Notorická zvědavost a posedlost měřením všeho, i toho, co se změřit moc nedá. To je silná kombinace. A když se k tomu ještě přidají média, jde už o naprosto nepřemožitelný trojspolek.
Tak se nedivte, že na každém rohu zakopáváte o průzkumy veřejného mínění.
Ideální potrava pro zvědavé, materiálně zaopatřené lidstvo. Dřív to spravila věštírna (trochu jiné médium), teď chceme a dokážeme víc.
Posledním šlágrem jsou průzkumy o tom, kdo bude příštím prezidentem. Volby jsou to zbrusu nové a dobře srozumitelné, čeká se hojná účast, a tak poptávka po změření budoucnosti stoupá. Chceme vědět, tady a teď: Jak to dopadne?!
Nekamenujte proroky
Výsledkem je babylon čísel čili průzkumy všelijak „převyprávěné" do jazyka zpráv. Pokud si přečtete, že „Zeman poprvé předstihl Fischera", a v druhé větě se dozvíte, že by dostal 24,2 procenta oproti 23,9 procenta, což je statisticky totéž, doporučujeme příště zamířit k nějaké jiné kartářce.
Lógr i ovčí játra je prostě potřeba nejdřív správně přečíst - a to je problém věštců. Ale když zákazník neposlouchá nebo si z toho, co mu vykladači budoucnosti řeknou, vezme jen půlku, to je pak každá rada drahá. Neboli problém s průzkumy není zdaleka jen na straně průzkumníků.
Média například odmítají zaokrouhlovat a těší se z každé desetinné čárky, kterou výzkumné agentury spočítají. Ovšem když se napíše, že někdo vede nebo prohrává „o 1,4 procenta", není to známka přesnosti průzkumů, ale naopak: šance, že se průzkum v rámci statistické chyby „sekne", takovým sdělením roste.
Zatím je prakticky nezměřitelné, kdo by prezidentské volby skutečně vyhrál. Dá se zkoumat veřejné mínění před prvním kolem voleb, ale co se stane v tom druhém, mohou i ty nejsofistikovanější průzkumy odhadovat jen velmi mlhavě. Což médiím a jejich publiku samozřejmě vadí. A tak se třeba stírá rozdíl mezi pojmy „vítěz (favorit) prezidentských voleb" a „vítěz (favorit) prvního kola prezidentských voleb" (tedy: vítěz zápasu/vítěz prvního poločasu).
Mezi prvním a druhým kolem - které tentokrát dělí plné dva týdny - se přitom může v politice i v hlavách voličů odehrát cokoli.
Nikdo (skoro) nic neví
U prezidentských voleb je zároveň pravděpodobné, že průzkumy se - minimálně v prvním kole - budou od skutečných výsledků lišit víc než u voleb do Parlamentu nebo krajů. Agenturám totiž schází hlavní průzkumné bohatství: historie. Nemohou se opřít o to, jak to dopadlo minule. Nevědí, jak se voliči zachovali dřív. Neznají volby, kde by na celém území státu kandidovalo jen 11 lidí; z toho polovina nestraníků, dřívějšími průzkumy veřejného mínění téměř nepolíbených. Jaký bude rozdíl mezi tím, když někdo někoho „volí" v průzkumech, a tím, komu v den D hodí hlasovací lístek?
A ještě žádné celostátní volby se nekonaly uprostřed zimy.
Faktorů neurčitosti a zdrojů potenciálních omylů je tentokrát mnohem víc než u „běžných" voleb. Vždycky je ale hlavním soupeřem průzkumů čas - doba mezi tím, kdy lidé odpovídají na otázky, a dnem, kdy skutečně zvolí.
Prezidentské volby ve Slovinsku - pardon, první kolo voleb - teď vyhrál socialista Borut Pahor (40 procent) nad prezidentem Danilo Türkem (36 procent). Ze dvanácti průzkumů, zveřejňovaných postupně měsíc před volbami, přitom pouze jeden (!) ukázal, že Pahor vede, a žádný mu nedával víc než 31 procent hlasů. A to má Slovinsko jen dva miliony obyvatel a přímé prezidentské volby už tam byly, takže by průzkumy mohly být přesnější než u nás.
Poptávka po číslech. Jakýchkoli
České volební sondy ukazují necelé dva měsíce předem spíš jen „náladu" a „rozložení sympatií". S rezervou ještě tak pořadí kandidátů. Ale jestli má někdo 8, 10, nebo 12 procent, případně si polepšil ze 7,4 na 8,3, to jsou pro voliče jen velmi málo relevantní informace. (Prezidentské průzkumy zatím vydávají STEM, ppm factum, Median a SANEP, chystá se také CVVM. Metodika a otázky se v některých případech liší.)
Problém je ale v tom, že zvědavá média a zvědaví voliči žádají své. A nechce se jim brát v úvahu, že průzkumy jsou nepřesnější než obvykle.
V prvním kole nemá valný smysl se podle nich rozhodovat. Kdo bude taktizovat, může se přepočítat, lepší bude napoprvé volit srdcem (a trochu rozumem). A ve druhém kole se uvidí, co dál.
