Generál ve výslužbě Petr Pavel už shromáždil přes 50 tisíc podpisů od lidí, kteří by jej rádi viděli bojovat o nejvyšší úřad. Není to důležité jen kvůli tomu, že se tak obejde bez podpory politických stran. Ale i proto, že už samotné sbírání autogramů různě po republice představuje velmi efektivní kampaň.
Podobným způsobem teď o přízeň lidu usilují také ostatní uchazeči o prezidentské křeslo. Jejich fotografie zaplavily sociální sítě a oni sami nevynechají jedinou akci, která slibuje přilákat potenciální voliče, nebo aspoň cvakání fotoaparátů či vrčení kamer. Nelení ani Andrej Babiš (ANO) - už několik měsíců křižuje zemi se svým obytným vozem, třebaže ještě nevíme, jak se nakonec co do kandidatury rozhodne.
Do takového cvrkotu by najednou mělo pouhé tři měsíce před otevřením volebních místností vpadnout úplně nové jméno? Navíc doporučené stranami, které ztrácejí popularitu a na náměstích proti nim demonstrují desítky tisíc lidí? To by byla hodně špatná volba.
Od vlastního jména k trojlístku
Premiér Petr Fiala (ODS) se celé měsíce snažil najít prezidentského kandidáta, který by vyhovoval všem stranám vládní pětikoalice. Když ale ještě v září stále jen ujišťoval zvědavé tazatele, že už brzo vše oznámí, začalo být zřejmé, že kýženou osobnost prostě nenašel.
Tou nejvýraznější, která se mu nabízela, byl jeho stranický kolega a předseda Senátu Miloš Vystrčil. A ač mu mnozí říkali, že si v ostré senátní kampani proti Babišově mašinérii už vlastně vyzkoušel vítězné druhé kolo prezidentské volby nanečisto, měl Vystrčil dost rozumu, aby pochopil, že získat 23 tisíc hlasů na Jihlavsku je zcela jiná disciplína než jich sehnat 2,3 milionu po celé republice.
Jakmile se pak jedna část vládních stran - trojkoalice Spolu - rozhodla, že nenominuje nikoho, ale podpoří stávající kandidáty, zrodil se další problém: Koho? Generál Pavel vadí mnoha vládním voličům kvůli své komunistické minulosti či výhradně vojenské kariéře. Ekonomka Danuše Nerudová je zase na vkus mnoha konzervativnějších lidí až příliš liberální. Nakonec Fialovi vytrhl trn z paty senátor a neúspěšný prezidentský kandidát z minulé volby Pavel Fischer, když se rozhodl zkusit volební štěstí znovu. Vznikl tak trojlístek uchazečů, ze kterého už si liberálnější i konzervativnější voliči Spolu mohou vybrat.
Babiš bez fackovacího panáka
Šéf ANO Andrej Babiš se nyní může vládním stranám vysmívat, že ani po měsících hledání nebyly schopny najít společného kandidáta na Pražský hrad. Ve skutečnosti mu ale právě tento fakt dosti komplikuje situaci. K úspěchu v boji o nejvyšší úřad by mu ze všeho nejvíce pomohlo, kdyby měl příležitost trefovat se do jednoho vládního kandidáta, reprezentanta ono mýtického "polistopadového kartelu", o kterém tak rád mluví.
Možná si ještě někdo vzpomene na zdánlivě nelogické plakáty Miloše Zemana z roku 2013: "Stop Kalouskovi na Hradě. Volte Zemana". Tehdejší krajně nepopulární ministr financí samozřejmě nikam nekandidoval, ale Zemanovi se podařilo přesvědčit zemi, že by v případně úspěchu Karla Schwarzenberga všechno ovlivňoval ze zákulisí - čemuž je třeba zamezit. Babišovi by nepochybně vyhovovalo rozjet obdobnou kampaň proti současnému Fialovu kabinetu, šanci ale nedostal a jeho případnou cestu do prezidentského křesla to ztěžuje. Z průzkumů vyplývá, že v druhém kole by jej stávající konkurenti porazili.
Dobře zahraný betl
Abychom ale strategii vládních stran nepřechválili. Podpora vícera kandidátů může také skončit rozmělněním hlasů. Část voličů Spolu si vybere favorita Pavla, ti liberálnější to hodí Nerudové, konzervativní lidovci zas Fischerovi. Podobně se nejspíš rozmělní i hlasy příznivců zbývajících dvou vládních stran.
Pak se ale může také stát, že do finále nakonec proklouzne někdo úplně jiný. Třeba Josefu Středulovi jistě nevadí, že ho vláda nepomazala svou přízní, když celou svou kampaň staví na kritice její ekonomické i sociální politiky. Část hlasů liberálního tábora zase může odčerpat senátor Marek Hilšer, který je sice zatím téměř neviditelný, ale disponuje zásobou celostátní známosti z minulé prezidentské volby.
Přes všechny tyto pochyby ale nyní Petr Fiala nyní uhrál maximum s kartami, které měl v rukou. Trumf scházel, společného vládního kandidáta nenašel, a než aby poslal do již rozeběhlého závodu někoho bez šance, raději vsadil na více koní najednou.
