Minulý čtvrtek policisté v Moskvě zatkli novináře Ivana Golunova (36), údajně u něj našli kokain a tablety mefedronu, jejichž držení je nelegální. Zatčený tvrdí, že mu drogy podstrčili do zavazadla. Pro portál Meduza píše o korupci, v posledních týdnech o poměrech v ruském pohřebnictví. Dostával výhrůžky. Soud mu nařídil domácí vězení, žádosti prokurátora uvalit vazbu nevyhověl.
Český novinář Jiří Just (déle než deset let žije v Moskvě) řekl: "Podsouvání drog je posledních dvacet let oblíbenou praktikou ruských bezpečnostních orgánů. V Rusku je totiž trestné držení jakéhokoliv množství a ty tresty jsou vysoké." A ještě: "Nejčastěji to funguje jako forma vydírání nebo 'delikátní' způsob, jak se zbavit nepohodlné osoby - aktivisty, podnikatele, úředníka."
Výjimečné prý však je, že drogy podstrčili (asi policisté) známému novináři v Moskvě. Běžně se to stává mimo hlavní město. Just: "Byla to spíš doména regionálních bezpečnostních složek. Je nutné zmínit případ Ojuba Titijeva, šéfa čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial, kterého se zbavili právě tím, že mu policisté podstrčili drogy. Byl odsouzen na čtyři roky vězení…"
Že jde o snahu Golunova odstavit, zlikvidovat, dokládá mimo jiné tento fakt: ruská státní televize odvysílala fotografie z údajného Golunovova moskevského bytu, kde se mělo nacházet zařízení na výrobu drog. Z devíti zveřejněných fotografií bylo osm z jiného bytu. Chyba jak hrom se vloudila.
Tahle metoda, podstrčit drogy a nepohodlného zavřít, lidi v Moskvě vyděsila, na to tam nejsou zvyklí. Tímto způsobem se dá zlikvidovat kdokoli. Zřejmě i proto se zvedl na ruské poměry nevídaný odpor, tři deníky - Kommersant, Vedomosti a RBK - daly na titulní stranu větu "Jsem a jsme Ivan Golunov" (parafráze "Je suis Charlie" po teroristickém útoku na Charlie Hebdo). Petici s požadavkem zbavit Golunova obvinění podepsalo několik tisíc novinářů a podpořil ho i známý herec a režisér Konstantin Chabenskij.
Přesto Jiří Just nečeká, že by to Golunovovi pomohlo, režim (který to zjevně na žurnalistu navlékl) není zvyklý ustupovat, což prokázal v mnoha případech.
Vraždění novinářů v Rusku
Podle Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists) bylo v Rusku od roku 1992 do roku 2019 zabito 83 novinářů a pracovníků médií (s motivem potvrzeným či nepotvrzeným). - Loni byl zavražděn Maxim Borodin (vypadl z okna v Jekatěrinburgu, psal o korupci, zločinu a žoldácích v Sýrii), Denis Suvorov (ubodán v Nižném Novgorodu), Sergej Gračov (zabit v Nižném Novgorodu), Jegor Orlov (tělo nalezeno v řece v Jelabužské oblasti).
Nechci říct, že má Ivan Golunov "štěstí", nemá. Jen se pokouším ilustrovat Rusko pod Putinem, stát, k jehož vůdci vzhlíží Miloš Zeman, Václav Klaus, lidé z SPD a samozřejmě i čeští komunisté. Ruská společnost je vážně ohrožena svým vlastním režimem, může se tam stát v podstatě cokoliv, pokud se postavíte na odpor. Vražda je až krajní prostředek, ale jít za nic (za reportáže o pohřebnictví) sedět na pět deset let? Pekelná představa. Stejně jako představa, že vám policie podstrčí drogy, že postaví na hlavu své základní poslání bránit společnost před zločinem.
A Česko? Jistě, média o tom píší, ale co stát? Zareaguje česká diplomacie? Ozve se přítel Putina Miloš Zeman? Zastane se Golunova? Doufejme, že ano.
Loni české vnitro napoprvé nedalo povolení k pobytu Grigoriji Paskovi, ruskému investigativnímu novináři pronásledovanému Putinovým režimem. Popsal, jak ruští námořníci házejí jaderný odpad do moře, byl odsouzen za vlastizradu formou špionáže, Amnesty International ho označila za vězně svědomí.
Evropský parlament v roce 2002 přijal rezoluci žádající Paskovo okamžité propuštění. Propustili ho podmínečně. U nás si zaregistroval organizaci Fond 19/29 a žádal zde o povolení k pobytu. Napoprvé mu vnitro žádost zamítlo ve snaze "ochránit veřejný pořádek". Média o odvolání psala, Pasko se odvolal, poté pobyt dostal. Zaplaťpánbůh, dobře to dopadlo.
Nelze nepřipomenout setkání prezidenta Zemana s prezidentem Putinem před dvěma roky v Pekingu (od té doby se postoje české hlavy státu nezměnily). Tehdy prohodil k ruskému autoritáři: "Novinářů je zbytečně moc, bylo by třeba je likvidovat." Na to Putin: "Likvidovat není třeba, snížit jejich počet je možné." Golunov je zřejmě ukázkou "snižování počtu" kritických ruských žurnalistů za pomoci policie…
U nás se tohle neděje, část českých médií si také stále udržuje kritičnost a nezávislost. Příběh Ivana Golunova však znovu obnažuje ruský režim, jeho surovost, protiprávnost, gangsterské metody. Každý, kdo k Rusku vzhlíží včetně Zemana, by si měl uvědomit, co to vyznává, jak nesvobodný svět pro svobodné lidi se za ruskými hranicemi rozprostírá.
My za svobodu vděční a svobodu chránící lidé bychom si měli opakovat: Jsem Golunov, nejsem Putin, Jsem Golunov, nejsem Putin, Jsem Golunov, nejsem Putin… A říkat to pěkně nahlas.
