stále odmítá uznat svoji volební prohru.
Uvnitř společnosti se to kromě samotné nevraživosti projevuje i tím, že Američané jsou zahleděni do svých problémů. Jejich nervozita a nespokojenost je sebestředná, na sledování potíží někoho jiného, někoho cizího "tam venku", nemají moc chuť ani sílu.
Podle průzkumu pro agenturu AP, který sbíral data o uplynulém víkendu, si jen čtvrtina z nich myslí, že Spojené státy by měly hrát "v situaci mezi Ruskem a Ukrajinou" (jak doslova stojí v otázce) "velkou roli". Přes polovinu dotázaných má pak za to, že USA by se měly angažovat málo, a podle pětiny vůbec ne.
Šetření také ukázalo, že podpora prezidenta Bidena, konkrétně toho, jak si vede ve vztahu k Rusku, od loňského léta klesla ze 49 na 44 procent. A za třetí: pouze necelá čtvrtina Američanů má "velkou důvěru" v americké tajné služby, polovina malou a pětina žádnou.
Při takových číslech se může Putin spokojeně usmívat. Amerika, která nevěří svému prezidentovi a pochybuje o všem, co přichází z Washingtonu, si nebude pálit prsty kvůli zemi na východě Evropy. Zjevně sází na to, že rozpoutá-li skutečný válečný teror, přibude k této ochablé vůli na straně Západu ještě strach.
Kreml zaútočil, spustil pro Ukrajinu už hroznou a tragickou, pro celou Evropu pak nesmírně nebezpečnou válku. Jeho kalkul mu ale přesto nemusí vyjít. Nejen ve zmíněném průzkumu pro agenturu AP, ale prakticky ve všech šetřeních, se v posledních několika letech a měsících ukazovala jedna věc. Putinovi se opět "podařilo" udělat z Ruska v očích Američanů nepřátelsky vnímaný stát.
S Putinem je Rusko nepřítel
Pravidelně a ještě před tím, než ve středu nad ránem poslalo na Ukrajinu tanky, letadla a řízené střely, se většina Američanů vyslovovala, že Rusko vnímá jako nebezpečí pro Spojené státy. Konkrétně pro zmiňovanou AP se takto vyjádřilo 53 procent dotázaných.
V jiném aktuálním šetření pro britský týdeník The Economist, kde se data sbírala od minulého pátku do pondělka, tři čtvrtiny Američanů uvedly, že Moskva představuje "bezprostřední a vážnou" (41 procent) nebo "částečně vážnou" (31 procent) hrozbu pro USA.
Tento pocit ohrožení, sice vnímaný, ale spíše tušený a zasutý za problémy všedního dne, teď Putin proměnil v realitu. Teď už nejde "o situaci mezi Ruskem a Ukrajinou", nyní máme před očima zcela konkrétní a palčivé obrazy bezdůvodné ruské válečné agrese, jíž padají za oběť zcela nevinní lidé.
Joe Biden dosud nebyl lídrem, který by už jen svým vystupováním a projevem vzbuzoval sílu a odhodlání. Ale věřme a zatím tomu vše nasvědčuje, že na Putinovu historickou výzvu odpoví veškerou mocí svého úřadu, který je stále - ve spolupráci se spojenci - nejsilnějším rozhodovacím a výkonným centrem světa.
Nebát se a vyhrát
Američané tomu říkají "semknutí kolem vlajky" (rally ´round the flag), když ve chvíli ohrožení podpoří vedení země. Vzhledem k současné situaci ve Spojených státech nelze předpokládat, že tento efekt bude nyní výrazný. Ale za Bidenem se v politickém Washingtonu formuje dostatečná podpora, aby mohl předstoupit před Američany a požádat je i o tu jejich.
Nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu, celý Západ a pro jejich vlastní způsob života, který si zatím nikdy nechtěli a nenechali vzít.
Přízrak možné války na celém evropském kontinentě je šílený, hrozný, až paralyzující. Biden by měl ale svým spoluobčanům a také nám Evropanům připomenout to, co na začátku té dosud nejstrašnější, řekl Američanům F.D. Roosevelt. "Jediné věci, které se musíme bát, je strach sám."
Ten citát se připomíná tak často, že už může znít prázdně či nemístně pateticky. Jenže teď opravdu znovu přišel jeho čas. Putin je obchodník se zlem, se strachem. Když bezohlednému, brutálnímu vůdci vyhodíte z jeho karet tohle eso, dříve či později prohraje celou svoji věc.
