Bill Galston byl poradcem v Bílém domě demokratického prezidenta Billa Clintona. Karl Rove radil v Bílém domě republikánovi Georgi Bushovi. A oba teď pravidelně píší názory pro deník Wall Street Journal.
Základní vyznění jejich psaní není překvapivé. Z Galstonových textů je znát, že by si přál, aby v letošních prezidentských volbách vyhrál demokratický vyzyvatel Joe Biden. Rove naopak drží palce obhájci Bílého domu Donaldu Trumpovi.
Jedno mají ovšem jejich texty společné. Ani jeden z nich se neodváží jasně předpovědět, jak volby dopadnou. Nabízejí signály, náznaky, podprahová sdělení, ale jasný verdikt nikde.
Není to alibismem, strachem ze ztráty kreditu, kdyby se předpověď ukázala jako špatná. A už vůbec to není nedostatkem zkušenosti či snad absencí analytického myšlení. Je to proto, že letošní volby jsou naprosto na vodě. Spojené státy v moderní éře nic podobného nezažily. A až na pár výjimek, kdy jde ovšem spíše o snahu udělat si reklamu v médiích, nechce dát nikdo za výsledek voleb ruku do ohně. Protože to letos opravdu nejde.
Prezident bez charakteru a víry
Průzkumy avizují, že Biden by si měl jít pro přesvědčivé vítězství, jak ve svém čerstvém textu pro Wall Street Journal ve čtvrtek upozornil právě Galston. Vedle Bidenova velkého náskoku ve všeobecných šetřeních, jejichž výsledky přebírají média, Galston píše o výsledcích specializovaného průzkumu, který každoročně provádí Public Religion Research Institute (PRRI) ve spolupráci s think-tankem Brookings Institution, kde sám Galston působí jako analytik.
Průzkum PRRI se vždy ptá na aktuální témata, letos to je především pandemie koronaviru a už to nevypadá pro Trumpa nijak dobře. Většina dotázaných, 65 procent, si myslí, že prezident krizi nezvládl. V klíčových státech Středozápadu (Rust Belt) je to 66 procent a v důležité voličské skupině seniorů, kteří před čtyřmi roky Trumpa výrazně podrželi, nyní už také Trump většinu z nich (61 procent) zklamal.
Výzkum PRRI je ovšem zvláštní tím, že pod svým názvem "Průzkum amerických hodnot" se zároveň ptá právě i na hodnotové otázky, jak lidé vidí charakter či víru kandidátů. A v tomto ohledu je to pro Trumpa podle PRRI už naprostá prohra. Jen čtvrtina dotázaných si myslí, že Trump má ten "správný charakter", aby byl americkým prezidentem, zatímco u Bidena je to více než polovina.
Podobný rozdíl, opět tedy ve výrazný prospěch Bidena, je mezi nimi v hodnocení jejich "čestnosti a důvěryhodnosti". A zatímco 36 procent dotázaných si myslí, že Biden je "pevně věřící", u Trumpa to je jen 18 procent. Podle čtyř z deseti Američanů Trump jen využívá náboženství pro své politické cíle, zatímco Bidena z takového pokrytectví podezírá jen 14 procent dotázaných.
Jenže navzdory tomu všemu končí Galstonův text bez jednoznačné pointy. Vypadá to na Trumpovu prohru, ale ještě se uvidí… K čemuž Karl Rove, shodou okolností ve stejný den jako Galston, připojil vlastní zpochybňující razítko. Ano, říká Rove, průzkumy vypadají pro Trumpa mizerně, ale kdo by se po zkušenosti voleb 2016 na tahle čísla vůbec spolehl?
"Vypadají tak vědecky přesvědčivě, ale den před volbami v roce 2016 jsem byl na debatním pódiu se spolupředsedou sdružení (super PAC), které podporovalo Hillary Clintonovou, a tvrdil, že z jejich 60 000 simulací voleb Clintonová vítězí z 93 procent a že nazítří bude zvolena prezidentkou," připomíná Rove čtyři roky staré události.
Ty jsou pak zdrojem jeho vlastního opatrného optimismu, že i letos by se mohly "papírové průzkumy" mýlit, že přímo na bojišti je situace jiná. Rove to ilustruje například tím, že v naprosto klíčové Pensylvánii (ano, opět ten Rust Belt) se za poslední čtyři roky přihlásilo více nových voličů k Republikánské straně než k demokratům.
Od šampaňského ke Xanaxu
Ale jak nakonec přiznává i Rove - "víme, že nic nevíme". A že to musí být pro Američany nesmírně frustrující? Samozřejmě, o tom ani na chvíli nepochybujte, čímž jsme se už také přiblížili k "jakés takés" pointě tohoto textu. Podle studie Americké asociace psychologů (APA) jsou pro takřka sedm z deseti Američanů volby 2020 "podstatným zdrojem stresu", a to jak pro demokraty (76 procent), tak pro republikány (67 procent).
Demokraté se bojí více, stačí si přečíst komentáře pod tweetem spisovatelky Susan Orleanové, v kterém ona sama napsala, že zatímco na volební noc 2016 chystala mejdan na oslavu historického vítězství, tentokrát "budu doma, příliš nervózní na to, abych vůbec něco plánovala". A jedna z reakcí na její vzkaz zní: "2016/2020… Od šampaňského ke Xanaxu."
In 2016, our Election night plan was to party-hop and celebrate what we were sure was going to be a historic victory. This year, staying home (of course), and too nervous to plan anything.
— Susan Orlean (@susanorlean) October 16, 2020
Demokraté jsou na prášky, ale republikáni (když to přiznají) mají těžké vrásky na čele. Rove si tiše, ale jasně přeje Trumpa. Jenže - jak připomíná - je v letošních volbách "tolik nového a neznámého, že jsme z většiny na neprobádaném území".
Od muže, kterého nazývali "Bushovým mozkem", je to možná až překvapivá bezradnost. Tak to ale opravdu je, ještě jednou podtrhněme - s čistým svědomím, pokud si schválně "netahá triko" v médiích, nemůže žádný politický analytik letos nic jistě předpovědět.
Je to k zbláznění, je to nervující, ale letošní prezidentské volby se pro většinu Američanů tak trochu podobají pandemii koronaviru. V tom, že místo naděje, nebo dokonce víry, že bude lépe, jsou spíše zdrojem nejistoty a strachu.
