Donald Trump tento týden rozhořčeně oznámil, že "vyšinutý prokurátor Bidenova ministerstva spravedlnosti" proti němu nejspíše vznese další trestní obvinění. Tím prokurátorem je zvláštní vyšetřovatel Jack Smith a skutečně je pravděpodobné, že republikánského exprezidenta zažaluje v souvislosti s Trumpovou snahou zvrátit výsledky posledních prezidentských voleb z roku 2020.
"Neudělal jsem nic špatného, jsem naprosto nevinný," vyhlásil Trump v e-mailu svým příznivcům, v kterém je zároveň rovnou požádal o příspěvky na kampaň do prezidentských voleb 2024. Trumpovi političtí soupeři a kritici by se měli radovat, Trump bude stíhán v další kauze, to by ho mělo politicky oslabit. Jenže místo toho mají jeho oponenti jen další důvod k pocitu marnosti.
Republikánský prezident se vymyká všem pravidlům. Když ho letos v březnu zažaloval prokurátor na Manhattanu kvůli penězům, které na konci prezidentské kampaně 2016 nechal vyplatit pornoherečce Stormy Daniels, jeho preference mezi republikánskými voliči vyskočily a na účtu jeho kampaně během několika dnů přibyly v příspěvcích od individuálních dárců čtyři miliony dolarů.
Totéž se opakovalo, když proti Trumpovi vyšetřovatel Jack Smith na začátku června vznesl trestní obvinění kvůli tajným dokumentům, které si Trump odvezl z Bílého domu do svého soukromého sídla v Mar-a-Lago. Přes výzvy FBI je odmítal vrátit a ještě do nich nechal nahlížet cizí osoby. Ale i tato žaloba Trumpovu pozici - v průzkumech i v penězích na kampaň - jen posílila.
Trumpovo tvrdé jádro
Exprezident je nyní jasným favoritem republikánských primárek do prezidentských voleb 2024, před svým nejvážnější soupeřem, floridským guvernérem Ronem DeSantisem má náskok více než třiceti procentních bodů, i když ještě letos v únoru byly jejich šance vyrovnané. A zatím vše směřuje k tomu, že příští rok přibližně touto dobou Trump získá republikánskou nominaci a půjde proti demokratickému kandidátovi, nejspíše proti obhájci úřadu Joeu Bidenovi, do souboje Bílý dům.
Mnozí američtí voliči, kteří se Trumpova návratu děsí, by si tak možná přáli, aby vyšetřovatel Jack Smith už nechal Trumpa na pokoji. Ať udělal, co udělal, nechme to teď být. Všechno zlé je pro něho ve výsledku dobré, vše se od něj odráží zpět proti nám. Trump patrně pro jednou nelhal, když v lednu 2016 na předvolebním shromáždění v Iowě prohlásil: Mohu se postavit doprostřed Páté avenue a někoho zastřelit a neztratím žádné voliče." Stále to zní stejně šíleně jako tehdy, dnes už ale víme, že Trump měl nejspíše pravdu. Jeho tvrdé voličské jádro je zocelené, věrně semknuté kolem svého vůdce.
Jack Smith by měl ale právě tuto žalobu, která se zabývá zpochybňováním voleb, dotáhnout do konce, dát k posouzení soudu. Ze všech tří trestních obvinění, o kterých je zde řeč - jak ve srovnání s případem Stormy Daniels, tak vedle tajných dokumentů -, je tato věc zdaleka nejvážnější. Trump je první prezident novodobé historie USA, který se vzepřel skvělé americké tradici "mírového předání" vládní moci. Místo toho si vymyslel a neustálým opakováním do hlav svých voličů zamontoval lež o "ukradených volbách".
Nepředložil přitom jediný věrohodný důkaz. Jeho tým prohrál desítky žalob. Přepočítávání hlasů, které proběhlo v několika klíčových státech (a v některých opakovaně), jen potvrdilo původní výsledky, tedy vítězství Joea Bidena. Víme také, že v Georgii se Trump přímo domáhal, "aby se našly hlasy", které mu scházely na Bidena. I tam je kvůli tomu na státní úrovni vyšetřován. V Michiganu byla tento týden obviněna skupina republikánů, kteří se pokusili zfalšovat výsledky voleb v Trumpův prospěch. V některých dalších státech, například v Arizoně, v obdobných kauzách ještě probíhá vyšetřování.
Už toho bylo dost
Trump o tom patrně věděl, jeho tým tyto podvratné aktivity možná koordinoval. Vše v každém případě směřovalo k tomu, co se stalo 6. ledna 2021, kdy měl Kongres v závěrečném aktu celého procesu potvrdit výsledek voleb. Je to nutný, nicméně už zcela formální úkon. Trump ovšem na ten den do Washingtonu sezval své příznivce, kteří po jeho iniciačním projevu zaútočili na Kapitol. S odstupem času máme tendenci zapomínat, události se už nezdají tak ostré, jejich hrany se obrušují. Ale to, co se stalo na Kapitolu, byl útok na americký ústavní systém. Nebyl to legitimní projev občanské nespokojenosti, jak se to teď snaží vykreslit mnozí republikáni.
Pro Trumpovy skalní voliče bude i toto trestní stíhání pobídkou, aby ho ještě věrněji podporovali. A možná ho to zase o něco zvedne v průzkumech, pomůže s penězi na kampaň, jak se stalo v předchozích dvou případech. Zároveň je tady ale jeden zřetelný, důležitý rozdíl. Nezávislí voliči, kteří mohou rozhodnout (mezi vyhraněnými republikány na jedné straně a přesvědčenými demokraty na straně druhé) o příštím prezidentovi USA, mají Trumpa právě kvůli zpochybňování voleb akorát tak dost.
Ten nejspravdlivější verdikt
Jasně se to ukázalo v loňských listopadových volbách do Kongresu, kdy v řadě důležitých soubojů dali nezávislí voliči přednost demokratům. Bylo to překvapivé, nezavislí voliči se v těchto volbách uprostřed prezidentského termínu totiž zpravidla přiklánějí ke straně, která je v opozici proti Bílému domu. Loni na podzim by tedy měli preferovat republikány před Bidenovými demokraty. Něco ale bylo jinak. A byl to Donald Trump.
Nezávisli voliči nebyli ochotni dát hlas republikánským kandidátům, které Trump zaštítil výměnou za to, že mu políbili prsten a posvětili jeho lež o "ukradených volbách". A těmto voličům se sice příští rok nemusí nutně líbit Biden, ale republikánský exprezident pro ně bude prostě nepřijatelný.
Z amerického justičního systému známe pravidlo "třikrát a dost". Po třetím vážném trestu jste už jednou provždy vyřazeni ze slušné společnosti, vaší budoucností je vězení. V případě Trumpa by stačilo, kdyby třetí trestní žaloba, která na něj směřuje kvůli snaze zvrátit volby, zatarasila jeho cestu k možnému návratu do Bílého domu. Pak by už ani nebylo třeba čekat na názor soudu, Trumpova volební porážka - a to právě kvůli jeho nebezpečným lžím - by byla tím nejlepším, nejspravedlivějším verdiktem.
