V co se scvrkla debata o vládě? Poche? Nepoche? Začíná to být celé poněkud "nepochepitelné", nesrozumitelné. Proběhlo referendum ČSSD, dopadlo babišovsky, odsouhlasilo spojení ANO a ČSSD s komunisty za krkem, a jakmile skončilo, kandidát na ministra zahraničí za ČSSD Miroslav Poche se proměnil v terč, přes který se dá nově vznikající vláda ovládat.
První otázka: stojí takové seskupení (anoisti, socdem a komunisti) za bránění? Máme se "obávat", jestli celý ten pseudodemokratický projekt nepadne? Druhá otázka: jde skutečně o pana Pocheho s jeho pošpiněnou minulostí, přičemž to pošpinění je asi tisíckrát menší skvrnou, než jaké zdobí Andreje Babiše?
Třást se, že ani tahle vláda, už jen štrejchnutá vzpomínkou na demokratické vládnutí, neprojde, to by chtělo hodně naivity. Pohleďme, jak se to vyvíjí, jaké orgie nedůvěry sledujeme.
Nedávno řekl místopředseda ČSSD Jiří Zimola (který se nyní vytratil) v DVTV toto: "Babiš mě nikdy nepodrazil, snad nás ANO nebude podvádět s jinými." Šup a Babiš Jana Hamáčka a Zimolu podrazil, Pocheho nechce, jako by byl prašivý (prašivý dnes znamená Zemanem nechtěný).
Mimochodem, proč pan Zimola, ten veleúspěšný krajský politik, náhle kamsi vymizel? Odpověď se nabízí: je zemanovec a babišovec (zároveň člen ČSSD, kterou Babiš a Zeman doslova rozbombardovali). Když je zemanovec a babišovec, těžko může kopat za Pocheho. Tak se stáhl, a někde stažený dál věří, že jeho osobně Babiš a Zeman nepodrazí. Hamáček se v tom bahnu brodí sám, dokonce i bez Zimoly.
Jako katastrofa se jeví "podpora" vlády od komunistů. Podporují ji tak, že ji od začátku rozkládají, hledí si jen sebe, užívají si té absurdity, že se stali se 7,76 procenta hlasů z loňských voleb partajičkou s nejvyšším "vydíracím" potenciálem, který jí zůstane, i kdyby tahle vláda nevyšla a Zeman konečně prosadil svoji favoritku SPD.
Předseda komunistů Vojtěch Filip (udržel se i po loňských prohraných volbách, což je důkazem, že i v antikřesťanské KSČM se dějí zázraky) ohlásil: s Pochem KSČM vládu nepodpoří. Jede v tandemu s Milošem Zemanem, cítí se silný v polobotkách. Vnutil vládě předem zdanění finančních náhrad za majetek, který komunisté ukradli církvím a většinou zničili, čili téma pekelné, porušení podepsané dohody, jež by z nás udělalo cosi jako neeu-stát uvnitř EU. Rozklad, rozklad, rozklad. Za tohle bojovat? Za "Pocheho"? Těžko.
Zeman imperátor
A jde vůbec o něj? Ale kdež, Poche má skvrny na šatech, ale útok na něj by Hradu a KSČM nestál za to. Ne, smysl tahanice o zamini najdeme jinde: kdo bude diktovat a co bude diktovat. Mimoústavně jsme se přelili do poloprezidentského systému (občas už působí jako systém celoprezidentský). Přímo zvolený Zeman touží diktovat.
Podobně jako u vlády Bohuslava Sobotky si zahraniční politiku zvolil jako svoji doménu. Tehdy to začal tím, že v procesu jmenování velvyslanců odstavil ministerstvo zahraničí z pozice klíčového garanta. Dnes pokročil dál, chce rozhodnout o ministrovi zahraničí a o směřování celého Česka.
Z Pocheho se stala překážka, protože je europoslanec a je proevropský. Babiš se taky často vyjadřuje jako zásadně proevropský a NATO uznávající politik (má byznys na Západě, ne v Rusku a Číně). Útok na Pocheho je útokem na proevropský postoj, tedy i na Babiše. Možná proto se tak mračil po jednání u Zemana o víkendu, kde zřejmě dostal kapky.
Střetly se dva různé pohledy, Zemanův kremelský, putinovský, proautoritářský, a Babišův v zásadě prozápadní (viz jeho postoje a činy v kauze novičok, vyhoštění ruských agentů skrytých pod diplomatickou imunitu, viz fakt, že člen jeho vlády Pelikán vydal údajného hackera Nikulina ne Rusům, ale Američanům).
Nejde o Pocheho, dokonce nejde tak moc ani o Babiše, jde o to, že by Zeman rád na zamini buď nějakého proruského trolla, nebo aspoň Hradu poslušnou figurku. V téhle fázi vývoje státu se nyní nacházíme.
Uvědomuje si to Jan Hamáček? On jde přece s ČSSD do vlády, aby bránil Česko před okamurizací, hnědnutím, před vyháněním země z Evropské unie. Uvidíme, jestli ustoupí (Pocheho si vybral hodně nešťastně, za tohoto oranžového spoluvládce Prahy těžko lidé vyrazí demonstrovat do ulic).
Pro Babiše i Hamáčka existuje jen jedna cesta: neustoupit, udržet Pocheho (nebo ho nahradit někým stejně proevropským), oba jsou v téhle věci výjimečně na jedné lodi. Premiér, jehož strana sama samotinká sjednává opoziční smlouvu s komunisty, by měl Filipovi v klidu a jasně říct: Ty diktovat nemůžeš, ty buď rád, že jseš rád.
Znovu si připomeňme, že menšinová vláda ANO držená okamurovci a komunisty, tedy to, co zjevně tlačí Zeman, by znamenala Babišovu politickou sebevraždu. Předčasné volby, když ANO mírně klesají preference a Pirátům i ODS stoupají, taky nevypadají jako spása. - Dá se tušit jedno: Babiš už ví, že Zeman není jeho spojenec, ale nepřítel.
