Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
29. 3. 2018 10:55

Salámová metoda a jiné instantní výčitky, které nemá smysl poslouchat

Osm prefabrikovaných námitek proti novým zákonům. Nedá se na ně rozumně odpovědět, protože samy nemají racionální základ.
Matematici dokázali spočítat prvočíslo, které má 23 milionů číslic, Stephen Hawking možná už chápe teorii všeho, právníci nám ale zatím nebyli schopni říct, jaký je ideální počet zákonů.
Matematici dokázali spočítat prvočíslo, které má 23 milionů číslic, Stephen Hawking možná už chápe teorii všeho, právníci nám ale zatím nebyli schopni říct, jaký je ideální počet zákonů. | Foto: Ludvík Hradilek

O každém novém zákonu se debatuje. To je samozřejmě v pořádku. Ten, kdo zákon navrhuje, musí být schopen vysvětlit proč. A vyvrátit každou námitku odpůrců.

V argumentaci těch, kdo nějakou legislativní novinku odmítají, se ale často objevují námitky, na které žádnou rozumnou odpověď dát nelze. Jednoduše proto, že ani ony samy nemají racionální základ. V Česku s nimi přitom ztrácíme neuvěřitelné množství času. Vyplýtváme na ně - úplně zbytečně - obrovskou kapacitu veřejné debaty, která tak nemůže sloužit svému účelu - hledání konsenzu a řešení problémů.

Pseudoargumenty, jejichž (nejspíš neúplný) seznam jsem se pokusil sestavit, se znovu a znovu opakují. Jsou to univerzálně použitelné, prefabrikované, instantní, ready-to-use produkty. Můžete se vsadit, že zazní i v nejbližší debatě o nějakém novém zákonu, evropské směrnici či městské vyhlášce.

Tak tedy:

Osm námitek proti novým zákonům, které není třeba brát vážně:

1) Je to omezení svobody.

Ano, to určitě je. To je totiž z definice každý zákon. Každý nám bere svobodu dělat to, co zakazuje, nebo nedělat to, co přikazuje. Zákaz jízdy na červenou i povinnost odevzdávat daňové přiznání jsou omezení svobody. Brát vážně tuto výtku lze pouze od ortodoxního anarchisty, který požaduje škrtnutí veškeré legislativy.

2) Dá se to obejít.

Asi ano, málokterá právní úprava se nedá. Ale obcházet něco je větší námaha než jít rovně. Pokud autoři této námitky konkrétní "objížďku" vidí, výborně! Je to ale důvod zákon vylepšit, aby zatarasil i ji, ne ho odmítat.

3) Když projde toto, vnutí nám za rok něco opravdu hrozného, je to "salámová metoda".

Nesmysl. Debata je o konkrétním zákoně, který leží na stole před námi. Apokalyptické vize budoucnosti patří do jiného žánru. O tom "něčem opravdu hrozném" - pokud to skutečně někdo navrhne - se taky povede debata. Tato "preventivní argumentace" většinou prozrazuje spíš obavu, že by lidé mohli vnímat změnu pozitivně a být ochotní pokračovat směrem, který odpůrcům zákona nevyhovuje.

4) Funguje to všude, ale u nás určitě nebude.

Bude, žádný strach. Země či města jistě mívají individuální libůstky, které jim vyhovují, ale jsou nepřenosné. Pokud ale něco dobře funguje v Rakousku, Německu, na Slovensku (případně ve Vídni, Mnichově, Amsterodamu) a v deseti dalších zemích (či padesáti městech), navíc blízkých a po všech stránkách podobných Česku, Praze či Brnu, pak to bude fungovat i tady. Nejsme zase tak mimořádní, jak si o sobě možná myslíme. Možná trochu v tom, jak urputně hledáme vlastní, často slepé, cesty.

5) Je/není to pravicové/levicové.

Argument dává smysl pouze v interní debatě uvnitř komunit, které si z nějakého důvodu zakládají na své pravicovosti či levicovosti. To mohou být například politické strany, které zaspaly v minulém století, ale ne Česká republika, Plzeň či Ostrava. Poslanecký klub si takto může zdůvodnit, proč proti něčemu hlasovat, ovšem pokusí-li se to stejně zdůvodnit i voličům, nesmí být překvapen, když bude mít po příštích volbách výrazně méně členů.

6) Zákazem se dotyčná záležitost přesune do ilegality.

Ano, přesně tak. O to dokonce u zákazu tak nějak jde. Že zákazem daná věc nezmizí ze světa, je jasné. To se nepovedlo ani pánubohu s desaterem, asi nebudeme úspěšnější. Ale pokud něco v Česku nechceme, tak docílíme minimálně toho, že ti, kdo z toho žijí, nebudou sídlit v luxusních kancelářích na nejlepších adresách a vydávat tisková prohlášení začínající slovy "veškeré aktivity naší společnosti plně respektují platné zákony". A úřady nebudou moct říkat "nemůžeme nic dělat, chybí legislativa".

7) Doteď jsme to neměli.

Kdybychom to už měli, pravděpodobně by to nikdo nenavrhoval.

8) Zákonů je moc.

Matematici dokázali spočítat prvočíslo, které má 23 milionů číslic, nedávno zesnulý fyzik Stephen Hawking možná už chápe teorii všeho, právníci nám ale zatím nebyli schopni říct, jaký je ideální počet zákonů. Že by žádný neexistoval?

Závěrem - samozřejmě, že odmítat ten či onen nový zákon není a priori špatně. Naopak, přesvědčovací povinnost je vždy na straně těch, kdo prosazují změnu oproti stávajícímu stavu. Také jistě neplatí, že každý nový zákon, proti němuž byly tyto námitky vzneseny, je automaticky přínosný. Ony totiž zazní opravdu téměř vždy.

Ovšem pokud argumentace odpůrců nápadně kopíruje výše uvedený seznam, pak to obvykle znamená, že proti nové úpravě nelze namítnout nic moc racionálního.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy