Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
2. 4. 2019 13:00

Vůči Číně je Česko suverénní jako školák v ředitelně, rozklepané a vyděšené

Neprovozujeme ani „ekonomickou diplomacii“, ani se nechováme jako suverénní země. Hle, výsledek Zemanova vlivu na domácí i zahraniční politiku.
Čína v nás.
Čína v nás. | Foto: Jakub Plíhal

Pokračují čínské snahy diktovat, co Česko smí a co ne. Minulý týden čínský velvyslanec Čang Ťien-min donutil ministryni průmyslu Martu Novákovou (za ANO), aby ze schůzky okolo zahraničního obchodu, kterou pořádá její ministerstvo pro zahraniční diplomaty, vykázala zástupce Tchaj-wanu Chung-I Wanga a jeho doprovod. Podle serveru Hlídací pes jí čínský velvyslanec naznačil, že jinak ohrozí cestu prezidenta Zemana do Číny. To mu nestačilo, týdeník Respekt popsal, jak se Čang Ťien-min sešel s politickým náměstkem ministra zahraničí Lukášem Kauckým (ČSSD) a stěžoval si na údajné nedůstojné zacházení z české strany.

Podle českého náměstka jednali o "běžné bilaterální agendě" (ve spojení s Čínou je už toto spojení podezřelé, napadá vás třeba, jestli se sem vejde tlak na to, aby čínští křesťané u nás nedostali azyl), ale také o citlivých tématech "včetně setkání na MPO," jak napsal Kaucký Respektu. "Vyjasnili jsme si vzniklé nedorozumění a připomněli dlouhodobou pozici české diplomacie a českých vlád." Rozuměj k politice tzv. jedné Číny, jež Tchaj-wan považuje za čínské území.

Kaucký Respektu napsal, co řekl Číňanovi, totiž že "došlo k pochybení protokolu MPO, pokud jde o obsah pozvánky na dotčenou akci". Jak už řečeno dříve, samo ministerstvo zahraničí se zástupcem Tchaj-wanu Chung-I Wangem jedná, zve ho, bere. Tvrzení, že "došlo k pochybení protokolu" znamená, že Tchajwanec nesmí být zvát dohromady s Číňanem, což je ovšem zcela nepřijatelné.

Respekt napsal, že čínský velvyslanec měl žádat potrestání některých lidí, kteří vystupují proti Číně. Po nechvalně známém, superpotupném "Společném prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky" z října 2016, jež tehdy podepsal prezident Zeman, předseda senátu Štěch, předseda sněmovny Hamáček a předseda vlády Sobotka, a po vyhození Tchajwance ze schůzky u Novákové, Číňané chtějí diktovat i naši personální politiku.

Tchaj-wan u nás investuje 14krát víc

Zjevně nejsou spokojeni ani s ministerstvem zahraničí a jeho šéfem Tomášem Petříčkem (ČSSD), který nedávno odmítl podepsat společné, zásadní výhrady zjemňující prohlášení obou zemí ohledně firmy Huawei, jež je přitom podle čínských zákonů povinna pracovat pro čínské tajné služby. Proto také podle Respektu na schůzce s Kauckým zaznělo, že Čína za svého partnera pro další jednání v Česku považuje především Pražský hrad. Náměstek, diplomat, to popírá.

Vlastně nastala velmi zajímavá situace. Mnoho českých politiků se v posledních letech doslova zaklíná "suverenitou" České republiky. Tu ovšem tito lidé vztahují zásadně na Evropskou unii, jejíž jsme součástí. Vůči EU chtějí být suverénní, tam jsou si jisti v nablýskaných polobotkách. Vůči Číně se část politiků chová přesně opačně, tedy tak, že Čína je u nás suverénní a může si tu diktovat.

Nejde jen o ministryni Martu Novákovou a o ono prohlášení čtyř. Mistrem v poklonkování Číně je prezident Zeman, který se od tohoto komunistického, stále ještě totalitního a občany pohrdajícího režimu, chtěl učit "stabilizovat" českou společnost.

Ostudné je i řízení, které v Česku tři roky probíhá s čínskými křesťany žádajícími o azyl. Jejich žádosti byly velmi podobné, strach a pronásledování jejich rodin v Číně kvůli vyznání. Azyl získalo jen osm, "aby se neřeklo", dalších sedmdesát ne. Odvolali se, dosud tři čínské křesťanky uspěly u soudu s žalobou proti zamítavému rozhodnutí českého ministerstva vnitra o ochranu.

Velvyslanec Čang Ťien-min ani nemusel říkat, že Čína za svého partnera v Česku považuje hlavně Hrad, my to víme. Tak to zde chodí, za zahraniční politiku je oficiálně odpovědná vláda (a ta se zodpovídá sněmovně), ale tu ruskou a čínskou diktuje Zeman (ten se podle ústavy nezodpovídá nikomu). Oháněl se "ekonomickou diplomacií" (rozuměj diplomacií "na lidská práva kašleme"), sliboval, že do roku 2020 z Číny do Česka přiteče okolo 230 miliard korun, jenomže skutek utek.

Realita? Lidovky.cz píší, že v Česku působí 1881 čínských firem, což je nejméně od prosince 2012; tehdy jich bylo 2301. Objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem v březnu 2019 dosáhl 5,7 miliardy korun, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje pokles o skoro 27 milionů korun. A ekonom Lukáš Kovanda uvádí, že Tchaj-wan u nás investuje 14krát více než ona Zemanova Čína…

Odtud plyne: Česko ani neprovozuje "ekonomickou diplomacii", ani se nechová jako suverénní země. Je dost zvláštní, když premiér Babiš prohlásí, že čínský velvyslanec lhal o jejich schůzce k Huawei, ale on zde dál zůstává ambasadorem. Vůči Číně jsme suverénní jako školák na koberečku v ředitelně, rozklepaní a vyděšení.

 

Právě se děje

Další zprávy