reklama
 
 

Staněk na kultuře? Když mluví, trapnost se dá krájet. Vládnou už zas komunisti?

15. 1. 2019 12:50
Časy, kdy byly ministry kultury osobnosti jako Milan Uhde, Pavel Tigrid, Pavel Dostál či Daniel Herman, jsou pryč. Teď máme "kultůru".

Víte, kdo je Antonín Staněk? Nejspíš nevíte. Staněk je jeden z nejneznámějších, nejneviditelnějších ministrů druhé vlády Andreje Babiše. Za ČSSD řídí ministerstvo kultury. Slyšíte o něm vlastně jen tehdy, když je malér. A když je malér, zíráte, jakou úroveň má český ministr kultury.

Na veřejnost Staněk naposledy pronikl před Vánoci, když nepokřtil/pokřtil knihu komunistického poslance Miroslava Grebeníčka o církevních restitucích. Dílo se jmenuje Ve znamení kříže, podtitul Podvody nelze halit svatou rouškou, na obálce Jan Ruml líbá ruku papeži Janu Pavlovi II., za nimi Václav Havel.

To nekřtění se jako vejce vejci podobalo křtění. Staněk na křtu, který popsal jako "předvánoční setkání", pravil: "Chtěl bych popřát autorovi, aby ta kniha, která půjde mezi veřejnost, přinesla pohled na témata, na problém, o kterém se dnes poměrně intenzivně diskutuje. Aby to byl pohled, který ukáže i jiný úhel pohledu, protože jen tím můžeme konfrontovat různé úhly pohledu a různé názory a můžeme se pokusit dobrat k pravdě." Ale křest Grebeníčkovy knihy to nebyl, to určitě ne.

Rozhlasu o křtu řekl: "Jsem rád… že žiji v době a ve společnosti, která umožňuje různé názory vyjadřovat jakýmkoliv způsobem. To si myslím, že v tom roce ´89 a před rokem ´89 možné nebylo. A já si myslím, že každý člověk má právo se podívat na různý názor. A neznamená to, že s tím názorem souhlasím, nebo se s ním ztotožňuji. Naopak, ta kniha mě může vyprovokovat přesně k tomu, že budu mít názor úplně jiný." (Knihu však nečetl.)

Staňka hodně berou ty "různé názory", iRozhlasu zopakoval, že "v české společnosti žije celá řada lidí s rozličnými názory a ty názory se prostě mohou objevovat a pro někoho mohou být zajímavé a pro někoho ne." Ale knihu nekřtil. A znovu ke křtu a názorům: "Řekl jsem tam svůj názor, který jsem řekl. To znamená, že je dobře, že můžeme vydávat různé knihy, různé názory. Vždyť minulá doba byla přesně proto kritizována, že lidé ty názory říkat nemohli. Tak nechceme být stejní jako oni."

Tedy Staněk šel na křest Grebeníčkovy knihy, pokřtil ji, ale nepokřtil, a šel tam, protože "nechce být jako oni", tedy jako Grebeníček, typický reprezentant totalitního režimu. Fascinující kontinuita ministrova myšlení.

Staňkoviny

Stejně srozumitelný zůstal i v pohledu na zdanění církevních restitucí (další typicky komunistická akce). Na otázku, proč si vláda nenechala zpracovat analýzu údajného předražení církevních restitucí, odvětil: " No, a já znovu říkám, že když budu chtít, a to nechci, tak si tam dám jiná čísla a vyjde mi to. To znamená, je to o tom, jaká čísla do vzorečku vložím." Opravdu takto odpověděl, ryzí staňkovina.

Na otázku, čím ČSSD zatím prospěl v čele resortu kultury, sdělil: "Tak především je třeba říci, že sociální demokracie získala tento resort po dlouhých dvanácti letech." Zase staňkovina. (Otázka, čím prospěl Česku, naštěstí nebyla položena, byl by asi řekl něco jako: Tím, že jsem nekřtil knihu Ve znamení kříže…)

Jakou "kulturu" Staněk reprezentuje? Českou snad ne, ale vládní dost možná ano, a zřejmě i kulturu sociální demokracie posledních let. ČSSD před ním měla dva značně odlišné ministry kultury, kdysi Pavla Dostála (sedm let, politik nepřehlédnutelný, taky zaměřený proti církvím, ale schopný určovat témata veřejné debaty, osobnost) a nedávno Vítězslava Jandáka (ministroval jeden rok, osoba nesrovnatelná s Dostálem, zato srovnatelná se Staňkem).

Ministerstvo kultury vedly i osobnosti nesociálnědemokratické jako Milan Uhde, Pavel Tigrid či Daniel Herman, lidé jasného názoru, pevného životního postoje, úctyhodní vzdělanci, za jejichž výroky se posluchač nemusel stydět.

Je doslova trapné poslouchat "babišovského" ministra kultury, říkáte si, proboha, co je to za věty? Proč nepřizná, jo, šel jsem pokřtít knihu Grebeníčkovi, když ji šel pokřtít? Proč se kroutí jak had? Mluví jako Jakeš v Červeném Hrádku. Jak může ministr kultury plodit věty jako "pohled, který ukáže i jiný úhel pohledu, protože jen tím můžeme konfrontovat různé úhly pohledu"? Ale na druhou stranu Staněk vlastně "funguje", ukazuje nám, jakou váhu dávají premiér Babiš i vicepremiér Hamáček (Staněk je jeho člověk) kultuře.

Staněk inklinuje ke komunistům. (Proto se stal ministrem kultury?) Ještě jako kandidát na vládní post si osvojil návrh poslance Leo Luzara (KSČM), aby byl Medailí Za zásluhy (o literaturu) vyznamenán básník Karel Sýs, prominent komunistického režimu přirovnávající listopad 1989 k mnichovské dohodě. Staněk to tehdy vysvětlil pomocí svého univerzálního vysvětlení na všecko: "Jednou podstatnou věcí demokracie je svoboda názorů. Každý má právo vyjádřit svůj názor a buď je v menšině, nebo ve většině. Já oceňuji zejména literární tvorbu pana Sýse…"

Snad tedy pan Staněk unese názor, či úhel pohledu, že se na české ministerstvo kultury jistě výborně hodí, ale až budou vládnout komunisté. Nebo oni už zase vládnou?

autor: Martin Fendrych | 15. 1. 2019 12:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama