Svůj předloňský výsledek z parlamentních voleb ODS s Petrem Nečasem v čele úspěšně obhájila i v krajích.
Problém je v tom, že v obou případech se jí podařilo získat nejméně hlasů v bohaté historii strany, spojené s kořeny novodobého českého kapitalismu. Za který nese největší díl politické odpovědnosti.
Sobotní porážka v krajských volbách - čtvrtá ze čtyř volebních pokusů ODS od roku 2010 - se rovná výprasku. To zjistí každý, kdo si prohlédne mapu výsledků, kde se jako vybroušený diamant skví výsledek na Plzeňsku, který ovšem obstaral ódéesácký disident Jiří Pospíšil. Jinak to byla katastrofa.
Petr Nečas tvrdí, že výsledek krajských voleb neznamená nic pro vedení strany, protože to skládá účty z voleb na celostátní úrovni. To je omyl - pokud je porážka takto drtivá a pokud je strana ve vládě díky šťastné shodě volebních výsledků z jara 2010, musí z regionální (a rýsující se senátní) porážky vyvodit důsledky i stranické špičky.
Sebereflexe v ODS, viditelná na jejím kongresu na podzim 2010, zjevně nebyla dost hluboká. Na tom nese vinu i Nečas - už tím, jaké osobnosti z regionů si vybral do své vlády. Vždyť kraje, ze kterých vzešli Pavel Blažek či Martin Kuba, teď ve volbách zcela pohořely.
A je těžko představitelné, že by ministr, který v senátních volbách prohraje s málo známými levicovými kandidáty, mohl dál fungovat jako perspektivní místopředseda hlavní vládní strany. Ano, myslíme Alexandra Vondru.
V ODS se, pokud má pud sebezáchovy, prostě už tentokrát vážně musí něco stát.
To „něco" samozřejmě může mít řadu různých podob, které nám mohou být více, nebo méně milé. ODS se třeba klidně může i rozpustit. Jenže, kdo na její místo? Důvěryhodná středopravicová strana, která by dokázala oslovit střední třídu - to je položka, která momentálně na politickém menu chybí snad ze všeho nejvíc.
Bylo to vidět i v krajských volbách. Kdybychom měli popsat typického voliče, který tentokrát zůstal doma, byl to právě příslušník středních vrstev. Politiku jako takovou nezavrhl, ale je frustrovaný tím, jak věci veřejné vypadají. Už dlouho.
Možná se ODS přece jen na několikátý pokus obrodí sama. Možná ji napřesrok vezme se vším všudy do rukou Václav Klaus. Nebo se stane něco jiného. Na tom ani tak nezáleží - podstatné je, aby střední vrstvy měly s čistým svědomím koho volit, ať už se ta strana jmenuje jakkoli. Klidně "sociální demokracie" - jenže ta zatím pořád pluje až příliš nalevo, nebo dokonce na vlnách populismu.
V těchto volbách středovým voličům bohužel obvykle nezbývalo než vzít zavděk „nejmenším zlem". Výsledek podle toho vypadá.