Anonymní účty na sociálních sítích. Anonymní účty, ze kterých chodí řetězové maily plné lží, dezinformací a zloby. Celá ta "internetová svoboda slova". Svoboda lhát, napadat, zesměšňovat, pomlouvat, urážet, znectívat. A spolu s tím taky svoboda nabízet pravdivé informace a poctivé, neanonymní postoje. A zároveň svoboda přiřazovat nenávistné anonymní účty k reálným osobám, vracet jim jména i příslušnost ke konkrétním politickým stranám.
Do toho posledního se pustil novinář Jakub Zelenka v textu Anonymové českého Twitteru. Stopy vedou i na úřad vlády. Vypořádal se s anonymem vystupujícím pod pseudonymem Jsem Zděšená!, který působí na Twitteru a Facebooku ve prospěch Andreje Babiše. Dále s anonymním účtem Dojnice, za kterým stojí straník ODS Ivan Pištora. A s anonymním účtem Jiežibaba (dříve Jie Tien Ming), za nímž se "podle několika na sobě nezávislých zdrojů skrývá Šimon Ehrlich", který od ledna 2022 spolupracuje s tiskovým oddělením úřadu vlády na základě dohody o pracovní činnosti. Odhalit se podařilo i účet VÁ (Vvetvicka), který si založil Václav Ágh, takto mediální poradce předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).
Zelenka popsal, jaký vliv všecky ty účty mají na českou politiku a veřejnou debatu. Jak dokážou "nastavovat agendu", tedy spouštět debatu o různých tématech, ale také "pod rouškou anonymity zhoršují úroveň veřejné debaty a mohou sloužit pro špinavou práci, když se nechtějí vlivní politici přímo zamazat". Tou špinavou prací, jak ví každý, kdo má účet na Twitteru či na Facebooku, může být osočování politiků a nepolitiků, útoky na osoby prezentující jiný názor či jiný životní postoj, jinou orientaci, cokoli.
Anonymita i bezbřehost "internetového oceánu" vytvořily prostor, kde vydrží jen drsní, otrlí, zoufalí a lhostejní. Mnoho jedinců už tyhle vody znechuceně a jednou provždy opustilo. Což je také jeden z uváděných argumentů, proč to tak dál nechat být: nikdo vás nenutí tam zůstávat. Jenomže internet, pokud má představovat svobodný prostor, by měl sloužit všem, nejen otrlým s pokožkou hrošíka liberijského.
To, na co Jakub Zelenka upozorňuje, představuje ovšem užší problém - útočné anonymní účty ve službách politiků a partají. Připomíná účty, které pracují ve prospěch Andreje Babiše, ale také ODS a TOP 09. Tedy pro strany, které vládnou dnes a které veřejnosti slibovaly jinou politickou kulturu, slušnost, zásadovost. Jak to jde dohromady se sprostými útoky, případně dokonce vyhrožováním?
Dojnice Pištora
Jako příklad uvedu atak na Kryštofa Stupku, člena Zelených, který, jak sám píše, "propagoval rovnost a práva LGBTQ+ lidí". Velmi nepěkně to kvůli tomu schytal. Píše: "V mnoha ohledech chápu, že za hodně negativních reakcí si na Twitteru můžu sám. Jsem provokativní a často jsem na sebe upozorňoval pro českou společnost nepříjemnými názory. Ale nikdy jsem nezažil tak systematické represivní chování vůči mně a mé osobě, nikdy se mě nikdo nesnažil tak zdiskreditovat nebo zesměšnit cokoli, co dělám. Jie dokonce nabádal televize a moderátory, aby mě nezvali, a jinými způsoby hanil mé jméno a můj aktivismus. Pod taktovkou @ODScz." - Onen Jie si, jak uvedeno výše, později změnil účet na Jiežibaba.
Na to účet Dojnice, tedy účet Ivana Pištory z ODS, zareagoval opravdu drsně: "Hele, ty zmetku. V tom článku je jasně citované vyjádření ODS, že nikoho neplatí. Tak teď ti párkrát napíšu já, až se z toho začneš v noci pochcávat."
Dojnice Pištora tweetem vyvolal vlnu nevole, dost možná se mu dostalo i kritiky z vyšších míst občanských demokratů, aspoň v to doufám, takže později tweetoval: "Chci vám říct, že jsem tu debatu včera s @krystofstupka přehnal a za svá slova jsem se mu dnes omluvil. Na TW je i tak v poslední době dost konfliktů a není potřeba přilévat dál olej do ohně. Je fakt, že než člověk něco napíše, měl by víc vážit slova."
Nedobrou zkušenost má kupříkladu i bývalý pirátský zastupitel v Brandýse-Staré Boleslavi Patrik Zandl, spisovatel a publicista. Ten po vydání článku Jakuba Zelenky tweetoval: "Aha, takže ten anonymní blbeček, který navrhoval, aby mi už dal někdo přes hubu, se jmenuje Šimon Ehrlich a pracuje na Úřadu vlády pro ODS. Tak to už tomu rozumím líp… (díky @jakubzelenka za rozkrývání takových prasáren)."
Jakub Zelenka jistě odvedl dobrou práci, která by snad na chvíli, než vzniknou nové anonymní účty, mohla přispět k jisté sebereflexi straníků, alespoň u těch stran, které chtěly kultivovat českou politickou scénu. Omluva Dojnice Pištory tomu snad nasvědčuje.
Antidemokracie sociálních sítí
Na anonymních, nyní deanonymizovaných účtech zaráží jeden velmi nepříjemný fakt - v ničem si nezadají s anonymy či podepsanými jedinci, kteří urážejí, napadají a vyhrožují každému, kdo se třeba zastává Rusy napadené Ukrajiny nebo kdo se dřív zastával uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí, kde šlo o život. Ta sprostota, hrubost a hlavně nenávist je prostě jen jedna, vlastně se v různých případech a oblastech, v různých časových úsecích nijak neliší.
Sociální sítě dnes představují velmi silná, vlivná a, jak už řečeno, často agendu určující média. Tak to je. Od klasických, kontrolovaných médií se jednotlivé účty neliší v tom, že chtějí co největší pozornost, co nejvíc sledujících, co nevětší zásah. Dokážou si jej vydobýt nikoli hledáním pravdivého, reálného, společného, lepšího, pozitivního, ale útokem, odsudkem, polopravdou, lží a nenávistí. Ta se dá dobře pěstovat na hlíně politických názorů, ale stejně úspěšně i v pařníku sexuální orientace či náboženské víry.
Na sociálních sítích "vládne lid" bez pravidel a bez kontroly, kontrola je minimální. Nám, kteří tam pobýváme, to nastavuje zrcadlo: tohle jsme my, tohle je dálnice prakticky bez zákona a bez houkající policejní hlídky. Zelenka poukazuje na anonymní účty spojené s politiky a stranami. Ale i účty pod skutečným jménem jsou často útočné a nenávistné. Stejně tak jako mi celkem běžně chodí výhrůžky z mailů, které jsou vázány přímo na konkrétní osobu. Obracet se na státní zástupce je mnohdy ztráta času.
Vzniká jakási antidemokracie či neototalita sociálních sítí, prostor, kde můžu býti sám sebou ve své skutečné nekontrolované nebrzděné podobě. Často tedy v té nejhorší možné. Článek Jakuba Zelenky se snaží veřejnou sféru upozornit, že to sice i u nás běží už dlouho, ale že to není v pořádku, i když je to "normální", jsme to my.
Bylo by fajn, kdyby předsedové vládních stran, tedy Adamová Pekarová, Fiala, Rakušan, Jurečka a Bartoš vystoupili a vyzvali své straníky a sympatizanty, aby se téhle "normality" či přirozenosti zřekli. Bylo by fajn, kdyby takové lidi nezaměstnávali. Protože příklady táhnou. Kdo na sociálních sítích pracuje pro politiky, měl by tak činit na svoje jméno. Bývala to samozřejmost.
