Za tři měsíce budeme volit prezidenta. Času už je málo, přitom stále nevíme, jak se rozhodne expremiér Babiš, zda bude, či nebude kandidovat. Výsledek senátního klání je pro něj zdrcující. Možnost, že by souboj o Hrad prohrál, se zvětšila. Babišovi tečou nervy, svou pozici nezvládá a rozhodně nepůsobí "prezidentsky". Navíc stojí před soudem, který se zřejmě nevyvíjí v jeho prospěch. Samé minusy, stíny.
Zároveň je však zřejmé, že vládní pětikoalice už žádného společného kandidáta ani nenajde, ani nějakého nezávislého nepodpoří. Nedokáže se shodnout. Stále se ovšem může stát, že nějakého svého favorita označí alespoň trojkoalice Spolu. Na to aby postavila vlastního, je už velmi pozdě. Musela by to být mimořádná osobnost.
U toho se zastavme: má vůbec Spolu - především pak její nejsilnější součást, tedy ODS - ve svých řadách vůbec někoho takového? Přímá prezidentská volba je zajímavá a náročná v tom, že šanci má jedině silný kandidát. Někdo, kdo dokáže publikum válcovat, ať už svou vysokou úrovní, nebo třeba u nás oblíbeným populismem a napojením na dezinformátory.
Když se podíváte na občanské demokraty, kdo vás napadne jako možný kandidát na nejvyšší ústavní pozici? V úvahu padají jen dva politici. Tím prvním je Petr Fiala, jehož se jedno křídlo ODS snažilo do prezidentské volby nacpat, aby se uvolnila funkce premiéra. Fiala to ale odmítl. Druhým takovým člověkem je Miloš Vystrčil, předseda Senátu, který teď porazil Janu Nagyovou, tedy Babiše na Jihlavsku. Jenomže on taky kandidovat odmítá, navíc by tento vyznavač Václava Havla zcela jistě nezískal ani podporu celé své strany. Podporu lidovců a topky by snad dostal.
Ukazuje se, že ODS nemá silné, výrazné a zároveň přijatelné osobnosti. Dokonale to předvedly nedávné volby v Praze - do čela kandidátky si Spolu pro Prahu postavila Bohuslava Svobodu, který pak skončil až pátý. Je to nejen ostuda, ale i důkaz, že ODS a Spolu chybí lidi. V prezidentské volbě se to pak vyjeví naplno. Podobně mizerně jsou na tom Starostové a nezávislí a svým způsobem i Piráti, s výjimkou Zdeňka Hřiba a Ivana Bartoše. - Politika osobnosti nejen nepřitahuje, ale spíš přímo odpuzuje.
V srpnovém "prezidentském" průzkumu se první umístil Babiš, druhý Petr Pavel, třetí Danuše Nerudová a čtvrtý odborář, předseda ČMKOS Josef Středula, jediný zřetelný a poměrně silný levicový kandidát. Pokud by Babiš nekandidoval, s pořadím by to asi dost zamíchalo. Možná by to do jisté míry Středulovi pomohlo, protože Babišův populismus přitahuje levicové voliče, v podstatě vysál elektorát ČSSD. Je samozřejmě nutné počkat do 28. října, kdy Babiš oznámí, jak se rozhodl, případně koho ANO vyšle do souboje.
Odborářovy manipulace
Novinky.cz v neděli publikovaly rozhovor s Josefem Středulou. Dobře na něm vidíme, jak složité je dnes pro levicového kandidáta lákat voliče. Jak v tom bruslí, jak se usilovně snaží vyhovět i lidem, kteří třeba stále ještě věří Miloši Zemanovi, jehož popularita prudce poklesla. Jak si to nechce rozházet s lidmi, kteří na proputinovských demonstracích protestují proti vládě Petra Fialy.
Středula řekl, že "vláda dala jednu demonstraci do souvislosti s radikalismem, což považuji za naprosto nemístné… Jestli si politici myslí, že to vyřeší tím, že budou lidi ostrakizovat za účast na demonstraci, tak je to vážné. Nespokojenost je velká a vláda nemůže příběhy lidí, kteří musí vyžít s pár tisíci měsíčně, ignorovat".
Manipulace. Za prvé premiér Fiala mluvil o organizátorech té první velké demonstrace, na niž přišlo 70 tisíc lidí. Za druhé ta následující, menší, už byla jednoznačně proruská. Vláda nikoho navíc "neostrakizuje", nechává prakticky bez odezvy na náměstích zaznívat doslova vlastizrádné názory - výzvy k vystoupení z EU, NATO, ke spolupráci s válečným zločincem Putinem.
Lživé je i tvrzení, že vláda problémy lidí, "kteří musí vyžít s pár tisíci měsíčně", ignoruje. Středula to nepochybně ví, zastropovány byly ceny energií, nabízen je příspěvek na bydlení, poskytnut byl pětitisícový příspěvek pro rodiny. Doslova babišovsko-okamurovský je pak výrok "neklid mezi lidmi způsobila vláda svou nečinností". Vláda jedná pomalu, málo informovala, ale není nečinná. Je vidět, že se Středula bude snažit přetáhnout Babišovy voliče a že se celkem neštítí použít jeho metody.
Zároveň je schopen zaujmout podobný postoj jako mnozí pravicoví politici, namátkou třeba Miroslav Kalousek, i ekonomičtí experti: "Jedním ze zákonů, u kterého si myslím, že šlo o chybu od samého začátku, bylo zrušení superhrubé mzdy. Důsledky, které to má, se budou bohužel projevovat v dlouhém časovém úseku," řekl Středula. Pravdou ovšem je, že zrušení superhrubé mzdy chudým lidem nepomohlo.
Se Zemanem by se radil? Proboha, o čem? Jak zradit Česko?
Zemanovy voliče lákal zase odpovědí na otázku, zda by se jako prezident radil s Milošem Zemanem. Odvětil: "Je správné, když se lidé v těchto funkcích setkají. Ať už k formální, nebo neformální záležitosti. Neznamená to, že by měli něco opravovat nebo doporučovat. Když někdo přestane být prezidentem republiky, tak je dál nositelem řady zkušeností, i těch, které člověk nechce opakovat a raději se z nich poučí."
Pozice chytré horákyně Středulovi nesedí. Jednak odpovídá příliš opatrně, nemastně neslaně, takže zemanovce nenaláká, a za druhé odpudí ty nezemanovské. O čem by se asi tak chtěl radit s člověkem, který roky zrazoval Česko podporou Putina, který nás dál zrazuje podporou Si Ťin-pchinga a Číny? Stačí si přečíst čerstvý Zemanův blahopřejný dopis k 73. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky. Totalitnímu vůdci, který má na rukou krev Ujgurů, Tibeťanů a který se nepostavil proti ruské agresi na Ukrajině, píše: "Nesmírně si proto vážím toho, že Vás mohu nazývat svým přítelem."
O čem by se chtěl Středula radit s člověkem, který se roky stavěl nad ústavu, roky rozděloval českou společnost a roky podporoval strany jako SPD a KSČM? Který je obklopen zlatokopeckou a proruskou partou?
Mazaně Josef Středula odpověděl na otázku, zda by jmenoval vládu opřenou o podporu Okamurovy SPD: "Jsou řádně zvoleni. Není to strana, která by se pohybovala mimo zákon, je součástí parlamentní demokracie, a tudíž má legitimitu fungovat. To, jestli někdo z politiků přijde s tím, že disponuje takovou podporou, nebo je pozve do vlády, je na zodpovědnosti vítěze voleb. Ten si musí zvážit, jakým způsobem ho to posílí, nebo oslabí. Prezident má určitě právo ptát se, kdo bude ministrem, a moderovat to v souladu s ústavním pořádkem."
Právně technicky je ta odpověď v pořádku, ale zase sledujeme odborářovo bruslení, lavírování, snahu si to nerozházet. Okamurova strana je extremistická, proruská, antievropská, chce nás vyhnat z NATO. Demokratický prezident by měl udělat všecko pro to, aby se do vlády nedostala a vládu nedržela. To však v odpovědi chybí.
A vlastně opačně, i když opět jen opatrně, odborář odpovídá na dotaz, zda podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, tedy to, co SPD samozřejmě odmítá a co podpírá ruským, zcela lživým argumentem, že to brání míru. Středula: "Musíme si být vědomi, že už to není jen lokální záležitost a je to velice nebezpečné. Pomáhat bychom měli, to je principiální záležitost a nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my." O. K. Buďme mu vděčni, že se nepostavil do řady s Babišem a Okamurou. Dezinformační scéna ho za toto vyjádření podporovat nebude.
Josef Středula je jediný ryze levicový kandidát na Hrad, který má jakous takous šanci. Ukazuje ale čím dál víc, že není silnou, suverénní osobností, která je prozápadní a stojí si za svým. Pokouší se ulovit voliče Babiše i Zemana, bral by i voliče Okamurovy SPD. Jeho slabinou je též neochota položit předsednickou odborovou funkci, bojí se jít naplno do rizika.