Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 10. 2017 5:30

Oč jde ve volbách? Udržet EU a NATO. Máme se dobře, nezničme to

V těchhle volbách (už zase, jako pokaždé) jde o to, udržet, co od konce roku 1989 máme a čeho si bohužel tak málo vážíme.
Foto: Kresba: Michal Neradil

V pátek a v sobotu rozhodneme, jaká koalice u nás povládne další čtyři roky. Sněmovní volby politici opět zatížili vyšším významem, vyšším principem, osudovostí, prý už zase "jde o všechno", "jsme na křižovatce", "teď, nebo nikdy", hrozí "nový rok 1948". Někteří tvrdí, že je nutná revoluce, další listopad 1989 atd.

Tohle politici rádi rozjíždějí, když jdeme k urnám, a média jim ochotně baští představu, jak teď jde o všechno, teď to můžeme "zvorat" na léta dopředu. Zvyšuje se důležitost okamžiku, zájem o politiku, prodejnost.

Kdo říká "teď, nebo nikdy", ten vlastně tvrdí, že žijeme v krachujícím systému, musíme ho od podlahy změnit. Což je lež; Česko žije nejlépe, jak kdy žilo, podle více parametrů. Ale mobilizujte lid, když se má dobře, to nezabere. Musíte ho přesvědčit, že je ohrožen, že jde málem o krk.

Skutečně můžeme zvolit tak blbě, že skončí demokracie? Jsou naše instituce tak vratké, systém tak špatný? Ne. Obsahuje řadu pojistek a bylo by hloupé ho měnit. Nesystémový zásah do ústavního pořádku (přímá volba prezidenta) vede k destrukci. Prezident obdařený silným mandátem se rychle vymkl.

Země si vede dobře, nepotřebuje převrat, ten by zákonitě vedl k omezení svobody a k nejistotě. Příkladem budiž tolik vzývaná přímá demokracie, referenda o všem možném. Stačí se podívat na dnešní Španělsko a Katalánsko.

Koho volit? Jde o to, co po státu chceme. Bezpečí, prosperitu? Bezpečí v mezinárodním smyslu si sami neumíme zajistit, proto jsme zemí EU a NATO, byť v obou celcích figurujeme částečně jako ti, co se vezou.

Ve volbě nasaďme hrubé síto. Chci zemi, která tvrdne mimo EU, mimo Severoatlantickou alianci? Chci se znovu octnout v uzavřeném, "zadrátovaném" prostoru a pod vlivem autoritářské mocnosti? Nebo stojím o volnost pohybu, ochranu před soupeři neskonale silnějšími, než je Česko?

Hrubé síto znamená, že sleduji, který politik stojí proti EU. Pokud chci žít v prosperující zemi, pokud chci, aby moje děti mohly studovat a pracovat i na západ od nás, pak si musím dát pozor, abych nevybral antiunijní stranu. Česko nemá jinou rozumnou alternativu. Jako pomůcka v rozhodování poslouží Miloš Zeman, představuje výhybku, změnu orientace. Vlak jel na Západ a Zeman ho obrací na Východ. Uznává Putina, autoritáře. Tohle víme již od okupace Krymu.

Orientační bod MZ

Strana, které Zeman veřejně straní, se automaticky ocitá v podezření, že má stejné výhybkové tendence jako on. Několik let veřejně podporuje Andreje Babiše a jeho ANO. Babiš na oplátku dělá Zemanovu politiku, nedávno se znovu připojil k prezidentově kritice evropských protiruských sankcí. Říká tím: Rusko může ukrást Krym a Evropa nesmí vyjádřit nesouhlas, nesmí Ukrajinu bránit.

Čerstvě Zeman podporuje i Tomia Okamuru a jeho SPD. Za pevný bod programu má Okamura "ústavní zákon o referendu a podporu referenda o vystoupení ČR z EU". Žene Česko z prostoru prosperity do izolace a závislosti na Rusku.

Hrubé síto znamená, že volit ANO je minimálně riziko odklonu od EU (a je fuk, co si napsali do programu, protože tu stranu stoprocentně ovládá Babiš, jde v ní o jeho vůli) a volit Okamuru znamená chtít konec Česka v unii.

Nevolitelní jsou i komunisté. Ta strana zůstala 28 let po revoluci z nemalé části stalinistická, dlouhodobě stojí proti Severoatlantické alianci a je jasně proputinovská. Předseda KSČM Vojtěch Filip při zahájení letošní kampaně zpochybnil roli NATO při ochraně Evropy. Loni vyjeli dva komunističtí poslanci do Doněcké oblasti na Ukrajině podpořit proruské separatisty. Jasně protievropský akt. KSČM by nás ráda vytrhla ze Západu a stočila na Východ, jako Zeman.

Pokud bychom věřili, že platí "teď, nebo nikdy", pak to vztáhněme na naši budoucnost v Evropské unii a NATO. A nenechme si nabulíkovat, že žijeme v bídě a mizérii. Nežijeme, i když samozřejmě vždycky může být líp.

Hrubé síto znamená také nevolit anděly. Politici nás masírují tím, jak ten druhý je lhář a lotr a chce okrást zemi, ač třeba sami čelí trestnímu stíhání. (V Česku není tak zle, když si policie a žaloba troufne stíhat nejmocnějšího politika. A takovému politikovi půjde o to, aby se to nemohlo opakovat, což my snad nechceme.) Ze sebe dělají ty čisté a my si myslíme, že musíme hledat jen ty čisté.

Omyl, nemusíme volit anděly, nehledáme do sněmovny papeže Františka, ten je jen jeden a sedí ve Vatikánu. Volíme lidi jako my. Občas se třeba "nalejou", dělají chyby, boty, do dokonalosti mají daleko. Ale nesmějí nás strkat ven z prostoru, kde se nám žije nejlépe, jak se nám kdy žilo.

Nejde jen o EU a NATO, jde i o naše demokratické instituce. Byla by chyba volit strany, které chtějí překopat náš ústavní systém. Ořezat počet poslanců, zrušit Senát, omezit debaty ve sněmovně. Stejně jako nevolme ty strany, které chtějí o všem rozhodovat ve všelidovém hlasování.

Kdo si uvědomuje, v jak šťastné době žijeme, měl by volit podle hrubého síta. Nehledat anděly, kteří v politice nepoletují, nevolit nikoho, kdo nás chce vyhnat z unie a NATO, nechtít politika, který chce rozbít český ústavní systém. V těchhle volbách jde o to, udržet, co máme a čeho si nevážíme.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy