Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 2. 2020 7:30

Povinná maturita z matematiky Česku uškodí. Jako omyl se jeví celá státní maturita

Povinná maturita z matematiky nemá smysl. Povede buď k zásadnímu úbytku maturantů (a zaměstnanců, kteří musejí mít maturitu), nebo ke snížení úrovně vyučované matiky. Otázkou je, zda se výuka natolik zlepší, že půjde třeba za deset patnáct let zavést.
Státní maturita: bibluj, bifluj, vykrúcaj!
Státní maturita: bibluj, bifluj, vykrúcaj! | Foto: Thinkstock

Vládní návrh zákona na zrušení povinné maturity z matematiky prošel minulý týden prvním čtením ve sněmovně. Neznamená to vítězství ministra školství Roberta Plagy, který rozumně říká, že má zatím zůstat možnost volby mezi matematikoucizím jazykem. Stále platí zákon, podle něhož budou ve školním roce 2020/2021 na jaře povinně maturovat z matiky gymnázia a lycea, o rok později všichni další. A sněmovna je rozpolcená, ani poslanci jednotlivých stran nemají jasno, část volá "matika je nutná", část "nemá to smysl". Přitom věc hoří, studenti nutně potřebují vědět, z čeho budou povinně maturovat.

Střední školství se dostalo do mizerné situace. Nikoli vinou ministra - Plaga patří mezi kvalitní šéfy tohoto resortu, uvědomuje si hloubku problému, úskalí povinné maturity z tohoto obávaného předmětu. (Ano, matika je obávaná.)

Vytvořily se, jak je u nás zvykem, dva tábory. Jeden reprezentuje třeba bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, poslanec za ANO Pavel Juříček: "Jako vývojář a jako podnikatel bych si vůbec neuměl představit, že bych mohl pracovat bez matematiky…" Loni v prosinci sdělil, že pro něj není problém, když pětina či třetina středoškoláků kvůli matice neodmaturuje. Tvrďák. Technokrat.

Druhý pohled nabízí realita. Maturita z matiky má pomoci rozkvětu technických oborů, její zavedení by však znamenalo pravý opak. EDUin, informační centrum o vzdělávání, píše: "Po plošném zavedení maturity z matematiky odhaduje ministerstvo školství nárůst neúspěšnosti v této části státní maturity z loňských 15,5 procent na 25 až 30 procent." Na gymnázia to bude mít mnohem menší vliv než na odborné školy včetně technických oborů. "Na jaře 2019 neuspělo v maturitním testu z matematiky více než 30 procent absolventů řady oborů středních odborných škol a učilišť technického směru, kteří si matematiku vybrali a k maturitě šli poprvé."

Zavedení státní maturity z matematiky bylo podmíněno zásadní změnou v podmínkách a kvalitě výuky. Jenže se stal malér a k ničemu takovému nedošlo. Proč? Ministr Plaga vysvětlil Deníku N, že školství má "přehlcené rámcové vzdělávací programy" (RVP). Začíná jejich revize, povede k redukci obsahu učiva. "Někde to nestihnou ani odučit, někde to jen odhrkají, ale nestihnou procvičit."

Botlík je proti biflování

Plaga dál řekl, že se "v některých oblastech nedostává učitelů. Třeba v Karlovarském kraji je 13 procent výuky zabezpečováno nekvalifikovanými učiteli, z nichž si víc než polovina ani nedoplňuje vzdělání. Pokud bychom se bavili o aprobovanosti, stav je ještě více alarmující. Nejčastěji chybějící aprobace jsou matematika a fyzika. To znamená, že tady nemáte matematiky, ale chcete po studentech, aby na konci matematiku uměli."

Ministr už nedoplňuje, že se matematika učí špatně. Matematik a odborník na testování Oldřich Botlík je k její výuce hodně skeptický: "Učitelé jsou zvyklí vyučovat jen řešení rovnic, hodně z nich neumí z matematiky nic jiného. Přitom matematika je vlastně hledání jednoduchých odpovědí na složité problémy a dá se tak i vyučovat. Lepší je vyučovat matematiku v reálných situacích, učit děti například rovnice vytvářet," řekl Deníku N. Dodal, že převládá výuka, kdy se "děti jen nabiflují postup řešení rovnice, a to bez toho, aby rozuměly, o co v ní jde". Zároveň podle něj přibývá dětí, které se odmítají učit něco, o čem neví, jak by to mohly využít.

Ještě Oldřich Botlík: "Krátkodobě se naučí ty postupy, ale nerozumí ani tomu, s čím operují, a ani tomu, jak to dělají. Myslím si, že by se v budoucnosti měly věnovat badatelským úlohám, které je budou učit ne to, jak rovnice vypočítat, ale jak je mohou samy sestavit." Kolik kantorů to dnes umí? Jedno procento? Dvě?

Státní maturita se pak stává plošným testem, kde se nedozvíte, jak nadané, přemýšlivé a usilovné dítě je, nýbrž jen to, jak se nadrtilo určité postupy. O kreativitu a invenci tam vůbec nejde. Jenomže v životě, ve společnosti, v podnikání, v průmyslu naopak přesně o tohle jde a jít má.

U matiky narazíme i na další potíž - od roku 1990 přibylo maturujících, maturita se bere skoro jako samozřejmost, to pak ale musíte setsakra snížit požadavky, aby vám od ní půlka lidí nevyletěla. Má taková maturita ještě smysl?

Žáci mají dostat šanci ukázat, v čem jsou dobří

Zajímavou anketu nabídla Učitelská platforma. Její členové odpovídali na otázku: "Jakou státní maturitu byste si v ČR přáli?". Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ K. V. Raise Lázně Bělohrad, viceprezident Asociace ředitelů základních škol: "Přál bych si, aby se někdo zeptal studentů, jakou maturitu by si přáli oni. Možná by se jim líbilo, když by si mohli sami zvolit, v čem se chtějí předvést. Možná by ocenili, když by o tom za ně nerozhodoval někdo cizí, ale sami by dostali šanci ukázat, v čem jsou dobří a úspěšní, na co jsou experti." - Jistě, o tohle jde, aby si děti samy hledaly směr, aby si osahaly svoje nadání a mohly se mu věnovat. To ovšem nějaké plošné testování zcela vylučuje.

Odpovědi byly vesměs zajímavé, zmíním ještě Ondřeje Balíka, ZŠ a MŠ Tyršova, Praha: "Myslím, že dobrá státní maturita především není pro všechny školy jednotná - tedy vlastně není státní. U jednotné zkoušky vždy dojdeme k tomu, že neověřuje znalosti, ale stanovuje kurikulum. To je dnes tak proměnlivá záležitost, že bychom jej neměli zabetonovávat státní zkouškou. Když už má být, ať je po vzoru mezinárodní maturity portfoliem dvouleté práce studenta, nikoli jednodenní záležitostí závisející na momentální dispozici, která de facto neověřuje žádné studijní dovednosti."

Jasnozřivý pohled, maturita ne jako několikahodinový stres, nýbrž vnímání, vidění studenta z větší šíře a nadhledu, hledání jeho samého, ne nějakých plošných státních výmyslů a chytáků, které můžete vteřinu po matuře bez výčitek vypustit z hlavy.

Závěr? Povinná maturita z matematiky dnes nemá smysl. Povede buď k zásadnímu úbytku maturantů (tedy zaměstnanců, kteří musejí mít maturitu), nebo ke snížení úrovně vyučované matiky. Otázkou je, zda se výuka časem natolik zlepší, zkvalitní, zda se objeví tolik pedagogů typu Oldřicha Botlíka, že půjde třeba za deset patnáct let zavést.

Zásadní věc: nejen povinné maturování z matiky, ale sama státní maturita nemá smysl. Při přijímání na vysoké školy má smysl přihlédnout k tomu, odkud student přichází, z jaké školy, jak kvalitní. Ale hlavně by se mělo hledět na něj, ne na papíry. To by bylo moderní…

Chci, aby zůstala možnost volby, tvrdí ministr školství Robert Plaga. Je to chyba, něco se zavede a pak zase ruší, kritizuje poslanec Petr Gazdík. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pražská burza znovu zaznamenala nejvýraznější pokles od června 2016

Index PX klesl o 2,91 procenta na 1002,24 bodu. Podobně výrazný propad postihl burzu už v pondělí, kdy index PX oslabil o 2,81 procenta. Burza ztratila už pošesté v řadě. Propad ji přiblížil hranici 1000 bodů, pod kterou byla naposledy loni 10. října. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Podle analytiků trhy ztrácejí kvůli obavám z šíření nového koronaviru.

Index PX většinou zaznamenává denní poklesy pouze v desetinách procenta. Jen výjimečně v posledních letech oslabil za jeden den o více než dvě procenta. Už v pondělí po informacích o nových případech nákazy koronavirem v dalších zemích zaznamenala pražská burza největší denní propad od konce června 2016.

Tehdy index PX v některých dnech ztrácel i více než tři nebo čtyři procenta v reakci na referendum ve Velké Británii, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie.

Další zprávy