Díky voličům demokrata Joea Bidena i díky voličům republikána Donalda Trumpa měly letošní prezidentské volby rekordní účast, nejvyšší od začátku 20. století. Je to skvělý důkaz, že americká demokracie je živá a funguje.
Jenže Trump teď odmítá výsledky voleb přijmout. Neprohrál a prostě neodejde. A všichni si to zapište za uši! Od něho osobně to není překvapivé, už dopředu - celý předvolební rok -, tvrdil, že pokud by prohrál, bude to znamenat, že volby byly zmanipulované. "Na rovinu, jediný způsob, jak zde v Pensylvánii můžou demokraté vyhrát, je, že budou podvádět," prohlásil pár dní před hlasováním na místním mítinku.
Co ale znovu a opět bere dech, i když jsme si za Trumpovo prezidentství na to také už mohli zvyknout, je chování ctihodných republikánských politiků. Především senátorů a kongresmanů. Je to zahanbující přehlídka pokrytectví. Republikáni kromě jiného Trumpovi pomáhají vytvářet dojem, že výsledky voleb jsou jen mediální projekcí, že realita může být zcela jiná.
To je ale vědomá lež, při které se opravdu můžete za dlouholeté republikánské politiky už jen stydět. Všechny předchozí volby, nejméně sto let dozadu, byly vyhlašovány na základě mediálních projekcí, konkrétně agentura AP to už dělá od poloviny 19.století. Oficiální výsledky, potvrzené příslušnými úřady jednotlivých států, pak přicházejí až se zpožděním týdnů.
Dvojí republikánský metr
Co paměť sahá, nikdy s tím republikáni neměli problém. Před čtyřmi roky, o volební listopadové noci, právě na základě těchto projekcí Trump slavil vítězství. A dvě a půl hodiny po půlnoci vytočila Hillary Clintonová jeho číslo, aby mu pogratulovala. Někteří republikánští politici a komentátoři se tehdy přesto rozhořčili, že veřejný projev, ve kterém přiznala porážku, si Clintonová nechala až na druhý den. Hrůza, hrůza, "crooked Hillary" neumí přijmout prohru!
Letos o volební noci, ve dvě hodiny po dvanácté, vystoupil Trump s projevem, v němž navzdory projektovaným výsledkům oznámil, že vítězem je on. "Na rovinu, vyhráli jsme," prohlásil Trump. A jakýkoli jiný výklad označil za volební "podvod".
Od té chvíle hraje golf, tweetuje o tom, jak mu ukradli volby, a se svým týmem spřádá umělé, na vodě postavené právnické konstrukce (nebo spíše obstrukce), jak pozdržet, odsunout nebo dokonce zablokovat oficiální vyhlášení výsledků. A republikáni? V Senátu jich je 53, našli se však pouze 4 (slovy čtyři), kteří uznali Bidenovo vítězství. Ostatní mlčí nebo Trumpa v jeho umíněném, lživém vzdoru podporují.
Bolí z toho oči. Před čtyřmi roky zvítězil Trump ve třech klíčových státech v Pensylvánii (PA), Michiganu (MI) a ve Wisconsinu (WI) s těmito náskoky: PA - 0,7 procenta (44 tisíc hlasů), MI - 0,3 procenta (11 tisíc hlasů) a WI - 0,7 procenta (23 tisíc hlasů). Letos zvítězil Biden takto: PA - 0,8 procenta (53 tisíc hlasů), MI - 2,6 procenta (149 tisíc hlasů) a WI - 0,63 procenta (21 tisíc hlasů).
V Pensylváni a ve Wisconsinu tedy přibližně stejně jako Trump, v Michiganu mnohem výrazněji. Když si ale před čtyřmi roky prezidentská kandidátka za zelené Jill Steinová vynutila přepočítávání hlasů ve Wisconsinu a Hillary Clintonová se k tomuto požadavku následně připojila, mohli se Trump a republikáni postavit na hlavu.
The Green Party scam to fill up their coffers by asking for impossible recounts is now being joined by the badly defeated & demoralized Dems
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 27, 2016
Trump to ze strany Steinové označil za pokus o "podfuk", ke kterému se podle něho "přidali těžce poražení a demoralizovaní demokraté". A tehdejší republikánská komentátorka Kayleigh McEnanyová to odsoudila: "Máte lidi, kteří delegitimizují zvoleného amerického prezidenta. Máte lidi, kteří požadují přepočítávání, i když je to neopodstatněné, bez jakýchkoli důkazů."
V současností je Kayleigh McEnanyová mluvčí Bílého domu. "Každý legální hlas musí být spočítán, každý ilegální hlas musí být odmítnut," hájí nyní požadavek Trumpova týmu na přepočítávaní ve Wisconsinu, Pensylvánii či v Georgii. Trump na to má samozřejmě stejné právo, jako měla před čtyřmi roky Steinová. McEnanyová teď ale navíc obhajuje prezidentovo tvrzení o podvodných volbách.
Trumpův lživý kruh se uzavřel
Co se změnilo? Co je jinak, tedy kromě toho, že tehdy Trump vyhrál, zatímco teď je poražen? Republikáni tvrdí, že rozdíl je v poštovním hlasování. Demokraté to prý letos, kdy uprostřed pandemie takto hlasoval rekordní počet lidí, využili k masivním podvodům.
Skutečně? Pravda je, že poštou většinově hlasovali demokraté. Zatímco republikáni přišli většinově přímo ve volební den k urnám. Když teď ale Trump mluví o demokratickém podvodu, jenom se tím uzavírá jeho vlastní lživý kruh.
Celý předvolební rok poštovní hlasování zpochybňoval. Nyní se ale zase odvolává jen sám na sebe, když tvrdí, že bylo podvodné. Vůbec nic jiného v ruce nemá. Trumpův tým sice čmuchá, kde může, chytá se každého spekulativního či vyloženě vymyšleného volebního pochybení nebo defraudace, ale nepřichází s jediným věrohodným důkazem.
Trumpovi lidé předvádějí právnický "fishing", když nahazují žaloby jak nedovařené špagety na zeď a čekají, zda se nějaká uchytí. Ale ani v tom nejsou úspěšní, soudy se jejich podněty ve většině odmítly zabývat.
A republikáni? Zatím vesměs dělají Trumpovi věrné pomahače. Až trapně loajální senátor Lindsey Graham se na začátku týdne chytil "svědectví" poštovního zaměstnance z Pensylvánie, který tvrdil, že jeho šéf instruoval podřízené, aby antedatovali poštovní hlasy, které ve skutečnosti dorazily až po volebním dnu.
Graham tento "podvod" v oficiální stížnosti nahlásil dalšímu věrnému přisluhovači, ministru spravedlnosti Williamu Barrovi. Ten pak na základě tohoto jediného podnětu vydal směrnici instruující prokurátory, aby začali šetřit "věrohodná obvinění z volebních nesrovnalostí a podvodů".
V prezidentově křečovitém stisku
Jde o bezprecedentní krok. Ministerstvo se takto nikdy nevložilo do voleb před oznámením oficiálních výsledků, a šéf sekce, který má tuto agendu na starosti, v reakci na Barrův krok na protest rezignoval. Ale budiž, vyšší bere, ministr Barr má na své rozhodnutí právo. Jenže ještě ten samý den, kdy ho učinil, se zmíněný poštovní zaměstnanec vyšetřovatelům FBI přiznal, že si své "svědectví" z větší části vymyslel, že si není jist, co vlastně slyšel.
Trump vytváří hluk a mlhu nad bojištěm, jako by ještě zuřil boj, i když ve skutečnosti je už rozhodnuto. Trump prohrál volby, ale odmítá to přijmout. A republikáni jsou tichými nebo dokonce aktivními účastníky jeho hry. Lze pochopit, že se bojí Trumpových voličů, kdyby prezidenta opustili. Jsou to i jejich voliči, a jejich hněv by se jim mohl ve zlém vrátit už v nejbližších kongresových volbách, které budou za dva roky.
Jenže pokud skutečně nechají Trumpa zajít až k popření tradičního procesu "mírového předání moci", na který mohla být Amerika dosud právem pyšná, mohou ztratit mnohem více, než své křesla v Kongresu. Pokud byly samotné volby oslavou demokracie, Trumpův odpor přijmout výsledek by mohl být její destrukcí.
Republikáni by měli říct svému prezidentovi, že je čas odejít. Dluží to nejen své cti a svědomí, ale právě i voličům. V první reakci je možná za to od nich stihne trest. Donald Trump jim splnil řadu slibů. Jeho sevření ale nemusí být vůbec tak pevné, jak se teď zdá.
Jen se musejí co nejdříve najít politici odhodlaní tuto posmrtnou politickou křeč republikánské strany rozlomit. Čím déle budou hledat odvahu, tím déle budou rukojmími muže, který ztracen ve svém labyrintu nedokáže unést prohru.
