Ve středu vrchní soud v Praze pravomocně zprostil Lukáše Nečesaného (27) viny z pokusu o vraždu kadeřnice. Českým soudům to trvalo šest let, vyneseno bylo čtrnáct soudních rozhodnutí. Dodejme, že státní zastupitelství může ještě podat dovolání. I když nepodá, přece věc nekončí, dokonce zřejmě nikdy neskončí. Proč? Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička při čtení rozsudku sdělil, že rozhodnutí je špatné, ale vzhledem k procesní situaci neměl lepší možnost. Odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu verdiktu zamítl, přestože její odvolací námitky byly oprávněné.
Citujme soudce Lněničku: "Za dané procesní situace nelze vinu obžalovaného prokázat. (…) Nemůžeme nutit soud prvního stupně k tomu, jakým způsobem má hodnotit důkazy. Navíc už jsme to jednou udělali a soud prvého stupně na naše výtky v podstatě nereagoval." Také řekl, že i kdyby krajský soud změnil své rozhodnutí, Nejvyšší soud by svůj názor na hodnocení důkazů nezměnil.
Zásadní byly tyto věty: "Problémem této věci není, že by byl nedostatek důkazů, ale jejich hodnocení. Máme za to, že v přípravném řízení bylo shromážděno dostatečné množství důkazů, které by v jiné trestní věci pro uznání viny bohatě postačovaly," pravil Lněnička, který se na vrchním soudu případům vražd dlouhodobě věnuje.
Nechme celý ten řetězec předchozích soudů a verdiktů, všecky ty důkazy a nedůkazy, pachové stopy a změněné výpovědi stranou, vstup bývalé ministryně spravedlnosti Válkové do případu, tvrdou kritiku Nejvyššího soudu v květnu 2015 ("Stížnost pro porušení zákona je odůvodněná," řekl tehdy předseda senátu NS Jan Bláha a pokračoval, že soudy přehlížely vše, co bylo ve prospěch obžalovaného, a využily jen to, co bylo v jeho neprospěch. "Skutková zjištění obou soudů jsou v extrémním rozporu s důkazy. A vylučují obviněného jako možného pachatele," shrnul tehdy).
Nový soudní pojem: Nevinný viník
Podívejme se na fakt, že předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička řekne: rozsudek je špatný, "bylo shromážděno dostatečné množství důkazů, které by v jiné trestní věci pro uznání viny bohatě postačovaly", a zároveň Lukáše Nečesaného pravomocně zprostí viny. Nedá se tomu rozumět jinak, než že si soudce myslí: mladík je vinen. A myslí si to tak silně, že to v podstatě, skoro, vysloví při čtení rozsudku. (Těžko tím chtěl naznačit, že se v jiných kauzách soudí špatně.)
O čem vlastně soud rozhoduje? A vině či nevině. Na základě čeho? Na základě důkazů. Pokud by tedy důkazy v jiné věci "bohatě stačily" na verdikt vinen, proč tady nestačily? Protože se případ táhne? Protože by se vše opakovalo? Protože má Nečesaný lepší právníky?
Soudce Lněnička nás uvrhl do velmi zlé situace. Naznačil vinu člověka, který byl zároveň jeho soudem, jeho senátem, viny zproštěn. Posloucháte jeho věty a říkáte si: takže kluk se pokusil o vraždu a bude si chodit po svobodě. V jiné věci (asi takové, do níž by se na poslední chvíli nevložila ministryně Válková?) by byl odsouzen na nějakých deset patnáct let, tady nic. Běhá z toho mráz po zádech.
Předseda senátu Lněnička osvobozeného Nečesaného na mnoho let, ne-li nadosmrti, stigmatizoval: to je ten, co chtěl zabít kadeřnici, bylo dost důkazů, ale museli jsme ho nechat jít. Nevinný viník.
My tedy ani po těch šesti letech a čtrnácti soudech nevíme, jestli to Nečesaný skutečně neudělal, i když byl zproštěn viny. Díky Jiřímu Lněničkovi tu máme jakýsi nový typ souzení: důkazů je dost, kluk to udělal, byl však osvobozen.
Tomu vážně nejde rozumět. Buď měl soudce prostě říct, že je Nečesaný zproštěn viny pro nedostatek důkazů, nebo ho neměl viny zprostit. Takhle z něj dělá osvobozeného muže, který se pokusil o vraždu, muže, který se smí pokoušet vraždit. Jak si s tím má laik, nesoudce, občan této země, poradit? Jak si s tím má poradit osvobozený Nečesaný a jeho rodina? Co to máme za soudnictví? Nepochopitelné.
