Americký prezident Donald Trump je po týdenní evropské cestě už zpátky ve Washingtonu a svět se snaží strávit, čeho jsme byli v uplynulých dnech svědky.
A z hlediska Západu to není nic povzbudivého. Stalo se totiž, co sám Trump předpovídal, když na cestu vyrážel. "Mám NATO, mám Spojené království a mám Putina. A upřímně, Putin může být to nejsnadnější," avizoval Trump, že více než na jednání se spojenci se těší na posezení s ruským prezidentem.
Těsně před příletem na summit do Bruselu si Trump znovu (jak už dělá zcela standardně) nevybíravě vyšlápl na Německo, když řekl, že kvůli odběru ruského plynu je "naprostým zajatcem" Moskvy.
Na samotném aliančním zasedání rozmetal jednání s Ukrajinou a Gruzií (co na nich sejde, že?), když ho rozzuřilo příliš mírné zpravodajství z prvního dne summitu, a tak se rozhodl hodit na scénu granát. A prohlásil, že pokud spojenci dramaticky nezvýší své výdaje na obranu v řádu měsíců, půjdou si Spojené státy svojí cestou.
A zatímco v NATO si ještě lámali hlavu, zda právě nesledovali začátek rozpadu Aliance v přímém přenosu, Trump už mířil za britskou premiérkou Theresou Mayovou.
Která před ním rozvinula červený koberec a přivítala ho v rodišti Winstona Churchilla. Jenže zatímco ona měla pro Trumpa slova plná respektu, bulvární list The Sun právě přinesl rozhovor, v kterém americký prezident Mayovou naprosto podtrhl.
Znectil její měkký brexit, uvedl, že tím zabila možnost dvoustranné obchodní dohody s USA, a naznačil, že se těší na den, kdy se britským premiérem stane jeho oblíbenec - a naopak kritik a oponent Mayové - bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Blonďák k blonďákovi sedá…, co si asi tak Mayová mohla myslet? Možná ji napadlo, co nedávno na adresu Trumpa poznamenal Donald Tusk. "S přáteli jako on už ani nepotřebujete nepřátele."
Trumpův speciál se už mezitím přesunul do Helsinek. V předvečer jednání s Putinem si prezident v rozhovoru pro CNN zapřemýšlel, že Evropská unie je z jeho pohledu pro USA stejný "nepřítel" jako Čína nebo Rusko.
A poslední salvu těsně před schůzkou vypálil na Twitteru. "Vztahy s Ruskem nikdy nebyly horší," napsal Trump. Může za to podle něho "hloupá a bláznivá" politika Spojených států, rozuměj předchozích amerických prezidentů.
Takže Rusko jako nevinná oběť amerických intrik? Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Trumpův tweet přeposlal s komentářem: "Souhlasíme!"
Trumpovi obhájci tvrdí, že důležitá nejsou jeho slova, ale jeho činy. NATO prý ve skutečnosti posiluje, když spojence na rozdíl od předchozích amerických prezidentů konečně přiměl k navyšování obranných výdajů.
A ve vztahu k Putinovi či také ke Kim Čong-unovi mu prý právě jen jeho vlastní styl, naprosto odlišný od všeho, co jsme znali, pomohl rozmetat zažité vzorce na cestě k úspěchu.
Možná, uvidíme, ale už teď je jasné, že Trump oslavuje mnohem víc, než čeho reálně dosáhl. A především jde o to, že "vedlejší ztráty", které po sobě jeho politika zanechává, v tuto chvíli jasně převažují nad dosavadními zisky.
V americkém veřejném mínění, přinejmenším mezi Trumpovými voliči, se z Evropské unie už skutečně stal socialistický nepřítel USA. A dokonce i NATO začíná mít nádech podezřelého spolku, který Ameriku oslabuje.
A mezitím na druhé straně Atlantiku, v Německu, veřejnost vykazuje větší důvěru vůči Číně než v dobré úmysly a důvěryhodný "leadership" současných Spojených států.
Vystoupení Trumpa na tiskové konferenci s Putinem bylo devastující, když americký prezident na přímý dotaz, zda v otázce ruského vměšování do amerických prezidentských voleb 2016 věří Putinovi, nebo americkým tajným službám, odvětil: "Nevidím žádný důvod, proč by to (zasahování do voleb) dělali."
I Trumpův obvyklý obhájce, sám trochu excentrický bývalý republikánský politik Newt Gingrich to označil za dosavadní "největší chybu" Trumpova prezidentství.
Jenže nejen na závěr Trumpovy cesty po Evropě, ale v celé dosavadní převrácené logice jeho zahraniční politiky šlo vlastně jen o onu příslovečnou "třešničku na dortu", i když velikosti a pachuti zkaženého melounu.
V Trumpově obchodnické zahraniční politice účel světí veškeré prostředky. A účelem je přetočení dosavadního uspořádání, které Trump vidí jako nevýhodné, neférové pro USA, ve prospěch "Ameriky na prvním místě".
Pokud budou Trumpovi na této cestě více překážet dosavadní spojenci než třeba Rusko, nebude mít problém vyměnit staré přátele za nové.
Na své evropské cestě měl NATO, měl Mayovou a měl Putina. A jen ten posledně jmenovaný se po jednání s Trumpem může cítit lépe, úspěšněji a posílen.
