Sudetoněmecký revanšismus a snaha revidovat výsledky druhé světové války byly oblíbeným tématem dokumentů normalizační Československé televize. Sudeťák bažící po odvetě za rok 1945 představoval strašidlo, které číhá na bavorské straně, aby si pro nás přišlo, nebudeme-li dost hodní. Za hustými lesy, bažinami a mlhou jako z Krále Šumavy.
Když Václav Havel v létě 1990 jako první český politik po pětačtyřiceti letech řekl, že my jsme nebyli jenom hodní a oni jenom zlí, bylo to asi poprvé, kdy se jeho popularita otřásla a od té chvíle klesala.
Středeční projev německé kancléřky Angely Merkelové ke Dni připomínky útěku a vyhnání a české reakce na něj ukazují, jak jsme se od normalizace a roku 1990 v tomto bodě nikam neposunuli.
Naděje, že vykládání historie ve stylu Národní fronty a KSČ se stane menšinovou záležitostí pro bojovníky dávno zapomenutých bitev, se nesplnila. Naopak se vrátila vzpomínka na rok 2013, kdy Miloš Zeman v prezidentské kampani bodoval sudeťáckou kartou, protože migranti tehdy ještě na radaru českých voličů nebyli.
Merkelová ve středu neřekla nic, co by mělo země poznamenané nacistickou okupací urazit. Potvrdila, že vyhnání německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy bylo přímým důsledkem nacismu. Pak řekla, že odsun neměl morální ani politické ospravedlnění. Tedy neřekla, že by dohody z roku 1945 o odsunu neměly platit. Pouze že je dnes považuje za "hořkou nespravedlnost".
Historii nelze změnit, ale lze uznat, že něco bylo nespravedlivé, i když to bylo legální a dohodnuté na mezinárodním fóru. Toho ale v Česku zřejmě nejsme více než sedmdesát let po válce schopni.
Dnešní Němci jsou pro mnohé Čechy zkrátka stejní jako ti ze čtyřicátých let bez ohledu na to, co se stalo v dalších desetiletích. Nikdo v Německu nežádá zpět majetek, jak strašili někteří politici po českém vstupu do Evropské unie (že, pánové Klausi a Zahradile), nikdo nechce kompenzace, nikdo nikoho nežene před soud. Dobrá vůle k projevení lítosti nad tehdejší tragickou dobou by nás nic nestála, ale raději si znovu kopneme do toho strašáka za šumavskou mlhou.
Hodnotit postoj Hradu nemá smysl, neboť jak říkal blahé paměti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: "Zemana v zahraničí nikdo nebere vážně." Premiéra Andreje Babiše však ano a jeho reakce na Merkelovou je bohužel archetypem českého bludu o nepřátelském, pomstychtivém Němci-nacistovi. "Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný, a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů," prohlásil premiér.
Čili Babiš nenápadně podsouvá, že Merkelová svým prohlášením za prvé vlastně bagatelizuje nacistickou éru a za druhé jako Němka nemá právo říci, že také někteří Němci trpěli, protože je jako kancléřka pokračovatelkou nacistického Německa. Hitler, Heydrich, Merkelová. Jsou to Němci, tak co nám má z Berlína kdo co říkat. Kdo vysloví kritiku odsunu nebo lítost nad ním, nemá se co pohoršovat nad heydrichiádou. Ano, bohužel, ještě v roce 2018 si český politik myslí, že na voliče to zabere. A bohužel do značné míry oprávněně.
Ke skutečnému uctění památky obětí hrůz heydrichiády, Lidic a Ležáků by naopak měla patřit gesta smíření s poválečným demokratickým Německem a uznání za to, že vinu za zločiny svých předků další generace Němců přijímají a poučily se z nich. Gesta, která by dala najevo, že princip kolektivní viny je kořenem zla mnoha, ne-li všech válek a v letech 1936 až 1945 právě tento princip triumfoval. Chybí nám pochopení, jak asi třeba je malým Němcům, když se ve škole poprvé v dějepisu dostávají ke třicátým letům minulého století a vidí, co jejich země udělala.
Jenže snaha vcítit se do Němců je v Česku pořád něco sprostého.
Co stojí za pozornost, je paradox, že z německých politických sil nejvíce bagatelizuje nacistické zločiny Alternativa pro Německo. Svým protiimigračním, protimuslimským a euroskeptickým postojem ale zároveň konvenuje nejvíce Miloši Zemanovi, Václavu Klausovi, Tomiu Okamurovi.
Dnes je ale problém trvání na jediném možném výkladu odsunu daleko spíš problémem Čechů se sebou samými než problémem mezi Čechy a Němci.
