Blíží se jaro, lidé si kupují zájezdy u cestovních kanceláří. Počítají s tím, že cestovka musí být pojištěna proti úpadku. Pokud se kvůli krachu cestovky jejich cesta neuskuteční, čekají, že dostanou od pojišťovny náhradu v plné výši. Jenomže my žijeme v Česku, kde často neplatí i to, co platí.
Všechny cestovní kanceláře si od roku 1999 ze zákona musejí platit pojištění proti úpadku. Ocitly se pod přísným drobnohledem pojišťoven. Musejí jim poskytovat podrobné informace o svém hospodaření. A přece se objevují případy, kdy pojišťovna odmítá zaplatit, protože cestovka byla "podpojištěna", nedostatečně pojištěna. Dodejme, že zákazník pozná, může si najít, zda je cestovní kancelář pojištěna, ale nemůže už odhalit, jestli platí dost. Tohle je přesně práce pro pojišťovnu.
Dva roky píšu o cestovní kanceláři Diamond travel. Klient Ladislav Polák si u ní zaplatil okružní plavbu Krásy západního Středomoří. Ve smlouvě si jasně dohodl dopravu do Itálie autobusem. Má nemocné srdce, létat nechce. Cestovka však dopravu do Janova svévolně změnila na letadlo. Proto od smlouvy odstoupil.
Zájezd stál 70 tisíc a Diamond travel (DT) mu peníze nevrátila. Žaloval ji, vyhrál soud, cestovka opět nezaplatila. Podal návrh na exekuci, ale mezitím začalo insolvenční řízení proti DT s řadou pohledávek. K počátku března 2017 žádá cestovní kancelář o vrácení peněz 298 věřitelů, celková suma činí více než 41 milionů korun!
Až sem nechala případ dojít nečinnost státu, 41 milionů sekera, skoro tři sta okradených či podvedených zákazníků, kteří se na něco těšili, to něco si zaplatili - a ne levně, leč nedočkali se.
Na webu Hodnocenícestovek.cz se dlouho množily stížnosti na DT. Pohledávek mohlo být mnohem méně, kdyby fungovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Už v květnu 2015 ji klient Polák upozornil, že u DT jde o "klamavou obchodní praktiku" a upozornil ji, že "by měla vyvozovat odpovědnost za správní delikty a postihovat nekalé obchodní praktiky". Marně. Když se "čoika" konečně dala do pohybu, bylo pozdě. Ochrana zákazníků selhala na celé čáře.
Případ se i dál vyvíjí nešťastně. Klient Polák vycházel z jistoty, že má nárok na vyplacení ceny zájezdu, Diamond travel byla pojištěna. Jenže ouha, poté, co selhala čoika, čekalo ho nemilé překvapení, další kopanec, tentokrát od pojišťovny UNIQA, u níž byla cestovka pojištěna.
Pojištěni na sto procent? Houby s octem
UNIQA letos v únoru (případ se táhne od března 2015, již dva roky) Polákovi napsala, že mu zaplatí nikoli 70 tisíc korun, ale jen 29,4 procenta této částky, necelých dvacet tisíc. Připomínám, že klient nosí v hlavě: i kdyby cestovka krachla, dostanu peníze zpět v plné výši. Houby s octem.
Vedoucí cestovního pojištění UNIQA Martin Blecha panu Polákovi napsal: "V daném případě existuje důvodné podezření, že Cestovní kancelář poskytla při sjednávání pojistné smlouvy naší pojišťovně nepravdivé a neúplné informace, které byly pro uzavření pojištění podstatné."
Dále tvrdí, že je pojišťovna povinna uspokojit nároky zákazníků až do výše sjednaného limitu pojistného plnění a "převýší-li součet nároků všech pojištěných, kteří pojistiteli oznámili pojistnou událost nejdéle do 6 měsíců od vzniku pojistné události pojistnou částku, plnění pojistitele každému z nich se sníží v poměru sjednané pojistné částky k součtu nároků všech těchto pojištěných". Po dvouletém čekání mu pojišťovna hodlá vrátit jen třetinu.
Ladislav Polák se odvolal na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS). Ten ve svém nálezu ze 14. června 2016 (IV. ÚS 2370/15) jasně říká, že pojistná smlouva musí zajistit v případě úpadku cestovní kanceláře, aby byly splněny veškeré zákonné nároky zákazníka, a to v plném rozsahu bez jakéhokoli krácení. Zákazník tedy nesmí trpět tím, jak cestovka uzavře smlouvu s pojišťovnou; ta na sebe bere riziko, že uhradí vše.
Polák toto pojišťovně sdělil. UNIQA odpověděla, že "se nejedná o právní názor pléna ÚS ČR.., avšak pouze o právní názor jediného senátu, který nemá povahu sjednocujícího stanoviska a jeho judikatorní dosah je tudíž omezený". Přeloženo: na senát Ústavního soudu kašleme z výšky.
Realita je jiná, všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny, ať rozhodne senát, nebo plénum. Svědčí o tom mimo jiné nález ÚS (Pl. ÚS 4/06), v němž se dočteme s odkazem na článek 89 ústavy, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou "závazná pro všechny orgány a osoby". Pojišťovně je to fuk. Výsledek: Polák podává na pojišťovnu žalobu.
Když se na tuto "kauzičku" podíváte s odstupem, naskytne se vám tristní pohled. Cestovka podváděla zákazníky i pojišťovnu. Česká obchodní inspekce dlouho nekonala. Mimochodem, DT byla pojištěna jen do listopadu 2015. Poté už ne, a přece dál zájezdy prodávala. Odtud plyne, že část pohledávek není pojištěna. Tohle mohla a měla čoika odhalit.
Soud v případě klienta Poláka fungoval správně, jednal rychle (radostné zjištění). Pojišťovna ovšem kličkuje, snaží se ze své odpovědnosti vybruslit. Nebere vážně dokonce ani senát Ústavního soudu. Drsné. Právní stát? Jenom naoko, jenom na papíru.
