Válka na Ukrajině visí v centru naší pozornosti. Mnoho lidí sleduje, jak se Ukrajinci brání a jestli Rusové nepostupují. Sledujeme postoje Západu, ochotu zemí pomáhat, posílat zbraně. Dáváme pozor, nakolik se ruské propagandě daří nahlodávat západní jednotu. Ale máme jen mizivé informace o tom, co cítí, co si myslí sami Ukrajinci. Někteří z nás znají pocity ukrajinských uprchlíků, většinou uprchlic, ale málo víme o postojích uvnitř napadené a rozdrásané země.
I pro nás je tedy velmi cenný počin ukrajinského webu Zrcadlo týdne (ZN.UA), který si u Razumkovova centra nechal zpracovat sociologický průzkum sledující mínění Ukrajinců o válce. Probíhal letos od 20. do 28. června. Smyslem bylo poznat nálady obyvatelstva v Rusy drancované zemi. Zrcadlo týdne o tom pak v polovině července vydalo rozsáhlý text nazvaný Jednat ano, podvolit se ne.
Ukrajina je obří stát, postoje na východě, západě a jihu se dost liší. Sociologové proto studovali nálady centra (Kyjev, Sumy, Poltava, Žitomir, Černihiv, Čerkasy, Kirovograd a Vinnycké oblasti), západu (Zakarpatsko, Černovice, Ivano-Frankivsk, Lvov, Rivne, Chmelnytskyi a Volyňská oblast), východu (Luhanská, Doněcká, Charkovská a Dněpropetrovská oblast) a jihu (Záporoží, Cherson, Mykolajiv a Oděská oblast). Krym zkoumán nebyl, ten okupují Rusové.
Server ZN.UA připomněl, že rovněž nebylo možné změřit názory bojující armády, která nese tíhu války a má právo mít nejvýznamnější, ne-li rozhodující hlas při jednání s Ruskem. Proto výsledky studie nemůžeme považovat za názor celé země. Jde o "názory domácí fronty".
ZN.UA velmi otevřeně popisuje ukrajinskou situaci, dlouhou absenci dodávek zbraní od spojenců, postupující "hubnutí" demokratické Ukrajiny, včetně korupcí prolezlé státní mašinérie, ruské psychologické operace, jež jsou schopny "vyhodit do povětří šestkrát menší Ukrajinu zevnitř". Na Ukrajině panuje stanné právo, není tedy možné zvolit novou vládu a prezident Zelenskyj není ochoten ji v současné době měnit. Ukrajinská společnost není jednotná.
Situaci komplikuje "nepochopení toho, co Ukrajina chce. Neexistuje doma formulovaný rámec toho, co pro nás znamená vítězství, který by parafovaly jak úřady, tak lidé. Neexistuje ani upřímná diskuse o tom, co je za současných okolností reálné a co nereálné". Válka na Ukrajině je pro mimoukrajinské aktéry "součást hry". Putin má svoje mocenské představy, Západ chce Ukrajinu integrovat, ale řeší řadu dalších obřích problémů. Svoje zájmy má i Čína. Ale kde se nachází Ukrajina v tom globálním příběhu?
Chtějí jednat, ale nechtějí se ničeho vzdát
Průzkum ukázal několik zásadních sporných momentů, především však ambivalenci ukrajinské společnosti. V závěru ZN.UA píše: "Většina Ukrajinců na domácí frontě je ochotna jednat s Ruskem, ale není ochotna se ničeho vzdát. Většina trvá na hranicích z roku 1991, ale nestydí se za odpírače vojenské služby. Většina žije s těmi, kteří odmítají sloužit v armádě, ale bude občansky protestovat, pokud nebudou spokojena s mírovými podmínkami…"
Server vidí a nijak nezastírá silné regionální rozdíly. Každý region o válce přemýšlí jinak, má jiné zkušenosti, které závisí na tom, jak blízko probíhají boje a jak dlouho se potýká s válkou, která trvá už deset let. Jde i o to, jaké tam panovaly nálady před válkou.
Pokud chcete o něco více rozumět Ukrajině, průzkum Razumkovova centra stojí za čtení. Třeba otázka, zda nastal čas na mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. "Téměř polovina (49 %) obyvatel střední Ukrajiny by klidně přijala informaci o začátku oficiálních jednání s Ruskem. Není také divu, že nejnižší číslo mezi těmi, kdo jsou připraveni k jednání, je pozorováno na západě Ukrajiny - 35 %."
Velkou nechuť vyjednávat s Ruskem ale dává najevo i východ, "na který každý den útočí ruské řízené letecké bomby. Pouze 33 % obyvatel východní Ukrajiny je připraveno na jednání a téměř tolik - 34 % - je proti. A téměř tolik - 32 % - je nerozhodnutých. Už tady je cítit, jak jsou lidé z východu Ukrajiny zevnitř trháni". Do toho 60 procent obyvatel jihu věří, že nastal čas pro oficiální jednání s Ruskem, což je téměř o 16 procent více, než činí ukrajinský průměr.
Ústupky agresorovi? Ukrajinci odmítají stažení svých jednotek z území Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v rámci jejich administrativních hranic, 83 procent s tím nesouhlasí, 84 procent je proti oficiálnímu postoupení těchto regionů Rusku. A celých 77 procent Ukrajinců odmítá, aby byly zrušeny západní sankce proti Rusku.
Sílu ukrajinské ambivalence asi nejvíc odhaluje otázka: "Myslíte si, že je ostudné se teď, během války, vyhýbat odvodu?" Odpovědi ukázaly: 46 procent Ukrajinců věří, že není ostuda být odpíračem vojenské služby! Pouze 29 procent si myslí opak, čtvrtina zůstává nerozhodnuta.
Rozhodně na Ukrajině převládá názor, že je v silách země Rusko porazit. Ukrajinci nekapitulují a silně spoléhají na nás, tedy na intenzivní pomoc Západu. Putinovi nevěří, Rusku nevěří, o nějakém "bratrství" zjevně není ani řeči. Zároveň nepanuje žádná velká spokojenost s prezidentem a vládou.
Není možné dopodrobna popsat celý rozsáhlý průzkum, stojí za to si ho celý prostudovat. Pomůže nám trochu víc nahlédnout do ztrápené, rozdrásané ukrajinské duše. A uvědomit si, že Ukrajinci na nás spoléhají.
