Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
28. 11. 2022 12:00

Co se stane, když stát nechá bujet nenávist

Připustí-li společnost nevhodné chování ke zranitelným osobám, k lidem slabým, mění se sama v ohroženou.
Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva.
Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. | Foto: Economia

Často se píše a mluví o krizi elit. O tom, jak se jejich úroveň snižuje. Jde však o to, koho za elitu považujeme. Vidíme ji často v politicích, zatímco tu skutečnou pomíjíme, stojí stranou zájmu, jako by nás zahanbovala. Stává se terčem útoků "elitních neelit". Typicky třeba kněz Tomáš Halík nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, kterého už "hlava státu" nezve ani na oslavy 28. října. Podobně nejsou zváni rektoři univerzit.

K české elitě lez nepochybně počítat také Kateřinu Šimáčkovou, od prosince 2021 soudkyni Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Mimořádný osobní úspěch, mimořádná žena. Předtím pracovala jako soudkyně Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Byla by ideální kandidátkou na prezidentku, ale zřejmě to u nás nikoho ani nenapadlo. Minulý týden poskytla rozhovor Aktuálně.cz. Mluvila o nás, o Česku, o hodnotách.

Cituji: "…idea, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech, je prostě silná myšlenka, za kterou stojí celý život bojovat. K tomu, aby lidi tato myšlenka spojovala, je opravdu důležité, aby systém vždy myslel na všechny svoje členy." - Setkávám se zhusta s tím, jak jsou u nás lidé po 33 letech ve svobodě unaveni. Jedna žena mi nedávno napsala, že se od nás stěhuje pryč, "už na to tady nemám". Nemálo lidí si vývoj po listopadu 1989 představovalo jinak, snadněji.

Šimáčková připomíná dva důležité momenty - za svobodu a rovnost se musí "celý život bojovat". Jsou to proměnné, nikoli konstanty, je to úkol, nikoli zábava, svobodu nemáme nikdy jistou. Druhý moment, svoboda musí být rovná, rovnoměrně rozprostřená, musí myslet "na všechny", aby byla vnímána a přijímána. Pro lidi v ghettu nemá význam, jde jim o přežití. Pro lidi, kteří se propadli do nouze, přestává být zajímavá. Dokonce mohou "ty svobodné" začít nenávidět, mohou k tomu být snadno manipulováni. A děje se to.

Šimáčková mluví o svobodě slova a o jejím omezení, když začne být zneužívána k rozbíjení demokracie. Pokud je podle ní svoboda projevu "bezbřehá, může poskytovat příliš mnoho prostoru pro nepřátele systému". Popisuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která se týkají projevů nenávisti, "kdy státy byly odsouzeny za to, že v takových situacích dostatečně nezasáhly. To pak soud shledá jako zásah do práva na soukromí obětí."

Příklad? "Řešili jsme případ dvou gayů, kteří se políbili, vyfotili to na Facebook a vyvolalo to opravdu velikou vlnu nenávisti a výzev k násilí směřovaných proti nim. Soud shledal, že stát, byla to Litva, zasahuje do práva obětí, pokud v takovém případě nezasáhne."

Svoboda projevu není neomezená

Najednou se ocitáme na druhé straně svobody a rovnosti, na straně nenávisti. Šimáčková problém posuzuje jako soudkyně, z pohledu práva: stát, který nechává nenávist bujet, byť třeba jen na sociálních sítích, který nezasahuje nebo dostatečně nezasahuje, selhává, nezastává se obětí. "Na tom je názorně vidět, že svoboda projevu není neomezená, zejména když se jedná o nenávistné projevy vyzývající k násilí proti konkrétním lidem." Když to shrnu: svoboda slova neznamená svobodu veřejně nenávidět a vyzývat k násilí.

Od 24. února se běžně setkáváme s projevy nenávisti vůči Ukrajincům, vůči Ukrajině, vůči celému národu. Setkáváme se s podporou vyvražďování, s úchylným pochopením pro Putina a jeho ukrajinské genocidní tažení. A to vše pod poklopem "svobody slova a projevu". Je to omyl, zneužití.

Když se vrátíme zpět k hodnotám a svobodě, musíme mluvit také o pozici menšin u nás. Šimáčková říká: "Každá společnost je potenciálně ohrožena tím, že se bude nevhodně a nesprávně chovat ke zranitelným osobám, které jsou ještě nějak stereotypizovány společností…"

Je mimořádně důležité si uvědomit, že přehlížení či diskriminování zranitelných, nějak slabých, nějak zaškatulkovaných osob ohrožuje celou společnost. Jinak nahlédnuto, společnost je tak vyspělá, tak kvalitní, jak ohleduplně se chová k nejslabším všeho druhu. A je slabá, když se staví nad ně, nad ty "jiné", nějak odlišné.

Šimáčková také odpovídá na otázku, jaké stížnosti z Česka vyřizuje Evropský soud pro lidská práva: "Za dobu, co u soudu působím, jsme rozhodovali například o nedostatečné reakci státu na policejní násilí, kdy nedošlo k nezávislému vyšetřování, ve kterém by se dostalo dostatečného slyšení osobě, která namítala, že stát porušil její lidská práva." Neříká, o jaký případ jde, ale mě ihned napadne případ, který ESLP neřešil, totiž zakleknutí patnáctiletého autistického chlapce počátkem srpna na mítinku Andreje Babiše.

Na podnět policejního prezidenta incident prošetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Už v průběhu přezkoumávání se k případu vyslovil ředitel GIBS Dragoun, předem dal najevo, že byl brutální zákrok v pořádku, ovlivnil proces, své podřízené. A jak se dalo čekat, inspekce nakonec také oznámila, že použití donucovacích prostředků proti školákovi bylo oprávněné, přiměřené a v souladu s předpisy. Absurdní, z pohledu občana zjevně chybný závěr.

Měli bychom pečlivě naslouchat lidem, jako je Kateřina Šimáčková, vážit si jich. Soudkyně mluví z pohledu práva o svobodě, o slabých a o společnosti rovných. O nás.

Video: Moc v Česku je pánský klub, vládne nám mužské právo, říká ústavní soudkyně Šimáčková (18. 2. 2019)

TOP ženy Česka: Kateřina Šimáčková, soudkyně ústavního soudu se stala vítězkou v kategorii Veřejná sféra | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

ČOV nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách 2024 v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily.

Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. I kdyby se tak stalo, ČOV o bojkotu neuvažuje a rozhodnutí o účasti na hrách chce nechat na jednotlivých sportovcích.

Úvahy MOV vyvolaly ostré reakce z okupované Ukrajiny i dalších zemí, které hovoří o možném bojkotu, pokud by sportovci z Ruska a Běloruska v Paříži startovali. Ani ČOV není těmto plánům nakloněn.

"Český olympijský výbor i nadále podporuje sankce vůči Rusku a Bělorusku, které Mezinárodní olympijský výbor přijal v loňském roce a jež jsou stále platné. Nevidíme důvod je měnit. Ruští a běloruští sportovci na olympijských hrách startovat nemohou," uvedl.

Bojkot ČOV odmítá. Olympijská charta ho zavazuje zajistit účast českých sportovců pod pěti kruhy a navíc nechce opakovat neblahou zkušenost z roku 1984, kdy tehdejší komunističtí politici rozhodli o tom, že se českoslovenští sportovci nezúčastní OH 1984 v Los Angeles.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Čína přiznala, že balón nad Latinskou Amerikou je rovněž její

Čína přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Kolumbie uvedla, že objekt nepovažuje za hrozbu pro národní bezpečnost a že jej sledovala do doby, než opustil její vzdušný prostor. Balón, který se vznášel nad Latinskou Amerikou, se podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odchýlil od své původní trasy. Důvodem podle ní byla jeho "omezená řiditelnost" a povětrnostní podmínky.

"Čína je zodpovědná země a vždy přísně dodržovala mezinárodní právo a informovala všechny zúčastněné strany a řádně s nimi jednala, aniž by představovala hrozbu pro jakoukoli zemi," dodala mluvčí.

Podle Washingtonu byl balón, který se vznášel minulý týden nad USA, vybavený špionážní technikou. USA v sobotu přistoupily k jeho sestřelení nad Atlantským oceánem.

Čína obvinění ze špionáže popírá a o obou balónech tvrdí, že se jednalo o civilní objekty používané k účelům meteorologického výzkumu. Incident vedl k diplomatické roztržce mezi Spojenými státy a Čínou a americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli němu odložil plánovanou návštěvu Pekingu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy