Pro českou justici a policii je klíčové, jak dopadne vyšetřování v „kauze Nagyová“. Nejde zdaleka jen o Janu Nečasovou (dříve Nagyovou), jež vedla sekretariát tehdejšího premiéra Petra Nečase. Vyšetřovány jsou vazby státních zástupců, manažerů, lobbistů, advokátů a politiků, jejich snaha ovlivňovat obsazení postů ve státní správě a samozřejmě získávat státní zakázky. Celá ta roky budovaná klientelistická síť. V neděli server Echo24 otiskl rozhovor s expremiérem Nečasem (ODS). Tento policií obviněný politik dlouhodobě varuje, že u nás vzniká „prokurátorská republika“. Nově tvrdí, že v Česku existuje cosi jako „plukovnicko-prokurátorsko-mediální komplex“.
Nečas, jeden z tvůrců českého politického systému, zásadně používá výraz "prokurátor", ačkoliv dnes existuje jen "státní zástupce", případně žalobce. Jenomže prokurátor zní (pro starší generaci) silně pejorativně. Je to urážlivé, hloupé a bývalého předsedy vlády nedůstojné.
Obviněna je Jana Nečasová i Petr Nečas. Oba mají právo se bránit všemi možnými prostředky a nemá celkem smysl jejich obranu rozebírat. Platí, že policie buď má dost důkazů, nebo nemá. Pokud nemá, pak u soudu prohraje. Prohra by měla vážné důsledky. Policie i státní zastupitelství by byly zpochybněny a na dlouho silně nedůvěryhodné.
Otřesné však je, jak bývalý premiér této země věští naši budoucnost. „Myslím, že už při budování ČPR (pozn. redakce: české prokurátorské republiky) nastává druhá fáze: po zastrašení politiků bude potřeba zastrašit advokáty. Není náhodná dramaticky vyšší vlna pokusů o kriminalizaci advokátů, prohlídek advokátních kanceláří, kde si opatřují důkazy o klientech, jestliže v roce 2012 bylo takových případů 12, loni už 25 a letos jenom do konce března, jestli se nepletu, jich bylo už 15.“
Drsné obvinění. Nečas, který řídil vládu této země a byl po léta jedním z tvůrců českého politického i justičního systému, tvrdí, že policie překračuje svoje pravomoci, porušuje masivně zákony, je zneužívána.
Pro obviněného je samozřejmě důležité, aby byli jeho advokáti a advokáti dalších obviněných v celé rozsáhlé kauze „nedotknutelní“. Pro jistotu ovšem Nečas zapomněl na roli některých advokátních kanceláří a advokátů nejen v jeho kauze. Pokud kupříkladu advokátní skupina pomáhá vyprat špinavé peníze, těžko se jí může policie vyhnout. Přesně naopak: nesmí se jí vyhnout. Pokud advokáti pomáhají zveřejnit policejní odposlechy, je policie povinna tomu zabránit. Dělat z takových právníků oběti je směšné. A že roste počet prohlídek advokátních kanceláří, to souvisí zjevně s tím, že se policie osamostatnila, že už „neposlouchá“, že se řídí zákonem.
Další na řadě soudci
Bývalý premiér Nečas pokračuje: „Další na řadě budou soudci. Jsem přesvědčen, že přijde snaha udělat exemplární případy z několika soudců, kteří nebudou rozhodovat podle návrhů příslušného prokurátora, nebo nedejbože nedají povolení k odposlechu, k domovní prohlídce nebo vazbě.“
Zatím je to naopak, čehož si Nečas kupodivu nevšiml. Stačí si vzpomenout na šokující rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcí tří „rebelů ODS“. Jak soud neuvěřitelně rozšířil jejich imunitu (indemnitu). To byl přesně opačný případ, který, podle mého soudu, český stát, české právní vědomí, poškodil.
Představa, že by byl kriminalizován soudce, protože nechtěl povolit odposlech, je směšná. Není znám jediný takový případ. Naopak představa sudího, který úkon podepíše bez velkého zkoumání, se dosti vtírá.
Odposlechů bylo ještě zhruba před deseti lety nasazeno okolo 10 tisíc ročně. Obrovské číslo. Na sledované linky mohly volat desítky lidí, kteří neměli nic společného se zločinem, ale takto se, byť jen na čas, ocitli v policejních záznamech. Řádově mohlo jít řekněme o půl milionu volajících ročně. Po mediální kritice číslo nasazených odposlechů kleslo na polovinu. I tak je jich hodně. Nepamatuji se však, že by Petr Nečas jako místopředseda či předseda ODS množství nasazených „uší“ kritizoval. Nebo že by plédoval za to, aby se zpřísnila kontrola „živých“ odposlechů. Když se to netýkalo jeho, bylo mu to jedno.
Představa, že by byl kriminalizován soudce, protože nechtěl povolit odposlech, je směšná. Není znám jediný takový případ. Naopak představa sudího, který úkon podepíše bez velkého zkoumání, se dosti vtírá.
Zoufalá obrana
Co říká Nečas, to slyšíte od mnoha lidí v ODS a v TOP 09. Policie, která si dovolila sáhnout na politiky, čelila atakům Miroslava Kalouska i Petra Nečase. Pravice se cítí poškozena tím, že padla Nečasova vláda. Přitom politici dobře věděli, jakou roli hrají v politických stranách (nejen na pravici samozřejmě, v krajích se to týká naopak levice, sociálních demokratů) kmotři, lobbisté, ale také manažeři. Stojí za to připomenout, co policie v kauze Nagyová zjistila. Ředitel ČEZ Daniel Beneš se snažil ovlivnit, kdo bude ředitelem policejního celorepublikového Útvaru zvláštních činností. Proč? Co to mělo co dělat s energetikou? Samo sebou že nic. – Proč Nečas nemluví také o tom?
Nečasova obrana je zoufalá a dětská. Sám je obviněn, sám zjevně selhal, když poskytl Janě Nagyové, později Nečasové, příliš velkou moc. Přiznat to nemůže, to by ji i jeho ohrozilo. Tak to celé otáčí a hrozí prokurátorsko-plukovnickým systémem. Ví, že najde podporu na pravici, která je zdecimovaná a vyčítá to policii a olomouckému vrchnímu státnímu zastupitelství.
Systém, který u nás léta fungoval, byl hnusný, a přitom v podstatě oficiální. České firmy, byť kvalitní, mnohdy neměly šanci získat zakázku bez úplatku, bez předem placené provize. O vysokých postech v policii, ale i justici, se dohadovali kmotři s lobbisty a politiky. Rozkradena byla za posledních patnáct let částka o dost vyšší, než je jeden současný roční státní rozpočet. Odhadem zmizel jeden a půl bilionu českých korun. Nenávratně ztracená suma. U toho všeho Nečas byl. A teď nás straší příliš mocnými státními zástupci a policajty.
Jestli nás něco ohrožuje, jsou to málo schopní, málo vzdělaní, málo odvážní detektivové a žalobci. A prodejní, nepevní, slabí politici, kteří to koulejí spolu s bossy byznysu, kmotry (ti ještě zdaleka nevymřeli) či lobbisty.
