Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
13. 8. 2019 12:35

Schillerová chce likvidovat neziskovky. Sociální péče není firma

Pokud by neziskové organizace nedostaly na sociální práci peníze předem, musely by si půjčit u bank. Čím by asi tak ručily? Úsměvem?
Neziskové organizace dělají pro moderní, o slabé pečující společnost nezbytnou práci, poskytují sociální služby místo obcí, měst a krajů, konají služby veřejného zájmu...
Neziskové organizace dělají pro moderní, o slabé pečující společnost nezbytnou práci, poskytují sociální služby místo obcí, měst a krajů, konají služby veřejného zájmu... | Foto: Isifa / Thinkstoc

Okurková sezona se nekoná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO), dnes zřejmě nejbližší spolupracovnice premiéra Andreje Babiše, tiše a usilovně pracuje na rozpočtu. Vymyslela plán, který se bude líbit premiérovi i Miloši Zemanovi: likvidaci významné části neziskovek. Ministerstvo financí chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na "měkké projekty" by žadatelé čerpali ne předem, ale zpětně. Pokud by o ně i tak stáli, museli by si půjčit, zřejmě u bank na úrok. Neziskovky peníze nemají, kde by je vzaly. Absurdní a pro mnohé asi likvidační. Na tuto zlou novinku upozornil server iROZHLAS.

Místopředseda ČSSD Michal Šmarda (čekatel na ministerstvo kultury a na lepší náladu prezidenta) na svém facebookovém účtu napsal, že "přichází nová éra tupých škrtů". Schillerovou přirovnal k exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, "ten sice měl odvahu k nepopulárním reformám, ale chyběla mu citlivost, trpělivost a hlavně schopnost porozumět potřebným". Schillerová prý na Kalouska navazuje. "Jde jen o to najít odvahu nebýt Kalouskem v sukni," tvrdí.

Střílí poněkud mimo. Kalousek dělal škrty v době světové ekonomické krize, Schillerová škrtá v časech ekonomického růstu. Sama řekla iDnes: "Snažím se najít rozumný kompromis a věřím, že sociální demokracii záleží na tom, aby tuto zemi neuvrhla do rozpočtového provizoria, což by bylo to nejhorší, co by mohlo občany této země potkat."

Zřejmě touží trefit dvě mouchy jednou ranou. Sledujeme další útok na neziskovky (Zeman se označil za jejich nepřítele a Babiš jim chtěl seškrtat peníze už před rokem). A zároveň Schillerová asi skutečně chce momentálně "šetřit". Pokud by neziskovky musely sehnat samy peníze na projekty, pak by je v aktuálním rozpočtu nedával stát.

Server iROZHLAS popisuje, že dotace z Evropského sociálního fondu jdou k příjemcům přes resorty; ministerstvo práce zastřešuje projekty hrazené v rámci Operačního programu Zaměstnanost, ten hradí sto procent nákladů (jen podnikatelé sami něco doplácejí). EU hradí maximálně 85 procent nákladů (Praha dostává nejvýše 50 procent), zbytek jde ze státního rozpočtu. Celkový rozpočet daného operačního programu byl v současném sedmiletém období 68 miliard korun, přičemž Česko a žadatelé o dotaci přispívali 12 miliardami. Podobně u jiných resortů.

Chcete páchat dobro? Půjčte si

Spolufinancování projektů ze státního rozpočtu je nyní poskytováno příjemcům dotací například ze škol, obcí či organizací vykonávajících veřejně prospěšnou činnost. Obvykle již dnes nejde o stoprocentní krytí.

Server iROZHLAS nabízí příklad: brněnská charita z evropských peněz platí pečovatelskou službu. Pomáhá lidem, kteří se starají o nemohoucí, z Bruselu zatím dostala přes milion korun. Kdyby je nedostala předem, neměla by je kde vzít. "Nemají vlastní prostředky, aby to mohli předfinancovat," řekla iROZHLASu Eva Schönherrová z České biskupské konference.

Neziskovky by si na sociální práci musely půjčit. Ale od koho? Banky jim na to zřejmě nedají, neexistuje jistota, že dostanou půjčku zpět, a nemají čím ručit (úsměv finančníkům nestačí). Navíc by nezisková organizace musela platit úroky, na což taky nemá.

Proti stojí i ministerstvo školství, jehož mluvčí Aneta Lednová říká: "Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo a především ohrozilo kvalitní projektové záměry."

Daniel Hůle z Člověka v tísni mluví o likvidaci: "Je to opatření, které fatálně postihne neziskové organizace. Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek," řekl iROZHLASu. Podle něj nápad Schillerové vyhovuje velkým firmám: "Primárně vytváří zisk a nakumulované peníze mohou investovat. Bude to jejich velká konkurenční výhoda."

Nejde jen o vyplácení peněz neziskovým organizacím post factum, uvažuje se i o tom, že by se na projektech musely podílet více penězi než dosud. Přitom však neziskové organizace dělají pro moderní společnost nezbytnou práci. Poskytují sociální služby místo obcí, měst a krajů, konají ve veřejném zájmu: starají se o nemohoucí, pomáhají dětem ze sociálně slabých rodin, poskytují rady lidem v dluhové pasti. Jsou to nevýdělečné činnosti, neprodukují tedy zisk a jejich příjemci je nemohou platit.

Ne, tohle není okurková sezona, tady se hraje o kvalitu české společnosti. O to, aby se neprohlubovala propast mezi úspěšnými a těmi, kdo z různých důvodů neuspěli. Jsme bezpečná a v poměru ke světu bohatá země. Likvidovat neziskový sektor znamená zároveň likvidovat sociální práci. Není to jen omyl, je to zlo. Schillerová není Kalousek v sukni, ona je Zeman s Babišem v suknici. Sociální služby vnímá jako firmu.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 21 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 48 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy