Andrej Babiš v úterý navštívil setkání lídrů českého exportu a mimo jiné pravil: "Náš největší problém je, že nejsou lidé na práci. Řada lidí pracuje na černo a je otázka, kolik lidí bere dávky, nadělali si děti, aby nemuseli pracovat. Naše firmy ztrácejí možnost výroby," citoval ho web Novinky.cz.
Za pozornost stojí hlavně prostřední věta a myšlenka "nadělali si děti, aby nemuseli pracovat". Tak se možná mluví po některých horších hospodách. Z úst nastávajícího premiéra je to jiná káva.
Vysmátý selfíčkář z volební kampaně nám tu nastavuje odvrácenou tvář. Čau lidi, jak se máte? Nadělali jste si děti, abyste nemuseli makat, co?
Je to bohužel stejný Babiš jako při památné návštěvě ve Varnsdorfu, kde ke koncentráku v Letech utrousil, že "kdo nepracoval, šup a byl tam", a sociálně slabé občany u nich doma zpovídal "jak to, že nejste v práci".
"Nadělali si děti, aby nemuseli pracovat." Už je to trochu monotónní, ale je třeba to opakovat: zkusme si představit, že by takový stigmatizující, vůči některým spoluobčanům opovržlivý výrok pronesl dejme tomu ministerský předseda Spojeného království. Britské noviny by ho rozcupovaly, pravděpodobně by skončil. U nás je ticho po pěšině. Politici i na nejvyšší úrovni si tohle dovolí. Zvykli si, že všechno se dá svést na politickou korektnost a být takzvaně politicky nekorektní je sladké.
Nezbývá než rozebrat, co je špatně. Na prvním místě obhroublost ve vyjádření: "Nadělat si děti" pracuje s bytostmi jako s účelovou hmotou. Jako by děti nemohly ani v případech, které má premiér všech občanů České republiky na mysli, přicházet na svět z lásky, ale jen kvůli sociální podpoře.
Do motivů, proč někdo má nebo nemá děti a kolik jich je, není nic ani Babišovi, ani komukoliv jinému. Je to svrchovaně soukromá, intimní zóna každého člověka. Včetně těch "nadělaných" a postupně dospívajících dětí!
Jak se asi v některých početnějších a chudších rodinách cítí, když tohle uslyší od nejmocnějšího politika? A jak se naopak cítí ti, kteří babišovský - a taky okamurovský - pohled sdílejí?
Základem státu, který odteď hodlá Babiš řídit, je sociální soucit, ne firemní kultura. Stát by se měl v první řadě zabývat tím, jak lidem pomáhat od chudoby. Mimochodem, je známo, že populační křivka klesá a že dlouhodobě perspektivním zdrojem zabezpečení ve stáří je vlastní potomstvo, rodina. Takže víc dětí je obecně i ve státním zájmu.
Babiš: Nadělali si děti, aby nemuseli pracovat. Okamura: Ne výplatám sociálních dávek parazitujícím.
Taková ostrakizace je nepřípustná a nebezpečná. Kde to žijeme?
