O titulky na prvních stránkách světových novin se Spojené státy tento týden postaraly především svou zahraniční politikou. Konkrétně návštěvou předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která rozdráždila komunistickou Čínu do ruda. Přímo z USA ovšem také přišly zajímavé zprávy. A některé vyloženě dobré.
Prezident Joe Biden ve středu oficiálně nominoval nového muže na post ambasadora v Praze, měl by se jím stát podnikatel a investor Bijan Sabet. Do funkce ho ještě musí potvrdit americký Senát, což pravděpodobně stihne až na podzim, ale jinak by vše mělo proběhnout hladce, republikáni nemají důvod Bidenova kandidáta blokovat.
Zatímco tedy o novém velvyslanci Washingtonu v Praze senátoři hlasovat teprve budou, jedno rozhodnutí - a o dost důležitější - už za sebou čerstvě mají. Stočlenná horní komora amerického Kongresu ve středu poměrem 95:1 (ano, čtyři zákonodárci u toho chyběli) odsouhlasila vstup nových členů - Finska a Švédska - do NATO. Vyslovila se tedy tentokrát ještě jednomyslněji, než když v roce 1998 rozhodovala o přijetí Česka, Maďarska a Polska - tehdy skóre činilo 80:19.
Vladimir Putin, který tenkrát pracoval v prezidentské kanceláři Borise Jelcina, si může "poblahopřát", jak svým útokem na Ukrajinu rychle a jednoduše přesvědčil americké politiky, že třicet let po konci studené války je Rusko stále stejným, ne-li ještě větším nebezpečím pro demokratický svět.
Tím jediným disentním hlasem byl republikánský senátor Josh Hawley z Missouri. Jeho argumenty jsou ovšem až komicky hloupé nebo zoufale neinformované. USA se podle něj potřebují kvůli Číně zaměřit především na Asii, ne na Evropu. "Rozšíření amerických bezpečnostních závazků v Evropě" prý Spojené státy oslabuje, "činí méně bezpečnými".
Je zvláštní, když absolvent práv na prestižní Yaleově univerzitě nechápe, že Finsko a Švédsko evropské křídlo NATO především výrazně posílí, takže americkému angažmá na starém kontinentě tím jedině ulehčí. Ale nic, kdyby to skončilo 96:0, bylo by to až podezřelé. A trollové by pak třeba tvrdili, že to všechno je podmazané nebo zfalšované.
Žádné spekulace, ale ostrý test
Pokud jsme výše zmínili návštěvu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, pak je zajímavé, že webům a titulním stranám amerických novin ve středu - kdy předsedkyně jednala v Tchaj-peji a Peking začal mohutně chrastit zbraněmi - vévodilo jiné téma, ryze domácí.
V několika státech USA se o den dříve, tedy tradičně v úterý, konaly stranické primárky před listopadovými kongresovými a guvernérskými volbami. A v Kansasu k tomu úřady připojily také obecné referendum. Lidé v něm rozhodovali, zda má v místní ústavě zůstat ustanovení chránící právo na potrat.
Co se nestalo: v silně konzervativním koutě Ameriky, kde registrovaní republikáni vysoce převyšují demokraty a kde v posledních prezidentských volbách porazil republikán Trump demokrata Bidena o patnáct procentních bodů, se teď voliči velmi jasně (59 ku 41 procentům) - vyslovili pro zachování přístupu k interrupcím.
Šlo o první živý, reálný test rozložení sil a názorů amerického voličstva od chvíle, kdy Nejvyšší soud USA svým červnovým výrokem zrušil všeobecné právo na potrat a rozhodování o něm přenesl na úroveň jednotlivých států.
Některé už jej stačily výrazně zpřísnit nebo zcela zakázat, jiné naopak uvolňují pravidla a investují státní peníze do vzniku nových klinik. A u některých se teprve ukáže, jak o věci rozhodnou tamní zákonodárné sbory, případně voliči v referendech.
Což byl přesně případ Kansasu, kde se tamní nejvyšší soud v roce 2019 usnesl, že ústava potraty chrání. Republikánské vedení státu se s tím ale nechtělo smířit a už loni proto prosadilo, že součástí letošních primárek bude i ono zmiňované všelidové hlasování. Samozřejmě přitom předpokládalo, že Kansasané se vysloví proti.
Prohru to neodvrátí…
Skutečný výsledek, který je přesně opačný, ukazuje, jak zásadní změnu červnový výnos Nejvyššího soudu USA přinesl. Potvrzuje se, že zatímco v minulých letech a desetiletích byla energie na straně odpůrců potratu, teď na barikády nastoupili jejich zastánci.
K urnám letos přišlo v Kansasu dvakrát více lidí než před čtyřmi roky. Účast demokratů byla (v podílovém zastoupení všech registrovaných voličů) tentokrát dokonce vyšší, než jakou vykázali republikáni. Z jednoznačného výsledku je navíc zřejmé, že vedle modrých se pro zachování potratů většinově vyslovili i nezávislí, a dokonce to musela být také část červených.
Americká média, analytici a komentátoři od té doby horem dolem probírají, co z toho může vyplývat pro volby do Kongresu, které se konají už za tři měsíce. Mohlo by to demokraty zachránit před porážkou, kterou jim předpovídaly průzkumy?
Zatím to tak nevypadá, vysoká inflace, špatný pocit Američanů z ekonomiky, nízká popularita Joea Bidena - to vše hraje proti nim, takže se stále zdá být nevyhnutelné, že přijdou o většinu ve Sněmovně reprezentantů. Znamenalo by to, že Biden má už právě jen do podzimu čas na to, aby prosadil nějakou podstatnou legislativu, než se mu tato možnost uzavře.
… ale demokraté mají své téma
Ale i bez ohledu na to, jak kongresové volby nakonec dopadnou, dostali demokraté téma, které je nejen motivuje, nýbrž také sjednocuje - což je v jejich případě velká vzácnost. Dosud byla soudržnost výsadou republikánů, kteří věděli, jak moc jim pomáhá. Teď tedy svoji širokou, sdílenou startovací dráhu získali i demokraté.
Verdikt amerického Nejvyššího soudu boj o interrupce zjevně neukončil. Jejich odpůrci vyhráli jednu bitvu, sice nesmírně důležitou, nikoli ale zcela rozhodující. V republikánském Kansasu se teď ukázalo, že vztek a zloba - tedy často ty nejpádnější důvody, které lidi přimějí jít volit - se nyní přelily na druhou stranu, do tábora zastánců všeobecného práva na potrat.
A jejich energie teď bude o to silnější, oč restriktivnější zákony budou republikáni v některých státech prosazovat. Pokud to červení nepochopí a budou hrát ve stylu "vítěz bere vše", vydláždí si cestu k budoucím porážkám. A nejspíš ještě drtivějším, než jakou teď utrpěli ve "svém" Kansasu.
