Už nyní, v lednu, máme jasno, koho po podzimních volbách prezident Zeman pověří sestavením vlády. Stanovil je na pátek 8. a sobotu 9. října a oznámil to již loni v prosinci, tedy s mimořádným předstihem. V rozhovoru pro iDNES Premium pak minulý čtvrtek oznámil, že vládu bude sestavovat nejsilnější strana, nikoli nejsilnější koalice.
Tázali se ho na předsedu Pirátů Ivana Bartoše, který se s ním chce sejít a ptát se právě na to, koho prezident pověří. Prémiový iDnes se tázal, jestli bude pověřen "celkový vítěz voleb, nebo ten, kdo po nich dokáže dřív sehnat 101 a více hlasů, což by mohl být právě Bartoš, pokud uspějí bloky Pirátů se STAN a ODS, TOP 09 s lidovci".
Miloš Zeman: "Když ty volby (pozn. red.: Ivan Bartoš) nevyhraje, tak dostane jako první na pásce první šanci ten, kdo je vyhrál. Výhra ve volbách se měří počtem získaných mandátů. Dodal bych počtem získaných mandátů pro konkrétní politickou stranu. Nikoli pro koalici."
Očekávalo se to, ale nyní "hlava státu" předpoklad potvrdila. Koalice Zeman nepočítá, bude se držet své představy, tedy že vítězem je nejsilnější strana, ať už kandiduje sama, nebo v koalici. Smysl je zcela jasný, nahrává Andreji Babišovi a jeho hnutí. Dobře si uvědomuje, že kupříkladu koalice Pirátů a STAN, alespoň podle současných průzkumů veřejného mínění, by mohla samotné ANO porazit. U koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, to dnes na výhru nevypadá.
Zeman jedná nefér. Proč? Pokud jde do voleb koalice, platí za to dost velkou daň. Jednak musí sehnat víc voličských hlasů, nestačí jí pouhých pět procent. A za druhé musí vyjít se stejným rozpočtem jako strana, jež kandiduje samostatně - s maximálně 90 miliony korun. Dost drsné omezení. O tom, že koalice musí projevit vlastnost velmi vzácnou - ochotu se domluvit, udělat kompromisy - ani nemluvě. Každopádně jde koalice do voleb jako jeden celek, a bylo by fér ji tak nahlížet.
Mimochodem z tohoto pohledu bylo nefér také velmi brzké vyhlášení voleb. Pro Babiše a ANO evidentně platí "čím dřív, tím líp". Právě proto, že se kampaň o několik měsíců protáhla (už běží), ale finance na ni zůstávají stejné.
Zeman v rozhovoru pokračoval: "Uvědomte si, že ty dvě koalice, které teď vznikly, jsou v podstatě hozením záchranného lana stranám, které by možná do parlamentu nepronikly. Tedy STAN, lidovci a TOP 09." Tady náš nejvyšší ústavní činitel hraje bohužel opět značně nefér. Podle několika posledních průzkumů získávají Starostové a nezávislí dvakrát víc hlasů, než by pro vstup do dolní komory potřebovali. Zní to, jako by je chtěl Zeman úmyslně poškodit.
Božská rada pro ČSSD
Lidovcům, třeba podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince 2020, skutečně naměřili jen 4,5 procentního bodu (stejně jako vládní ČSSD). Ale u KDU-ČSL je známo, že ve volbách těch pět procent i víc celkem bez potíží získává, její voliči ji neopustí. Podle zmíněného měření by pět procent získala i topka. Uvidíme, jestli se na jejích preferencích nějak projeví odchod jejího zakladatele Miroslava Kalouska ze sněmovny.
Zeman pro iDNES Premium pokračoval: "Dokonce se domnívám, že by nebylo od věci, kdyby podobnou koalici uzavřelo i hnutí ANO se sociální demokracií. Ale to je samozřejmě věc těchto dvou stran a prezident by neměl zasahovat do jejich rozhodování. Měl by maximálně vyslovit svůj názor."
Podivuhodná, božská rada. Proč to Zeman, který zjevně není koalicím nakloněn, dělá? Když se podíváte na to absurdní soužití kočky (ANO) s myší (ČSSD) ve vládě, opravdu si jen těžko dovedete představit jejich společnou kandidátku. Prezident ale hraje svoji hru, hru o hradní vliv na politiku (přesněji o vliv skupiny, která jej obklopuje).
Vraťme se k průzkumům, k onomu poslednímu průzkumu Kantar CZ. Do sněmovny by neprolezli sociální demokraté, ale ještě menší šanci mají komunisté Vojtěcha Falmera Filipa, jimž naměřili jen 3,5 procentního bodu. Zdá se, že nezadržitelně spějí ke svému zaslouženému parlamentnímu konci. Tím se ale značně snižuje Zemanův akční rádius ve sněmovně (v Senátu ho už ztratil, proto tuto pojistku demokracie touží zrušit).
Prezidentovi by teoreticky ve sněmovně mohli zůstat jen babišovci (a ne všichni z ANO jsou jeho příznivci) a okamurovci (SPD podle výzkumu Kantaru získala 10,5 procentního bodu), dohromady by dali 25 plus 10,5 tedy 35,5 procenta. Obě koalice by podle téhož zkoumání mohly mít ideální součet 30,5 plus 21, tedy 51,5 procenta hlasů. Pokud by byli Ivan Bartoš (Piráti) a Petr Fiala (ODS) ochotni se spojit, pak by koalici Babiše a Zemana a Okamury smetli. Zemanovi by v takovém případu zbývalo jen jedno řešení - pověřit dvakrát Babiše, který by nezískal podporu ve sněmovně a vládl by "jako", tedy bez důvěry, pod ochrannou rukou prezidenta.
Odtud plyne, proč Zeman navrhuje, aby se jeho bývalá a jím později zničená sociální demokracie spojila s ANO. U komunistů to raději ani nevysloví, ví, že je to nesmysl. Asi už sám naznal, že nereformovaná KSČM jednatřicet let od antikomunistické revoluce končí. Miloš Zeman den ze dne politicky slábne a nic mu není cizejší, protivnější. Ze všech sil se snaží svůj vliv a moc udržet, nic jiného mu nezbývá. Žádná pozitivní stopa za ním nezůstane, stopu v dějinách, jakou za sebou zanechal třeba Václav Havel, nezanechá.
Jeho slábnutí však představuje obrovský problém především pro hradní partu (Mynář, Nejedlý, Ovčáček a další členové). Naopak pro Česko je slábnutí Zemana mimořádně nadějné. Světlo na konci tunelu, pokud Zemana vnímáme jako tunel.
