Od zvolení Petra Pavla prezidentem utekl rok. Dostal tehdy 3 359 301 voličských hlasů a porazil Andreje Babiše, který získal taky hodně, 2 399 898 hlasů. Opozice Pavla kritizuje, že je prezidentem pětikoalice, politici pětikoalice mají zase občas dojem, že jde proti nim, třeba když odsunul podpis důchodových změn, aby se lidé měli čas rozhodnout, jestli odejdou do předčasné penze.
Zřejmě největším kiksem Petra Pavla byla snaha jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem. Snaha naštěstí nakonec, po tlaku veřejnosti, neúspěšná. Ten muž odsoudil se vší pravděpodobností nevinného devatenáctiletého Alexandera Ereta na 6,5 roku do vězení, spis vyrobila komunistická StB.
Výběr ústavních soudců je v době sílícího populismu a nacionalismu, v době války na Ukrajině, kdy cítíme, jak je demokracie a svoboda nejen u nás ohrožena, mimořádně důležitý. Charakter soudců pak hraje významnou roli. Neobstojí výmluva, že Fremra prezidentovi doporučil sedmičlenný panel, který vede profesor Jan Kysela. Odpovědnost nesl on.
V dnes hlavním tématu, tedy v postoji k válce na Ukrajině, stojí Pavel pevně na nohou, pevně proti ruské agresi, což bohužel vůbec není samozřejmé. Právě díky tomuto postoji zařadil web Politico loni v listopadu Petra Pavla na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Pro Česko cenné, Pavel je považován za jestřába vůči Rusku a Číně.
Prezident je dokonale český v tom, jak se chová vůči své funkci. Už nyní oznamuje, že mu pět let stačí. Připomíná Václava Havla, ten chtěl na Hradě zůstat jen do prvních svobodných voleb, ale i Václava Klause, který tvrdil, že na nejvyšší ústavní funkci kandidovat nebude, zřejmě v obavě, že by nebyl zvolen. Podobně se nakonec vyjadřoval i Miloš Zeman. Všichni tři se pak zachovali jinak.
Na návštěvě ve Stříbře Pavel nedávno řekl, že "jeden pětiletý mandát, když ho člověk dělá naplno, je až dost". Má za to, že by se v politice měla objevovat čerstvá krev, neměla by vypadat tak, jak vypadá současná světová vysoká politika, tedy jako "jeden velký geriatrický park". Volební období by si zopakoval nerad: "Jedno mi úplně stačilo. Abych si tím prošel ještě jednou, to moc chuti nemám," řekl. Nikoli poprvé.
Je vidět, že je v politice nový, že si ještě zachovává zdravý rozum, uvědomuje si, jak znesvobozující, svazující je takto exponovaná funkce. Zjevně si taky uvědomuje, jak neskutečnou setrvačnost mají tuzemští i zahraniční politici, jak se drží ve funkcích zuby nehty. Uvědomuje si, že česká politika je všecko jen ne mladá. Nebo jen ne pro mladé. Možná si představuje, že by ho mohla vystřídat Danuše Nerudová…
Potíž je v tom, že dnes nežijeme v normální situaci, evropské kulisy se změnily. Nevíme, co bude za půl roku, za rok, natožpak za čtyři roky. Nemůžeme vyloučit, že v tu dobu bude Evropa ve válce s Ruskem. Kdyby to tak bylo, generál se zkušeností ve špičkové pozici v NATO by byl na Hradě mimořádně cenný. Jako je ostatně cenný i v dnešní době.
Tlumit napětí v domácí politice se mu nedaří
Pavlovi se daří nehrát ani pro vládu Petra Fialy, ani pro sněmovní opozici, pro ANO a SPD. V tom je jeho síla, udržuje si nezávislou pozici. Vůči vládě je kritický, ale v hlavním domácím tématu, tedy v nutnosti šetřit, ji nepodráží. Naopak jasně říká, že jinou volbu nemáme. Pozice Hradu vůči Ukrajině je stejná jako pozice vlády. Kdo se podívá na Slovensko či do Maďarska, jistě to ocení.
V rozhovoru pro Radiožurnál Pavel mluvil o snaze tlumit napětí mezi opozicí a vládou. Popsal, že se mu to podařilo zatím jen jednou, a to na úrovni Fialovy vlády a ANO, bez Okamurovy SPD. Usiloval o shodu v zahraniční politice. "Bylo to krátce před summitem NATO ve Vilniusu, před podpisem dvoustranné dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy, a měl jsem za to, že je důležité, aby právě v téhle oblasti, kterou považuji za průřezovou a dlouhodobou, byla shoda."
V oblasti domácí politiky se mu to nedaří: "Od té doby takové jednání neproběhlo, protože ty pozice ve vztahu právě třeba k vnitřní politice, ve vztahu k důchodové reformě, ke konsolidaci veřejných financí jsou natolik rozdílné, že by takové jednání zřejmě k ničemu nevedlo," řekl.
V tomtéž interview mluvil o dezinformacích: "Záměrně zkreslované informace mohou vést k šíření paniky, nesprávným závěrům, vytváření averzí nebo až k násilí mezi skupinami obyvatel. Případně mohou vést i k destabilizaci celých států tak, jak to vidíme dnes." Ve hře je podle něj udržení stability společnosti do budoucna.
Na otázku, jestli vláda dělá proti dezinformacím maximum, odpověděl velmi kriticky: "Možná nedělá ani to minimum. Boj s dezinformacemi je na bodě mrazu. Vláda nedávno jmenovala poradcem pro dezinformace Miloše Gregora, ale nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora, který by všechno, co se už na tomto poli odehrálo třeba na půdě ministerstva vnitra nebo jiných institucí, dal dohromady a připravil koncept, jak vést strategickou komunikaci vlády a jak čelit dezinformacím. Myslím si, že si s tím vláda úplně neví rady a ta oblast je teď trochu ve vzduchoprázdnu."
V rozhovoru pro Aktuálně se k dezinformacím čerstvě vyjádřil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na otázku, zda by se vláda tímto problémem neměla zabývat podstatně více, muž, který má také tuto agendu na starosti, odvětil: "Já ale ve skutečnosti dezinformace nedělám a nikdy jsem je jako takové dělat neměl. To, co mám na starosti v rámci bezpečnostní rady státu, tak je koordinace aktivit bezpečnostních složek českého státu, pokud jde o působení cizí moci skrze dezinformační aktivity. A tomu se skutečně věnuji, každá jednotlivá instituce na tomto pracuje samostatně a zároveň probíhá vzájemná koordinace."
Na otázku, jestli by se v tom nemělo dělat víc, odpověděl: "Vždycky se dá dělat víc, což platí i v tomto případě. Nikdy ale nepřesvědčíte o pravdě všechny." Prezident má zjevně pravdu, že vláda nedělá ani to minimum. Nebo to dělá tajně, nikdo to nevidí a - důležité - nikde nevidíme žádné výsledky.
Prezident Pavel bude v březnu rok ve funkci. Velmi rychle jsme si zvykli, že tam pracuje někdo normální, kdo se nesnaží českou společnost rozeštvávat a rozbíjet. Že tam už nesedí Miloš Zeman. Že tam nesedí Andrej Babiš. Považujeme to za samozřejmé, ale ono to vůbec samozřejmé není.
