O víkendu proběhla světem zpráva, že vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu generál Keith Kellog navrhl rozparcelování Ukrajiny na území podobná okupačním zónám v Německu po druhé světové válce. Přišly s tím britské Timesy. Ale není to až tak zlé, jak to vypadá. Kellog ve skutečnosti nemluvil o rozdělení Ukrajiny, ale měl na mysli zajištění mírového uspořádání. Zjednodušeně: Rusům by zůstalo to, co mají, ale nikdo by to formálně neuznal.
Mezi ruskými a ukrajinskými vojáky by byla po obou stranách zhruba patnáctikilometrová demilitarizovaná linie. Ovšem zajímavé je to, že západně od Dněpru by byly umístěny také britské a francouzské jednotky - ty by navíc jihozápadně od Záporoží sousedily přímo s demilitarizovanou zónou, za níž by operovala ruská armáda. Jednotky zemí NATO na Ukrajině - to je dost důležitý bod pro odstrašení Moskvy od dalšího útoku někdy v budoucnu. Teď jde jen o to, jakou reálnou roli hraje generál Kellog v poněkud zmatené snaze Bílého domu o mírové ukončení války na Ukrajině.
Rusové navyšují zbrojní výrobu
Není to příliš optimistické čtení - myslím studii britského Královského institutu ozbrojených sil o průmyslové mobilizaci v Rusku, na Ukrajině a v EU. Autoři píší, že se během války podařilo ruskému obrannému průmyslu výrazně zvýšit výrobu. To se sice podařilo i Ukrajině, ale v mnohem menší míře. Evropští členové NATO se podle autorů bohužel potýkají se značnými problémy při rozšiřování obranně-průmyslové výroby, a to i přes dostatek finančních prostředků. Na rozdíl od Ruska totiž evropské státy neměly připravený plán vojensko-průmyslové mobilizace.
Rusko i Ukrajina také udržovaly vysoce centralizovanou úroveň svého obranného průmyslu a měly aktuální znalosti o dodavatelských řetězcích. Věděly, kam směřovat investice. Rusko to nicméně stálo mnohem více, než se obecně připouští. A jak autoři podotýkají, "nelze očekávat, že Evropa, která není ve válce, zmobilizuje investice na srovnatelnou úroveň". Roztříštěnost evropského obranného trhu navíc způsobila, že peníze na zbrojení jsou vynakládány velmi neefektivně. Nutno říct, že číst podobnou zprávu tři roky od začátku války je poněkud frustrující.
Rusům dochází obrněné vozy
Analytická skupina Frontelligence Insight přináší tradičně střízlivé a objektivní hodnocení situace na frontě. V nejnovější zprávě hodnotí situaci na Ukrajině od začátku roku 2025. Z pohledu Kyjeva to není úplná katastrofa, ale ani žádná sláva. Ani Ukrajina, ani Rusko sice nemá dostatek zdrojů k zásadní změně situace, ale Rusové jsou na tom přece jen o něco lépe.
Navzdory nedávným zlepšením ve struktuře ukrajinských jednotek, přístupech k náboru a rozhodnutích velitelů zůstává situace na bojišti složitá a v klíčových směrech (Pokrovsk, Časiv Jar, Kupjansk a Toreck) Ukrajinci ustupují. Strukturální změny potřebují čas, aby přinesly hmatatelné výsledky, a dokud se tak nestane, bude Ukrajina pravděpodobně čelit pokračujícímu tlaku a neúspěchům.
Ruské síly utrpěly velké ztráty, přičemž v mnoha jednotkách byly zdokumentovány desítky tisíc aktivních případů dezertérství. Rusům také začínají docházet obrněná vozidla - na frontě je čím dál častěji možné vidět vojáky v improvizovaných civilních vozidlech. Ukrajina pravděpodobně dosáhla v několika oblastech fronty parity palebné síly s Ruskem, především díky rozsáhlému využívání bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že většinu ztrát na bojišti nyní způsobují drony, pomohla tato schopnost vyrovnat ruskou převahu v oblasti dělostřelectva. Navzdory tomu však Ukrajina nadále ztrácí pozice, protože nedostatek živé síly na obranných pozicích umožňuje ruským silám postupovat, i když je palebná síla vyrovnaná.
I přes přetrvávající logistické problémy, nízkou morálku a často špatné velení se tak ruský postup pravděpodobně hned tak výrazně nezpomalí. Zásadním problémem zůstává, že ukrajinské síly jsou přetížené a nemají dostatek pěšáků. Rusové také mohou i nadále spoléhat na Severokorejce. Podle autorů zprávy nedochází k jejich stažení, jako spíše k rotaci a doplňování ztrát. Brzy by se měli opět objevit na bojišti. A podle amerického admirála Samuela Papara míří ze Severní Koreje do Ruska také tisíce balistických střel.