Od prvního prosince se v Česku narovnalo podnikatelské prostředí. Andrej Babiš tvrdí, že ho narovnal. Premiér Sobotka taky tvrdí, že ho narovnal. Byla zavedena elektronická evidence tržeb (EET). Řada "narovnaných" podnikatelů však jakékoli narovnání jednoznačně vylučuje.
Po textech o EET jsem dostal řadu písemných ohlasů. Z nich se dají vyčíst dvě základní reakce na krok, který má ročně do státní pokladny přinést 18 "ukradených", na daních neodvedených, miliard korun.
První typ je ideový: daně mají platit všichni, krást se nemá, je to dobře. Sem patří klasická věta: Kdo má čisté svědomí, tomu to nevadí. Dokonce to prý poctiví vítají, protože oni platí, kdežto "zloději" neplatí, takže je to fér.
Tento postoj je oproštěn od detailů EET, jako jsou výjimky nebo daňovou správou iniciované práskání hostinských. I když mi taky jeden čtenář napsal, že "nahlásit zloděje přece není žádné bonzování". Odtud vidíme: Babiš se svou rétorikou uspěl.
Druhý typ reakcí je praktický, vychází z reality. Oplývá neskrývanou hořkostí a zklamáním z toho, jak to u nás chodí, jak málo stát dělá pro podnikatele, jak nerovné je podnikatelské prostředí a nikdo to neřeší. K EET tito lidé přistupují se skepsí; nevěří, že vynese 18 miliard ročně, vidí ji jako zásah proti podnikatelům.
Nebudu uvádět jména pisatelů, jen jednotlivé stížnosti. Skoro všichni tvrdí, že měli být vyjmuti malí živnostníci cca do 300 až 400 tisíc ročního příjmu; EET pro tuto skupinu vnímají jako neadekvátní zátěž.
Většinou však píšou, co sami prožívají. "Jsem podnikatel, majitel s.r.o. již od roku 1990. Prošel jsem si pády i vzestupy. Byl jsem v minulosti okraden stavební firmou a přišel o veškerý majetek. Nyní řídím dva ubytovací provozy, jednu restauraci a kavárnu."
Zkušenost: všudypřítomná kontrola, zvyšování nákladů na podnikání, nekoncepční přístup politiků, kteří prý podnikatele okrádají: "Což není krádeží mnohaletá daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent? A nehorázné odvody za zaměstnance? A to by výčet byl mnohem vyšší, pokud bych pokračoval v kontrolách cizinecké policie (pokuta od 1000 do 4000 Kč za malicherné chyby recepčních), dále v kontrolách, zda náhodou není cedule o 20 cm více vysunutá před dům (zde pokuta 1000 Kč) či nezmínil výši magistrátních poplatků z lůžka nereflektující cenu prodaného pokoje..."
Nejhodnější pes zahnaný do kouta
Hoteliérům, hospodským, majitelům restaurací vadí, že se z nich stali "hrozní gauneři, kteří by měli lézt kanály". Jeden píše: "Zaměstnávám v průměru 25 zaměstnanců, na DPH a daních za zaměstnance odvádím ročně asi 4 miliony, 95 procent plateb přijímám kartami. Tedy je zhola nemožné krátit tržby."
Často zaznívá, že pokud by stát nezvyšoval daně, podnikatelé by se neuchylovali k "optimalizaci" tržeb. Příklad: "Když jsem si vzal první úvěr na rozvoj plánovaný na 10 let, počítal jsem s určitou návratností. Ale ouha, z 5 procent DPH je najednou 21 procent. Co má asi podnikatel dělat, když nechce jít do důchodu s dluhy? Má jen málo možností. Pracovat 28 dní v měsíci 10 hodin denně, nebo krátit daně. I nejhodnější pes zahnaný do kouta se začne bránit."
Nepíší jen o městech, ale i o vesnických hospodách, jimž EET podle mnohých neprospívá, pokud je přímo nelikviduje. "Pivo nakupují od pivovarů dráž, než za kolik prodávají obchodním řetězcům. Hostům ho pak musí nabídnout za cca 30 až 40 korun. Kdo na to dnes z obyčejných lidí na vesnicích má? Raději si zajedou pro pivo do Lidlu."
"Jídlo za 89 korun znamená, že DPH neodvádí. Nákladově je skoro na tom samém. Marže v řádech korun. Jídlo nabízí jen proto, aby si pomohl pokrýt fixní náklady (mzdy, nájem atd.). Po zavedení EET buď zdraží (kromě nákladů na technické vybavení pro fungování EET bude muset vše podražit i proto, aby mohl účtenky státu odesílat), nebo zavře. Byl zloděj? DPH doteď neodváděl, ale ani ji neměl v ceně, jinak by měl cenu jídla na vesnici pro většinu štamgastů nedostupnou. Podle mě nebyl zloděj, trh ho k tomuto riskování dotlačil."
Jeden den nastoupí, ukradne tržbu a zmizí
Posměch vyvolává tvrzení o narovnání: "Rozumíte tomu, jak likvidací jediné hospody ve vesnici narovnám podnikatelské prostředí? Mně argumentace uniká... Jediným výsledkem bude likvidace posledního společenského života v mnoha českých vesnicích a lidé se opět odcizí, když se nebudou scházet alespoň u toho piva."
Restaurace ve městech řeší potíže s personálem. "Za rok a půl jsme v restauraci o 100 místech a 2 číšnících na směnu vystřídali neuvěřitelných 110 číšníků! Jeden den nastoupí, ukradne tržbu a zmizí. Jiný den jiný maník přes platební terminál na akceptaci karet vybere účet převodem peněz na svůj. Naprostá většina z nich tržbu zatajuje, a když jim to nestačí, za pár dní odejdou s tím, že si u nás moc nenakradou."
Restauracím chybí nějaká obrana. Za první republiky existovala pracovní knížka. Bez ní nikdo nemohl odejít, ani nastoupit do práce. Tam by se podvod zapsal a dotyčný by měl smůlu.
Dnes? "Jeden ze zaměstnanců nám odnesl 147 tisíc korun, měl dluhy z automatů. Sami jsme ho museli vypátrat, policie za dva měsíce ani nezjistila, že má bydliště na úřadě, kam si chodí pro dávky. Doznal se, teď sedí. Do jeho zápočtového listu jsem toto uvedl a měl jsem velký problém s Inspektorátem práce, co si to dovoluji. Zaměstnavatel NESMÍ toto do zápočťáku uvést! Protože jsem nepolevil, pracovnice úřadu dotyčnému poradila zápočťák zničit a nechat si u nového zaměstnavatele vystavit jiný. Nový zaměstnavatel se tak nedozví jeho minulost a on je státem krytý."
Po zavedení EET leží odpovědnost za ukradenou tržbu na hospodském. Číšník jej okrade, hospodský to odnese.
A nebudeme znát jeden druhého
Další zkušenost: "Mnoho uchazečů o práci přijde s tím, že mají exekuce, a proto si v žádném případě nepřejí dostávat plat oficiálně. Pošlete je pryč. Dáte inzerát na Práce.cz, zaplatíte 8 tisíc korun, přijde vám cca 10 životopisů a jen dva uchazeči dorazí osobně. Oba mají exekuce."
Nespokojenost vyvolává i podnikání v ubytování: "Minulý měsíc jsem si udělal průzkum na Booking.com. Na Praze 1 se nabízí 441 ubytovacích zařízení. Psal jsem na magistrát, v evidenci k odvádění ubytovacích poplatků mají 260 zařízení a k poplatkům lázeňským 81. Ostatní neplatí, nejsou oficiálně nahlášeni, tedy úplně mimo kontrolu. Jen naše ubytovací zařízení platí měsíčně cca 250 tisíc korun. Kolik bych ušetřil jen na tomto poplatku?"
V této oblasti prý EET nepomůže. Cizinci nevědí, že mají dostat účtenku. "Když o těchto podnicích píšu na hasiče (nemají evakuační výtahy, požární prevenci apod.), na stavební úřad (tam po mně chtěli jméno, adresu a telefon, aby oznámení o černých ubytovnách zaevidovali), na magistrát (úřednice mně vysvětlila, že má na starosti ještě poplatky za psy, takže nemá čas ubytovací zařízení kontrolovat), na cizineckou policii (jen v Praze unikne sledování na stovky tisíc cizinců jen proto, že se ubytují v nenahlášených ubytovacích zařízeních), na finanční úřad (EET prý vše narovná – haha), nic se neděje."
Dodejme, že od 1. prosince 2016 se e-tržby týkají ubytování, stravování a pohostinství (první fáze). Poslední citace: "V obou oborech panuje mohutná černá ekonomika, nehlídaná, záměrně státem vyvolaná nebo tolerovaná. Je to komplexní problém, EET na tom nic nezmění, pouze ti, co jim došla trpělivost nebo síla podnikat za pár korun, skončí... A my si na vesnicích už nedáme ani to pivo a nebudeme znát jeden druhého..."
Nabízí se tedy vážná otázka, zda před zavedením slavné EET neměl stát udělat řadu jiných kroků, které by nerovnost v podnikání skutečně odstranily.
