Tento týden má Senát hlasovat o takzvané cyklonovele, tedy o zavedení zákonně vymezeného, bezpečného odstupu 1,5 metru v momentě, kdy automobil předjíždí cyklisty na silnici. V dubnu novelu k velkému potěšení vyznavačů šlapání schválila sněmovna a poslala ji do horní komory parlamentu. Minulý týden o ní jednaly dva senátní výbory, hospodářský a ústavně-právní. Ani v jednom novela neprošla. Bohužel.
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právní výbor naopak schválily vypuštění bezpečného odstupu. V hospodářském výboru ho prosazovali senátoři Zdeněk Nytra a Michal Kortyš a v ústavně-právním výboru senátoři Martin Červíček a Tomáš Goláň (všichni čtyři za ODS). Návrh naopak hájili v hospodářském výboru senátoři Ladislav Kos (HPP 11) a Adéla Šípová (BEZPP), v ústavně-právním výboru pak senátor Zdeněk Hraba (STAN). Patří jim dík všech cyklistů. Stanovisko výborů není pro senátory závazné, pouze doporučující. Rozhodne se na plénu zřejmě ve středu.
Zcela typické, nikoliv však pochopitelné či logické, je, že proti bezpečnému odstupu vystoupil bývalý policejní prezident Martin Červíček (uváděl mimo jiné, že návrh je málo prodiskutovaný, ačkoliv existuje rok a půl a prošel sněmovnou). Podobně jako Červíček proti novele už ve sněmovně brojil šéf dopravní policie Jiří Zlý. Nepochopitelnost a nelogičnost odporu expolicisty i aktivního policisty tkví v tom, že smyslem jeden a půl metrového odstupu předjíždějícího auta od cyklisty je bezpečnost na silnicích. Jak stále opakuji a jak je každý řidič povinen vědět, již dnes platí, že při předjíždění kola musí dodržovat bezpečný odstup.
Problém tkví v tom, že není nijak stanoven, takže si ho každý řidič nějak, intuitivně, volí sám. (Ani policie bohužel neví, jaký odstup je bezpečný.) Zná to každý cyklista, který jezdí po městě či mimo ně: někdo je ohleduplný, objede vás s odstupem, necítíte se ohroženi. Někdo jiný (zdaleka ne každý, řekl bych, že menší polovina řidičů) buď není ohleduplný, nebo nemá odhad a jede příliš blízko cyklisty, což je pro kolaře stresující a nebezpečné.
Existuje ještě třetí sorta řidičů, těch naštěstí napočítáme nejméně, ale když jezdíte denně, tak se s nimi taky denně setkáte. Sorta, která dává jasně najevo, že vás na silnici nechce, že tam na kole nemáte co dělat. Ti vás chtějí vyděsit, vyškolit. Zřejmě jeden z důvodů, proč u nás na kole jezdí třeba do práce ve městech poměrně málo lidí.
A poslední poznámka k bezpečnému odstupu: ten je obvykle velmi přesně stanoven soudními znalci, až když dojde k nehodě, k zabití či k těžkému zranění cyklisty. Pak se dopravní experti před soudem k oněm zhruba 150 centimetrům (záleží na konkrétní rychlosti vozidla) dostanou a soud podle toho soudí. Jenže to už je pozdě. A cyklonovela tomuto "už je pozdě" zamýšlí předejít tím, že stanoví jasně buď 1,5 metru, nebo do rychlosti 30 km/h jeden metr odstupu.
Nelikvidujme řidiče? Směšné
V senátních výborech zaznívaly udivené výtky typu "to bych musel při předjíždění kola do pruhu protijedoucích aut" a další jim podobné. Drsné na tom je, že do protipruhu má podle zákona auto obvykle vyjet už dnes, jinak prostě bezpečný odstup nemůže dodržet a cyklistu ohrožuje, vytlačuje. Ukazuje se, že to část senátorů neví a nechce vědět.
Senátor Nytra zdůvodnil zamítnutí cyklonovely slovy: "Chovejme se k cyklistům slušně, ale nelikvidujme řidiče." Jak by novela likvidovala řidiče? Že by občas museli počkat, až naproti nepojede auto, aby mohli (nově i přes plnou čáru) předjet? To má být "likvidační"? Stejně jsou povinni to udělat už dnes, jen podle stávající úpravy nesmějí přejet tu plnou čáru.
Senátor Nytra prohlásil, že nechápe, proč má být odstup 1,5 metru, když v cyklopruhu na předjíždění stačí 20 centimetrů. Fakt je, že některé cyklopruhy jsou nedostatečně široké (zužují je kanály, špatně zaparkovaná auta, střepy), ale taky platí: nikde by ten odstup neměl být tak malý. Je to nebezpečné. Navíc v případě cyklopruhu nejde o předjíždění.
Pozměňovací návrhy (odmítající cyklonovelu) vypočítávají všecky staré, předkladateli vyvrácené argumenty. Kupříkladu "šířka komunikací zejména III. třídy ve značném množství případů neumožní bezpečné předjetí cyklisty". Jak ho tedy auto předjíždí dnes? Nebezpečně? Nebo "zvažované umožnění beztrestného přejetí plné čáry (umožněné případnou změnou vyhlášky MD) s velkou pravděpodobností povede ke vzniku ještě nebezpečnějších situací, hrozících protisměrným střetem". Absurdní námitka, auto by přece předjíždělo jedině tehdy, pokud by naproti nic nejelo (jako při jiném předjíždění).
A samo sebou nechybí policajtská klasika "problematické prokazování přestupku, ten se vyvíjí v čase a prostoru, je obtížně měřitelný, dopočet je značně problematický, protože není znám úhel případně pořízené fotografie", opět mnohokrát oponovaná tím, že dnes není problém z videa či fotografie přesně určit boční odstup. Lze použít kamerový záznam, svědecké výpovědi či informace o rozměrech jízdních pruhů a vozidel. Senátorům vadí i údajně příliš vysoká sankce za nedodržení bočního odstupu, jako by si prostě odmítali připustit, že cyklista je na silnici, kde ze zákona smí jet, vysoce ohrožený druh.
Cyklista na silnici patří
Senátorům Nytrovi, Červíčkovi a Kortyšovi, předkládajícím pozměňovací návrh k novele, který ruší ochranu cyklistů, vadí také "výjimka z povinnosti cyklistů užít, jsou-li zřízeny, jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty či stezku pro cyklisty nebo na křižovatce s řízeným provozem pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, pokud by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu". Když čtete, že "není zcela jasné, co svým poslaneckým návrhem autor myslel", pochopíte, že se senátoři zřejmě ani neobtěžovali návrh a jeho zdůvodnění prostudovat, protože tam je to naprosto srozumitelné.
Postoj hospodářského a ústavně-právního výboru Senátu přinesl dvojí velké zklamání. Jednak nepochopení dnešního stavu na silnicích, kde jsou cyklisté spolu s chodci ti nejslabší a nejzranitelnější účastníci provozu, pravidelně stresováni a ohrožováni. Proto se také cyklodoprava u nás tak málo rozvíjí. Bránění cyklonovele je nepochybně motivováno přáním, aby kolařů jezdilo co nejméně. To však jde proti modernímu trendu. V jiných zemích si již uvědomují, jak je motorismus náročný, únavný a ničivý pro životní prostředí.
Senát často vnímá víc než sněmovna občanský princip, ochranu občana v moderním světě. V tomto případě jedná opačně; výbory senátu zaujaly polohu, která nechrání ani řidiče, ani cyklisty a která bezpečnost na silnicích rozhodně nezvýší.
Pokud plénum Senátu cyklonovelu nepřijme, pak s ní bude nadlouho amen. Jednak proto, že nás čekají volby, sněmovna se změní, na pořadu budou jiné zákony, a za druhé proto, že bude dán jasný signál: cyklista na silnici nepatří.
Co by jistě pohled i těch cyklonovele nejzavileji odporujících senátorů změnilo? Kdyby ve všední den vyfasovali kola (nebo elektrokola, aby se nezapotili) a vyjeli do pražských ulic. Kdyby jeli ze Senátu na Václavské náměstí, pak dejme tomu nahoru na Vinohrady, nebo na druhou stranu, vzhůru ku Hradu a potom zase zpátky. Kdyby si na kole vyjeli po nějaké okresce tak na hodinku na dvě. Pokud by jízdy absolvovali bez úrazu, pokud by ve zdraví dojeli zpět do Senátu, zcela jistě by boční odstup 1,5 metru nadšeně prosazovali.
