Šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore, eso západních tajných služeb, pronesl projev v Praze. Před lidmi ze státní správy, před osobnostmi a českými i světovými novináři mluvil o aktuálních bezpečnostních hrozbách, o mezinárodních výzvách, kterým Británie, ale i Evropská unie a další západní země včetně Česka čelí. MI6 je zahraniční zpravodajská služba Velké Británie zodpovědná za shromažďování zpravodajských informací mimo britské ostrovy. Její hlavní cíle se dají shrnout: zastavení terorismu, narušení činnosti nepřátelských států a získání kybernetické převahy.
Proč si Moore, známý také jako pan "C", vybral pro svůj druhý veřejný projev od jmenování do čela MI6 právě Česko? Prahu? Sám na britské ambasádě, kde hovořil, řekl: "Jsem rád, že jsem v Praze a že mohu navštívit tak blízkého přítele a spojence Spojeného království." A dál: "Zejména jsem vděčný, že se ke mně dnes připojili mí přátelé a kolegové z českých zpravodajských služeb, s nimiž máme vynikající partnerství."
Británie již není členem Evropské unie, Moore mohl mluvit kdekoli jinde, v Berlíně či Paříži, ale vybral si Prahu. Léta pracoval v diplomacii, jde zcela jistě o promyšlený krok. Česká vláda od první chvíle podporuje Ukrajinu v odporu vůči ruské agresi, je v tom velmi viditelná a srozumitelná, neváhá. Británie v Praze, ale i v některých dalších zemích bývalého sovětského bloku cítí silné spojence, kteří mají osobní zkušenost s ruskou nadvládou. Zároveň má Česko dlouhodobě dosti rezervovaný vztah k Bruselu, což může být rovněž důvodem volby Prahy. Velkou roli ale nepochybně hrála spolupráce s českými tajnými službami, na prvním místě nejspíš s Michalem Koudelkou vedenou Bezpečnostní informační službou (BIS).
Češi si málo uvědomují, jak dobrý zvuk má česká kontrarozvědka v zahraničí, v západním světě. Minulý prezident Miloš Zeman na ni léta plival špínu, zesměšňoval ji, urážel, protože vzdorovala Rusku. To přineslo svoje neblahé ovoce a je skvělé, že Moore "bisku" i další služby vyzdvihl.
Vyzdvihl i Čechy, na což my sami nejsme zvyklí. Vzpomněl invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do tehdejšího Československa, ruskou okupaci, velké české trauma. Srovnal tehdejší vpád do Československa s vpádem Rusů na Ukrajinu. Nezmínil fakt, že my jsme se tehdy nebránili, což od něj bylo víc než milé. Mluvil o postavách Milana Kundery a Václava Havla. Připomněl pomoc, kterou Česko rychle poskytlo Ukrajině a Ukrajincům, a vyvodil z toho pro nás příznivý závěr: "Povzbuzuje mě skutečnost, že žádná síla ani represe za čtyři desetiletí tyranie nedokázaly překonat odvahu a důstojnost českého národa, stejně jako Putin nyní zjišťuje, že nic, co může udělat na Ukrajině, nezlomí vůli tohoto národa k odporu a vítězství."
Moore sáhl hlouběji do naší podstaty
Podle mě to byl důležitý moment projevu namířený proti české intelektuální skepsi, jež se často soustředí jen na domácí negativní jevy, na lidi zmatené dezinformacemi, na politiky typu Tomia Okamury či Jindřicha Rajchla, na české slabiny. Moore ale sáhl hlouběji, snad do naší podstaty, jež i pro nás nečekaně vyústila v masivní pomoc napadené Ukrajině.
Dotkl se i jiné skepse, která je nám vlastní, totiž skepse vůči Rusům. Velmi často se setkáváme s nadřazeným postojem, že Rusko je jakýsi ztracený národ, že by se mělo obehnat betonovou zdí a ať si za ní dělají, co chtějí, Rusům stejně nic a nikdo nepomůže, jsou to ze své podstaty otroci režimu.
Moore nabídl jiný obraz, obraz těch přemýšlejících Rusů. Mnoho z nich je podle něj v tichosti zděšeno tím, co páchají ruské ozbrojené síly na Ukrajině, jak demolují města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí. Nemluvil jen k západním posluchačům, obrátil se ve své řeči přímo na moskevským režimem znechucené Rusy, kteří nesouhlasí s vražednou politikou Vladimira Putina. Vyzval je, ať pracují proti kremelskému režimu, ať se připojí k britské tajné službě, jejíž dveře jsou prý pro nové agenty otevřené.
Zajímavý moment, kdy šéf MI6 verboval agenty přímo v projevu. Představuji si, jak ta slova asi působí na Putina a jeho lidi, jak na ně působí krátce poté, co se Jevgenij Prigožin pokusil o puč a jeho žoldáci pochodovali na Moskvu. Podle Moora vzpoura lídra Wagnerovy skupiny "odhalila neúprosný rozklad nestabilní autokracie, které Putin předsedá". Chytře namícháno to spojení výzvy "pracujte proti vražednému, Rusko ničícímu režimu" a poukaz na rozklad Putinovy moci.
Po injekcích proti české skepsi i proti západní skepsi, jež se často opírá o tvrzení, že "Rusko je neporazitelné a nezměnitelné", Moore připomněl to, co slyšíme stále i doma a co je nutné připomínat: válka na Ukrajině doopravdy skončí až v momentě, kdy Ukrajinci budou žít ve svobodě a ostatní budou respektovat suverenitu jejich země.
Je důležité to opakovat, je důležité to slyšet i z úst zpravodajského esa, od muže, který disponuje superkvalitními informacemi a superkvalitním týmem. Proč? Protože jednou z variant řešení je Ukrajinu vzdát, nechat ji Putinovi na pospas, pokud se nepovede snaha Kyjeva o dobytí svého území a vyhnání Rusů dejme tomu do konce roku 2023. Moore silně vnímá, že svoboda Ukrajiny úzce souvisí se svobodou Polska, pobaltských zemí, Česka a dalších zemí EU, ale taky Británie. Necouvá, nestahuje kalhoty před brodem.
A zase se ohradil proti rozšířené skepsi, jež pláče nad tím, že ukrajinská ofenziva postupuje příliš pomalu. Upozornil, že se Ukrajincům za pár týdnů podařilo dobýt zpět území, která Rusko získávalo poslední rok, a dodal: "Vedou si dobře, jsem optimistický. Náš úkol je Ukrajince co nejvíce podpořit, aby měli co nejsilnější vyjednávací pozici, pokud dojde na rozhovory."
Moore mluvil i o dalších tématech, jako je pozice Číny ve světě, jako je sílící obava z AI, umělé inteligence. Pro nás, pro naši momentální bezpečnostní situaci, je ale Rusko, jeho vyhnání z Ukrajiny a přijetí této země do klíčových západních struktur naprosto zásadní. Moore nám lil optimismus a sebedůvěru do žil. Cenné.
