Martyrium německého prezidenta Christiana Wulffa skončilo v pátek demisí. Na náš zahraniční obchod to mít vliv nebude, přesto je Wulffův příběh pozoruhodný i pro české oči.
Především: německý prezident, zasažený skandálem, za který si mohl sám a který zdařile přiživoval vlastními chybami, se držel úřadu zuby nehty. Z abdikačního projevu vyplynulo, že se ničeho špatného nedopustil, že obvinění dál odmítá a že odstupuje pod mediálním tlakem, „raněn" tím, jak se o něm píše. Demisi představil jako důkaz vlastní dobré vůle a zodpovědnosti.
Takže vlastně ani ne tak německý, jako daleko spíš český politik.
Wulff zřejmě nepochopil, že prapůvod celé kauzy - tedy údajné zneužívání vlivného postavení k protislužbám zámožných podnikatelů - už dávno překrylo to, jak se z ní prezident pokoušel vyvléct. A jeho s vyhrožováním hraničící konflikty s tiskem. Wulff prostě nebyl schopen věc věrohodně vysvětlit, počínal si střídavě neobratně a arogantně.
Řekněme, takový dolnosaský Jiří Čunek.
Němci z toho byli auf, protože na něco podobného u svých distingovaných prezidentů nejsou zvyklí.
A i když také v Německu se sem tam někomu podaří skandál „vysedět", práh pro demise je zjevně nižší než ten český. Za všechny případ populárního ministra obrany zu Guttenberga, který rezignoval, protože v disertační práci přebíral některé pasáže bez uvádění zdrojů (vědomé opisování nebo přímo podvod se neprokázaly).
U nás by se kvůli něčemu takovému politik ani nenamáhal svolat tiskovou konferenci.
Wulffovu odstoupení bezprostředně předcházela žádost státního zastupitelství, aby parlament prezidenta zbavil imunity. (Byl by to první takový případ v německé historii.)
Už z letmého srovnání samozřejmě vyplývá, že prezident je v Německu běžnějším, řadovějším občanem než u nás. Disponuje sice imunitou, ale pokud hannoverský nebo jiný žalobce usoudí, že má být vyšetřován, může hlava státu o nedotknutelnost velmi rychle přijít.
Český prezident, když složí slib, není podle ústavy nikomu jinému odpovědný. Může být, pokud je ve funkci, vyšetřován a stíhán maximálně pro „velezradu". Takže zdejší státní návladní by si proti Wulffovi ani neškrtli. Kdyby v takovém případě požádali Parlament o sejmutí prezidentské imunity, vysmál by se jim: Tohle že má být velezrada?
Prezident je u nás skutečně „nedotknutelný". Díky ústavě, ale i tradici. Má prezidentskou auru, ve které zůstávají střípky monarchie. Třeba: milosti může rozdávat, jak uzná za vhodné, a žádný další podpis k tomu, na rozdíl od Německa, nepotřebuje.
Český prezidentský trůn jen tak něco nerozkýve. Tak kolosální aféru, která by prezidentovi „zlomila vaz" jako nějakému jinému politikovi, si je zatím opravdu těžké představit.
Před přímou volbou, která českého prezidenta ještě politicky posílí, je to vzkaz: vybírejte obzvlášť pečlivě. Protože z Hradu se kvůli "pouhému" skandálu neodchází. Nejsme Německo. Zatím.
