David Klimeš David Klimeš | Komentáře
8. 2. 2021 7:00

Po zásahu Ústavního soudu může trojkoalici zachránit jen silný program

Konstituční tribunál překopal pravidla pro volební spolupráce. Na první pohled zjednodušil život koalicím, výsledkem ale může být také jejich rozpad. Piráti a STAN zatím drží, spojenectví ODS, lidovců a topky se otřásá.
Pivo skoro dopité, tak abychom se zase nerozešli...
Pivo skoro dopité, tak abychom se zase nerozešli... | Foto: Aktuálně.cz

Český politický systém prošel minulý týden pořádným zemětřesením. Ústavní soudci jej nešetřili. Některé důsledky jejich rozhodnutí jsou zřejmé už teď, jiné nás teprve překvapí. Do druhé kategorie patří hádanka, co se stane s opozičními předvolebními koalicemi Pirátů a STAN v jedné partě a ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v té druhé.

Ač to všichni lídři vehementně popírají, jedním ze zásadních důvodů společného postupu byla snaha o překonání prahu pro vstup do parlamentu (jak známo byl pro spojení dvou stran desetiprocentní, trojkoalice pak potřebovala procent 15). Překážka se teď ovšem pro všechny snížila na pouhých pět procent. Díky nutnosti nově nastavit pravidla pro přepočet hlasů na poslanecké mandáty pak navíc vzrostla šance, že by jich i samostatné malé strany mohly získat více než doposud.

Aby toho nebylo málo: jen těžko dnes mohou koalice definitivně dohodnout společné kandidátky, když až do nastavení nových pravidel zůstane nejasné, kolik přesně lidí bude mít v jednotlivých obvodech šanci na zvolení. 

Nepřekvapivě se tak už začali ozývat nespokojenci v koaličních partách. Například staronová hvězda ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, říká, že hlavní argument pro existenci trojkoalice padl. Čím dál hlasitěji začínají reptat i pražští občanští demokraté. A je jen otázkou času, kdy se k nim přidají také příznivci samostatného postupu z menších stran. Záměr soudců usnadnit volebním koalicím život se tak brzo může obrátit v jejich dezintegraci. 

Slepeni, ale ne spojeni

Případný rozpad koalic by zhatil postupný návrat k dlouhodobému normálu, v jehož rámci tady vždy vedle dominantní strany existovala ještě další velká síla, schopná zaujmout alespoň pětinu voličů. V roce 2017 tuto roli vedle hnutí Andreje Babiše přestala hrát ČSSD, nyní po letech svárů malých a ještě menších stran, tu ale začaly růst hned dvě koaliční alternativy. 

Piráti a STAN začínají těžit z velmi pečlivě a detailně připravovaného spojenectví. Nekonečné pilování společného programu, proplutí zákrutami všech možných internetových hlasování a nalezení té správné role pro menší starosty, přineslo ovoce. Podle výzkumu agentury Median obliba dvojkoalice dosahuje 25 procent a potenciál má dokonce vyšší, než dosud hegemonní ANO. Pokud tento trend vydrží, vzrůstá pravděpodobnost, že spojenectví obou part přežije i ústavní třaskavinu z minulého týdne. 

Jiné je to s pravicovým spojenectvím ODS, KDU-ČSL a TOP 09, bez jehož úspěchu si nelze žádnou reálnou nebabišovskou koalici představit. Už před překopáním volebních pravidel se trojice zmítala ve vzájemných ideologických potyčkách, programové prázdnotě a nevyjasněné roli pro menší strany. Pokud má nyní podle Medianu jen 10 procent přesvědčených voličů a ve volebním modelu 18,5 procenta, je to zatím neúspěch. 

Předseda ODS Petr Fiala věren své politologické profesi si vytvořil už před lety trochu nesrozumitelný vzoreček úspěchu, podle kterého strana v každých dalších volbách stejného typu musí vyrůst o polovinu. Pokud tedy v roce 2017 získala přes 11 procent hlasů a stala se hlavní opoziční partají, měla by v tomto volebním roce sama dosáhnout na 17 procent. Když k tomu připočítáme ještě po pěti procentech od lidovců a TOP 09, měli bychom někde na obzoru vidět spojenectví schopné zaujmout přes čtvrtinu voličů. Kdepak jen je?

Realita trojkoalice by byla hodně pochmurná i bez zásahu ústavních soudců. Preference jednotlivých stran chřadnou, protože tři lídři sice nabídli společné memorandum, ale už žádný program, který by byl alespoň srovnatelný s tím, co vyprodukovali Piráti a STAN.

ODS by navíc nyní měla v představách Petra Fialy prudce růst, protože prosadila své životní téma - zrušení superhrubé mzdy a snížení daní z příjmů na 15 procent. Místo toho ale přichází pád popularity, který asi málokoho překvapí. Ti, kteří občanské demokraty podporovali jako hlavní antibabišovskou sílu, nepřekousli, že se stali ochotným parťákem hnutí ANO. Ti, kteří je volili jako tradičně ekonomicky kvalifikovanou a rozpočtově odpovědnou stranu, se děsí každoroční devadesátimiliardové díry, již státním financím způsobili - a již už příští vláda bude muset sanovat zvyšováním daní.

Ve společném svazku navíc zjevně úpí i malé strany. Není se co divit: liberálnímu příznivci TOP 09 těžko vysvětlit, proč by měl volit partu, které vévodí zahraniční politika europoslance Jana Zahradila, klimatická politika Alexanda Vondry a daňové nápady Jana Skopečka. Lidovecký volič má zase oprávněný pocit, že to je celé úradek měšťáků, kde na podporu venkova dojde až úplně na konci.

Není tak překvapivé, že mnohý liberál od TOP 09 pokukuje po Pirátech, mnohý venkovský volič KDU-ČSL zase po starostech.

Pokud ve věkové skupině 45-54 let podporuje Piráty se STAN až 32 procent voličů, jsme zjevně svědky čehosi paradoxního. Kde jinde už by měla konzervativní trojkoalice najít svou hlavní základnu?

Staré víno v trojkoaličních lahvích

ODS, lidovci a topka sice nyní avizují usilovnou politickou práci, ale její výstupy jsou zatím hodně zoufalé. Buď přicházejí jen s obecnostmi (trojkoalice ctí anticko-křesťansko-židovský kulturní odkaz naší civilizace), nebo s body, na nichž se víceméně neshodují. Daňový spor ve sněmovně toho byl ukázkovým příkladem, který jsme mohli pozorovat v přímém přenosu.

Potíží je ale mnohem více: celkově není trojice ani pro euro, ani proti němu, ani pro unijní Green Deal, ani proti němu - a pokračovat by se takto dalo ještě dlouho. Snaží se teď sice dávat dohromady své expertní týmy, ovšem dokud se nedočkají společného politického zadání, mohou těžko vyprodukovat něco jiného než jen dílčí věci.

Bohužel moc naděje nepřinášejí ani oblasti, kde už se stranám jakési shody podařilo dosáhnout. Tak například aktuální snaha poslanců ODS zpřísnit zákon o pomoci v hmotné nouzi celkem souzní s návrhem lidovců na odebírání dávek ve stylu "třikrát a dost". Opravdu je ale přísnost na chudé tím, co právě teď tak potřebujeme? 

I ten nejzarytější pravičák asi chápe, že v hluboké krizi, kdy se stát všemi způsoby snaží udržet domácnosti finančně na nohou, není možné rozumně nastavit reformu sociálních dávek. Bylo by s podivem, kdyby stranám tohle snažení přineslo i něco jiného než jen propad preferencí.

A teď už opravdu Spolu

Přesto není třeba celou spolupráci odepisovat. Lídři stran už do ní investovali velkou porci svého politického kapitálu. Nález ústavního soudu by je mohl donutit rychleji prosadit, co měli mít dohodnuté už dávno - jasný a silný spojující program, který by je dostal nad 20 procent voličské přízně. Když dnes ambiciózní Martin Kuba mluví, může jeho výroky jistě ovlivňovat řada postranních mocenských úmyslů, ale těžko mu upírat názor, že pro ODS je po ideologickém rozředění malými stranami třetí místo v preferencích zatím hodně špatným výkonem. 

Paradoxně tak nyní neběží dělicí linie v trojkoalici mezi občanskými demokraty a menšími stranami, ale po rozhodnutí ústavních soudců mezi úzkým vedením partají a nespokojenými renegáty v regionech. Snad Petr Fiala, Marian Jurečka a Markéta Pekarová Adamová tuto vzpouru ustojí a uspokojí své podřízené kvalitním programem, za který je hodno společně kandidovat. Protože kdo si přeje po říjnových volbách jiného premiéra, musí trojkoalici přes všechny její dosavadní karamboly držet palce. Ať už se totiž dočkáme jakéhokoli nového vzorečku pro rozdělování poslaneckých mandátů v další sněmovně, úspěch jen jedné opoziční koalice na změnu stačit nebude.

Pavel Novotný: Jsem nula, ale pro ODS mimořádně důležitý (video z 18. ledna 2021)

Pavel Novotný: Jsem nula, ale pro ODS mimořádně důležitý. | Video: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

před 6 minutami

Junior Lamparter předčil na MS dospělé sdruženáře, Vytrval byl 22.

Rakušan Johannes Lamparter udržel vedení po skoku a stal se sdruženářským mistrem světa na velkém můstku. Devatenáctiletý Rakušan mezi dospělými triumfoval jen tři týdny po té, co získal juniorský světový titul. Nejlepším českým reprezentantem byl tentokrát Jan Vytrval, který obsadil 22. místo, což je jeho nejlepší umístění na vrcholné akci.

před 11 minutami

Štafeta běžkyň na lyžích byla na MS osmá, vyhrály Norky

České běžkyně na lyžích zajely na mistrovství světa nejlepší štafetu od Sappora 2007. Čtveřice Kateřina Razýmová, Petra Nováková, Kateřina Janatová a Petra Hynčicová skončila v Oberstdorfu osmá. Na světový trůn se v závodě na 4×5 kilometrů vrátily Norky, tentokrát ve složení Tiril Udnes Wengová, Heidi Wengová, Therese Johaugová a Helene Marie Fossesholmová. Naopak selhaly obhájkyně titulu Švédky, které obsadily až šesté místo.

Štafetu skvěle rozjela Razýmová, která po prvním klasickém úseku předala na prvním místě. Nováková se snažila udržet Norky Heidi Wengové a Rusky Julie Stupakové, ale v závěru prvního dvouapůlkilometrového okruhu odpadla a v tom druhém jí došly síly. Propadla se na osmé místo. O další příčku pak klesla Janatová, ale finišmanka Hynčicová dostala Češky na osmé místo před Kanadu. V elitní desítce byly na MS Češky naposledy před čtrnácti lety, kdy ještě s Kateřinou Neumannovou obsadily pátou příčku.

Další zprávy