Kabinet Petra Fialy (ODS) čeká perný týden boje o to, aby důchody vzrostly v červnu méně, než slibuje stávající zákon. Ministři si to zavinili sami. I když z dlouhodobého pohledu za jejich současné potíže nesou odpovědnost také vlády předchozí. Velká vina samozřejmě leží na rozhazovačném vládnutí Andreje Babiše, ale koho to teď zajímá? Dnes je zásadní, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) loni nevložil do státního rozpočtu výdaje na mimořádnou valorizaci penzí pro letošní rok. Přitom každý věděl, že inflace nesplaskne, nezmizí. Stanjura udělal obří chybu, zralou na rezignaci.
Ve vládě sedí několik schopných, akčních ministrů. Třeba Jan Lipavský (Piráti), Mikuláš Bek (STAN), Ivan Bartoš (Piráti), Vít Rakušan (STAN), Jana Černochová (ODS) nebo Jozef Síkela (za STAN). Ale také několik jejich slabých kolegů, kteří svůj rezort nezvládají. Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a především ministr financí Zbyněk Stanjura. Přitom o finance a o důchodovou politiku jde už zase na prvním místě.
Zemi tíží bezprecedentní inflace a právě od ní se odvíjí výpočet valorizace penzí. Poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě už stoupl ze 40 na 50 procent. Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky, k tomu v České televizi řekla jasně: "To je takový skok, že to nemůže penzijní systém ustát. Já neříkám, že si to důchodci nezaslouží. Jenom říkám, že na to veřejné finance v současné struktuře prostě nemají peníze."
Vláda zflikovala nouzové řešení. Mimořádná valorizace má proběhnout v červnu, v průměru by měly důchody stoupnout o 1 770 korun měsíčně, ale Fialův kabinet se rozhodl zákon narychlo, na poslední chvíli upravit a průměrný růst snížit na 760 korun. Dnes se věc začne projednávat ve sněmovně ve stavu legislativní nouze a opozice ji chce zablokovat.
O zoufalé neschopnosti Stanjury a spol. svědčí jak to, že správce státní pokladny do rozpočtu nezanesl výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů, tak fakt, že se koalice rozhodla použít stav legislativní nouze, který ovšem situaci neodpovídá. Nenastaly přece žádné mimořádné okolnosti, "kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Neudeřily záplavy, nezhroutila se energetická síť, inflace stoupá dlouho, nelze ji vydávat za "mimořádnou okolnost". Mimořádná je jen Stanjurova neschopnost, ale i o té víme už dlouho. Je to ministr slabý jako čaj z kopřiv.
Vláda si naběhla, nejednala rozvážně a s rozmyslem, hasí hrozící finanční požár pozdě, neposlouchala rady svých vlastních poradců. A na celé čáře selhala i politicky. Důchodci přece dlouhodobě představují skupinu, na které Babiš postavil svůj úspěch. Už za covidu se vykašlal na mladé lidi a soustředil se výhradně na seniory.
Je jedno, že vláda důchodce nehodlá "ožebračit", nechce jim mimořádnou valorizaci sebrat úplně, nýbrž jen částečně a zjevně jí jde o to, aby v budoucnosti vůbec ještě na důchody měla. Ale zaměřila se na skupinu občanů, kteří asi nejvíc volili Babiše a ANO. Populistické hnutí přímo ponoukla, aby předvedlo, jak penzisty hájí vlastními těly. Už to předvádí exministryně Alena Schillerová, která si do sněmovny přinesla spacák a jeden hodila i stranickému kolegovi, poslanci Aleši Juchelkovi, který Babišovi moderoval jeho předvolební mítinky.
Samozřejmě že je to divadlo, ale Babišovo ANO to divadlo umí mnohem lépe, než dokázalo řídit zemi. Chystá a slibuje "peklo".
Vláda si nemůže být jistá, jak její zoufalecký pokus dopadne. Nepochybně proti sobě poštve nemalou část seniorů. Jistě, mnozí dobře vědí, že nelze žít na dluh, kdo jiný než penzisté by to měl chápat, mnozí z nich snížení valorizace pochopí, ale většina ne, většina přece věří Babišovi a volí ho.
Nepůjde jen o samo hlasování, které se ANO a SPD budou zcela jistě snažit obstruovat, protože vláda má ve sněmovně většinu. Půjde taky o horní komoru parlamentu. Senátor Michael Canov (SLK/STAN) řekl: "Je to protiústavní hned ve dvou rovinách - vedle legislativní nouze je to i retroaktivita. Podmínky pro mimořádnou valorizaci se naplnily již k 31. lednu." S retroaktivitou naráží na fakt, že občané dopředu počítají se zvýšením důchodů. Canov rozporuje i mimořádnost situace a říká: "Nemůžeme schvalovat protiústavní věci, a to ani v případě této vlády. Musím proti tomu vystoupit."
Prezident Pavel skočí rovnou do politické mlejnice
Ani v Senátu trable vlády, která nemá peníze, nekončí. Pokud má prosadit tento jednorázový zákon - týká se jen červnové valorizace - potřebuje včas získat podpis prezidenta. Nejzazší termín, do nějž Fialův kabinet musí legislativní změnu uvést v život, je 21. březen, tehdy musí novela vyjít ve Sbírce zákonů. Příští týden bude inaugurován nový prezident Petr Pavel. A poběží mu patnáctidenní lhůta, v níž má o normě rozhodnout. Pokud vláda projde sněmovnou přes obstrukce a Senátem přes pochyby senátorů, musí ještě pro svou věc získat prezidenta Pavla.
Ten přitom zákon může nejen odmítnout, ale třeba i jen pozdržet. Tak jako tak by vše spadlo pod stůl, protože sněmovna už by čerstvou hlavu země nestačila přehlasovat.
Petr Pavel se okamžitě po uvedení do úřadu dostane do ostré politické mlýnice. Bude muset obnažit své ledví. Valorizace penzí se stane zkouškou jeho postoje, jeho schopnosti argumentovat, jeho schopnosti držet slovo. Pavel slíbil, že se soustředí na pomoc slabým. Důchodci se mezi ně jaksi automaticky, ač ne vždy právem počítají.
Pokud jednorázovou úpravu zákona Pavel nepodepíše, stane se mezi mnoha z nich populární. A zalíbí se i opozici, však už s ním o záležitosti minulý týden mluvil místopředseda ANO Karel Havlíček. Po jednání pak řekl: "Jsem si téměř jistý, že nad tím má velké pochybnosti a uvědomuje si to riziko. Troufám si tvrdit, že by to rád řešil nějakým kompromisem."
Pokud Pavel podepíše, ukáže se jako racionální politik, který ví, že stát na zvýšení prostě reálně nemá. Poletí na něj však výčitky, že slabým sliboval podporu a ne utahování opasků. A bude také riskovat, že novela později prohraje u Ústavního soudu, na nějž se opozice v případě neúspěchu zcela jistě obrátí. Nová hlava státu by tak ze sebe udělala člověka, který - spolu s vládou - pohrdá ústavou.
Snad jeho lidé už nyní usilovně shánějí názory konstitučních soudců. A zároveň sepisují perfektní zdůvodnění jeho rozhodnutí, ať už bude jakékoli.
