Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
16. 10. 2020 11:11

Amerika jde do voleb, které Trump už předem zpochybnil. A to je jen špička ledovce

Američané mají za to, že jejich volební proces je jeden z nejrovnějších, nejspravedlivějších na světě. Letošní prezidentské volby je ale mohou nepříjemně překvapit.
Papírový Donald. Příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho posterem ve státě Georgia.
Papírový Donald. Příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho posterem ve státě Georgia. | Foto: Reuters

Na úhlu pohledu záleží. Někomu se může zdát sklenice americké demokracie těsně před prezidentskými volbami 2020 poloplná, někomu poloprázdná. Tak nejdříve ta dobrá zpráva. Demokracie v terénu, zdola, funguje. O volby je obrovský zájem.

V Georgii nebo v Texasu, kde na začátku tohoto týdne otevřeli předčasné hlasování (early voting), se od volebních místností vinuly dlouhé, několikahodinové fronty. Což platilo i v řadě dalších států, kde se předčasně začalo hlasovat už v minulých týdnech. A rekordní je letos, uprostřed pandemie koronaviru, také zájem o možnost hlasování poštou. Jsou to desetinásobky počtů, jaké úřady znaly z minulých voleb.

Foto: Aktuálně.cz

A teď ta horší zpráva. Institucionálně, shora, je volební proces těžce zkoušený. Někde jsou to "jen" organizační nedostatky a zmatky. Špatné technické zázemí, pomalá pošta, která nestíhá doručovat lístky. Zdaleka nejhorší ale je, že pod tím vším se odehrávají nebývalé politické manévry, kvůli čemuž lze pochybovat o rovnosti a integritě voleb jako takových.

Když minulý týden v Ohiu zjistili, že voličům v několika okresech zaslali 50 tisíc chybných hlasovacích lístků, státní volební komise oznámila, že okamžitě zasílá správné. Chyba se stala, ale byla rychle napravena. Vyřízeno. Tečka. Ale kdepak. Donald Trump si nenechal ujít příležitost, aby na Twitteru vykřikl: "Zmanipulované volby!!!"

Kdyby to nebylo vážné, bylo by to už jen únavné. Ale vážné to je. Prezident, který takto zpochybňuje hlasování poštou setrvale a opakovaně, je jen příslovečnou špičkou ledovce. Surový souboj o pravidla voleb se vede i na všech úrovních pod ním.

Jedno hlasovací místo na 2,4 milionu voličů

V principu jde o starý ideový a politický spor. Demokraté by chtěli co nejširší, někdy až příliš benevolentní přístup k hlasování. Republikáni se snaží podmínky co nejvíce zpřísnit, někdy až na hraně potlačení oprávněných voličů. S Donaldem Trumpem v Bílém domě, a s tvrdým protitlakem na druhé straně, tento spor ale letos metastázoval, z americké demokracie už docela bolí oči.

Zpravodajský web FiftyThirtyEight, který před několika lety založil respektovaný politický "cifršpión", analytik Nate Silver, má zvláštní rubriku, v níž monitoruje procesní problémy okolo letošních voleb. Zmiňme jen pár z nich.

V Texasu si republikánský guvernér Gregg Abbott nyní nově prosadil, že na každý okres (county) bude smět připadat jen jedno místo, kde budou moci voliči hlasující předčasně zanechat ve speciální schránce svůj volební lístek. Guvernér Abbott argumentuje, jak jinak, možným zneužitím drop boxů, ale i vzhledem k tomu, že předčasně hlasovat beztak v Texasu smějí jen senioři nad 65 let a lidé se zdravotním postižením, jde samozřejmě o něco jiného.

Například v okrese Harris County, kam patří Houston a který má dohromady 2,4 milionu registrovaných voličů, to teď lidé mají k této jediné volební budce (early-voting drop box) z řady míst hodinu jízdy autem. Bohatší republikánský senior to ve své pohodlné káře nějak zvládne. Zatímco černoch, který by jinak volil demokraty, to nechá tentokrát možná plavat. Kdo by se také drbal veřejnou dopravou přes půlku města…

Ještě to ovšem nemusí být konec, Abbottův výnos byl napadnut a patrně směřuje před Nejvyšší soud USA. Což je navíc obecný průvodní jev téhle americké volební sezony - desítky soudních sporů, z nichž některé putují právě až k vrcholné instanci. Minulý týden například už Nejvyšší soud rozhodl volební spor v Jižní Karolíně.

"Volba" týden po volbách? Prý žádný problém

Podle tamních demokratů by mělo stačit, aby hlas zasílaný poštou podepsal sám volič. Republikáni ale trvali na tom, že vedle voličova podpisu musí být na lístku ještě podpis svědka. U Nejvyššího soudu převážil republikánský názor. Dobře, proti soudu žádný dišputát, ale není trochu problém, že pravidla byla tak říkajíc změněna uprostřed hry? V Jižní Karolíně už byly odeslány desítky tisíc hlasovacích lístků, u kterých měli voliči výslovné upozornění, že "Není potřeba podpis svědka". Je slušné, nebo vůbec zákonné, teď po těchto voličích chtít, aby hlasovali znovu?

A jaké hlasy bude vlastně vůbec možné započítat? Ani tuhle, pro volby docela zásadní otázku, nemají mnohde vyřešenou. V zásadě jde o to, dokdy musejí dorazit lístky zaslané poštou. Zdravý rozum by říkal, že by to mělo být nejpozději do volebního dne. Jenže tady zase přepínají tětivu demokraté, když se dožadují, aby platily lístky, které budou v den voleb podány na poštu, a mohly se pak započítat až dorazí k volebním komisím.

Tedy například ještě celý týden po samotných volbách, jak si prosadili demokraté ve Wisconsinu. Ne nadlouho, republikáni to zažalovali, soud jim vyhověl, týdenní lhůtu zrušil. Jenže to opět nemusí být konec, demokraté teď kauzu chtějí dát k Nejvyššímu soudu.

A v Pensylvánii je to jako přes kopírák, pouze inverzně. V tuto chvíli tam mají navrch demokraté, kteří prosadili, že hlasy se smějí započítávat ještě tři dny po volbách. Republikáni to chtějí pohnat… ano, k Nejvyššímu soud USA. K čemuž ještě jednou připomeňme, že to vše se děje ve chvíli, kdy do voleb, které připadají na 3. listopadu, zbývají už jen dva týdny a kousek.

Nepohodlná pravda pohledu zvenčí

Po amerických prezidentských volbách v roce 2000, které musel rozhodovat Nejvyšší soud, se stala zvláštní věc. Na první další volby, což byly ty do Kongresu v roce 2002, Spojené státy pustily, tedy oficiálně pozvaly, pozorovatele z Organizace pro pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A zástupci OBSE od té doby do USA na volby skutečně jezdí.

Upřímně řečeno, na první dobrou to zní docela divně, že by měli co Evropané hlídat volby v USA. Nicméně zpráva, kterou zástupci OBSE sestavili po letošních amerických primárkách, vyjmenovává problémové otazníky letošních prezidentských voleb docela přesně. Pozornost si podle OBSE  například zaslouží "registrace a identifikace voličů, zabezpečení volebních technologií" nebo také "zákonný rámec alternativních volebních metod", rozuměj hlasování poštou.

Američtí politici si samozřejmě z OBSE, z jejich jejich závěrů a rad nikdy nic nedělali, pokud o tom vůbec vědí, pak dozor OBSE považují za drzost a provokaci. Jedenáct států USA, například Texas, Florida či Ohio, přítomnost zahraničních pozorovatelů ani nedovoluje. A letos navíc přijede kvůli pandemii do USA jen hrstka pozorovatelů, za OBSE to bude okolo třiceti, což je stejné, jako by tam nebyli.

Nepohodlná pravda je ale taková, že právě letošní prezidentské volby by si zasloužily dozor jako sůl. Američané jsou rození optimisté, jistě mají za to, že jejich volební proces je nejrovnější, nejférovější, nejdemokratičtější na světě. Jenže volby 2020 nejspíše budou od tohoto ideálu hodně - pro zdraví americké demokracie možná až nebezpečně - daleko.

Oprava: V předchozí verzi textu byla zaměněna organizace OECD za OSCE/OBSE. Omlouváme se. Pozorovatele posílá organizace ODIHR, která pracuje v rámci OBSE.

Trump se uzdravil z koronaviru a cítí se dobře | Video: Twitter / Donald J. Trump
 

Právě se děje

před 13 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 20 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy