U příležitosti obludného obřadu, který po potěmkinovském referendu završil nezákonnou ruskou anexi tří ukrajinských regionů, přednesl neocar v Kremlu projev. Putin, jenž v sousední zemi bombarduje a zabíjí civilisty a své vlastní lidi posílá na smrt, obvinil Západ nejen z neokolonialismu, pokrytectví či cynismu, ale vykreslil ho přímo jako ďáblovo dílo.
"Západní elity" podle diktátora z Moskvy "naprosto zavrhují, co to znamená být lidský, ničí víru a tradiční hodnoty, potlačují svobodu", což vše podle Putina "připomíná obracené náboženství - čistý satanismus". Ve stejný den, minulý pátek, ovšem Spojené státy už naprosto vyšinutému Vladimiru Vladimirovičovi odpověděly tím nejlepším možným způsobem - americký Kongres schválil dalších 12 miliard dolarů vojenské, ekonomické a humanitární pomoci pro Ukrajinu.
Na konci této dobré zprávy ovšem není, jak by se patřilo, vykřičník, nýbrž otazník. Jak to bude s americkou podporou Kyjeva dál? Výhled není příliš optimistický. Pokud republikáni v listopadových kongresových volbách získají většinu v dolní Sněmovně reprezentantů, což je velmi pravděpodobné, může to znamenat omezení, zpomalení nebo dokonce stopku další pomoci Ruskem napadené zemi.
Jednou příčinou je přímočarý (a tedy svým způsobem srozumitelný) pravicový nacionální populismus: Amerika má dost svých vlastních problémů, než aby utrácela kdesi v zámoří. Neposílejme peníze na Ukrajinu, postavme zeď na hranici s Mexikem. Dost bylo zahraničních dobrodružství, z kterých - materiálně bráno - nic nemáme.
Putinovy třpytky
Pro Kyjev i pro jeho evropské spojence je ale nebezpečnější jiná věc. A sice fakt, že nemalá část republikánské voličské i členské základny nevyznává jen izolacionistický pragmatismus v duchu Trumpova sloganu Amerika na prvním místě, ale také tiše souzní s Putinem.
Milí republikánští váleční štváči, pochopte prosím, že štvavá levice v principu funguje jinak než vy. Můžete si myslet, že "šíříte demokracii" a "svobodu", ale pouze pomáháte kulturním marxistům šířit jejich moc a kontrolu, tweetoval tento týden Charlie Kirk, který je ve svých osmadvaceti letech jednou z nejznámějších tváří americké konzervativní omladiny.
Jeho vzkaz na Twitteru, který míří do vlastních řad, může na první pohled působit trochu zamotaně až nesrozumitelně. Kdo jsou ti kulturní marxisté? Američtí demokraté? O. k., takový pohled by z Kirkova ideologického pohledu dával smysl. Ale jak to souvisí s podporou Ukrajiny, proti níž se vymezuje?
Nechoďme okolo horké kaše, jde o přitakání - jakkoliv je to absurdní a na hlavu postavené - Putinově výše citované fabulaci o hodnotách, víře a všem dalším, co on prý zastupuje a brání před útokem dekadentního Západu. Pro Putina jsou to ve skutečnosti samozřejmě jen laciné cetky, ale tím strašidelnější je, že v Americe na ně loví cennou kořist. Své užitečné idioty.
Dear GOP warmongers, please realize the war mongering left has a much different operating principle than you. You may think you're "spreading Democracy" and "freedom" but you're only enabling the cultural Marxists to spread their power and control.
— Charlie Kirk (@charliekirk11) October 4, 2022
Stop them. Don’t fund them.
Trumpismus na scestí
Jedním z nich se stal právě i Charlie Kirk. Mladý muž, který v roce 2012 ještě coby student založil nadaci Turning Point USA (TPUSA), jež na amerických vysokých školách propaguje "principy svobody, volného trhu a omezené vlády". Proti čemuž samozřejmě není co namítat, spíše naopak - snaha diverzifikovat "woke" prostředí vládnoucí na amerických univerzitách je jistě záslužná.
Smutné ovšem je, k jakým závěrům Kirka jeho politické názory také dovedly. Pokud bezmyšlenkovitě podporujete Ukrajinu…, fandíte skutečným nacistům, napsal na Twitter už letos v březnu, dva týdny po začátku ruské agrese.
A bohužel nezůstává se svým pohledem osamocený. Podobný zastává například také mimořádně vlivný televizní moderátor Tucker Carlson. Jeho talkshow na stanici FOX News jsou dnes v Americe nejsledovanějším pořadem svého druhu. O kvalitě obsahu ovšem nejlépe vypovídá, že Carlsonovy výpady nadšeně přebírá ruská státní televize. Což ale na mediální moci populárnímu moderátorovi nijak neubírá, jak dokresluje fakt, že mezi republikánskými politiky teď můžeme najít řadu Putinových přitakávačů.
Jeffrey Scott Shapiro je pravicový novinář, který se ztotožňuje s izolacionistickou politikou charakterizovanou heslem Amerika na prvním místě. V letech 2017 až 2021 ji ostatně přímo propagoval coby člen Trumpovy vlády. Ale letos na jaře, když po začátku války na Ukrajině viděl, kolik má Kreml v řadách amerických republikánů chápajících zastánců, se v textu pro deník Wall Street Journal pokusil zatáhnout za záchrannou brzdu.
Někteří z mých bývalých kolegů věří Putinovým falešným vyprávěním, protože si ho pletou s ruským Donaldem Trumpem - silným nacionalistickým lídrem, který bojuje proti "woke" myšlenkám. Jenže Rusové z války proti Ukrajině nic nezískají a pan Putin je bezohledný diktátor pohrdající lidským životem, včetně životů Rusů, upozorňoval Shapiro své spolustraníky, že scházejí z cesty.
Republikánské holubice v rozletu
Vysvětloval, že "Putinova opozice vůči NATO není antiglobalismem, ale protizápadním a protiamerickým" postojem. Aby si pak ještě povzdechl, že mezi "vlivnými zastánci Trumpovy izolacionistické politiky je už tak mnoho těch, kteří papouškují legendy Kremlu, že celé hnutí nabralo nebezpečný směr".
Pokud to ale mělo být varování, nepadlo na úrodnou půdu. Po sedmi měsících války na Ukrajině je rozlomení uvnitř republikánského tábora ještě zřejmější. Zastánci tradiční "jestřábí" republikánské zahraniční politiky (tedy v tomto případě podpory Ukrajinců bránících své území) jsou stále v převaze. Ale "moderní republikánské holubice", jak druhý tábor nazval publicista Nick Catoggio, nelze vůbec podceňovat.
"Velmi zjednodušeně", píše Catoggio na názorovém a zpravodajském webu The Dispatch, "pravicoví jestřábové mají sklon být a často jsou příliš horliví ve snaze učinit svět bezpečnější pro demokracii". Současní holubičí republikáni jsou ovšem "nejen skeptičtí ke schopnosti Ameriky efektivně promítat do reality svou sílu, a nejen proto jsou podezřívaví k zahraničním dobrodružstvím". Je to v tom ještě něco jiného.
Tito republikáni podle Catoggia "nevidí neliberální režimy (Putinovo Rusko), jako něco, co by měli zadržovat a čemu by měli reflexivně oponovat. Ale v určitém smyslu je spíše napodobovat". "Proč bojovat s Putinem, osobitým válečníkem proti dekadenci Západu, místo abychom se od něho poučili?" vystihuje Nick Catoggio uvažování současných amerických pravicových holubic.
Měsíc před kongresovými volbami, v kterých republikáni nejspíše převezmou americkou sněmovnu, to nevěstí nic moc dobrého. Republikáni budou od příštího ledna určovat, co a kdy se bude projednávat, a na jejich hlasech pak bude záležet, zda návrhy vůbec projdou. A i když většina bude stále stát za Ukrajinou, udržení dosavadní podpory pro Kyjev, v jejímž rámci už Kongres od začátku války uvolnil takřka 67 miliard dolarů, bude velmi těžké.
Putinova "pátá kolona" uvnitř republikánského tábora se totiž dostane už nejen ke slovu, ale i k šanci se reálně politicky uplatnit. Užiteční idioti, všude stejně škodliví, začnou úřadovat také v Americe.
