Česko přijalo ještě nedávno nepředstavitelné množství uprchlíků z Ukrajiny, okolo tří set tisíc. Někteří se již vracejí na Ukrajinu, denně však přijíždějí další. S Ukrajinou máme jasno, byla napadena, brání se, je Rusy devastována. Přijímat Ukrajince je v pořádku, správné. Ale co Rusové a Bělorusové, kteří k nám chtějí přijet? A co ti, kteří tady už jsou? Koho tu nechat? Koho sem pustit?
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) musejí rozhodnout, jak bude Česko udělovat víza lidem z těchto dvou nedemokratických zemí. Existují zhruba dva základní pohledy na věc. První: když někdo chce odejít z Ruska či Běloruska, mělo by se mu vyhovět. Důvodů najdeme víc, nechce tam žít, uvidí jiný, nesrovnatelně svobodnější politický systém, třeba se pak vrátí a bude podobnou míru svobody prosazovat doma. To se týká hlavně mladých lidí, studentů.
Druhý: pouštět sem lidi z Ruska a Běloruska se jeví jako velmi riskantní, už dnes tu máme silnou ruskou pátou kolonu, ví se o ní mnoho let. A jde i o ty země samé, když odtud odejde elita, kdo bude proti putinovskému systému bojovat? Odpůrci odejdou, poddajní Rusové zůstanou, co dál? Nikdy se to nezmění, Rusko zůstane velmocí, která ohrožuje svět. Jedno je dnes přece naprosto jasné - Má-li se Rusko změnit. bude se tak muset stát zevnitř.
Česko v reakci na rozpoutanou válku přestalo udělovat víza Rusům a Bělorusům. Spolu s červnem však skončí i nouzový stav a vláda musí rozhodnout, jak bude postupovat dál. Vnitro chce pokračovat v přísné praxi a povolení ke vstupu do Česka udělovat jenom výjimečně - rodinným příslušníkům českých občanů a lidem, kteří jsou v Rusku a Bělorusku pronásledováni.
Vít Rakušan: "Výrazně zpřísněná vízová povinnost pro občany Ruské federace bude platit i po konci nouzového stavu. Mám mezi Rusy známé a vím, že generálně nikdy nic nefunguje spravedlivě. Tohle je sankce vůči Rusku, které se dopustilo agrese." Výjimky: "Půjde o případy, jako je scelení rodin, nebo případy, kdy chceme umožnit příchod do České republiky lidem, kterým hrozí v Rusku pronásledování." Důvod pokračování vízové stopky: "Dokud bude Rusko agresorem, který vede válku proti Ukrajině, bude Česká republika uplatňovat proti Rusku sankce s vědomím a smutkem, že se tyto sankce mohou dotknout i nevinných lidí."
Zástupkyně Rusů v Radě vlády pro národnostní menšiny Eugenie Číhalová s tím nesouhlasí: "Kompletní uzavření brány je nesmysl. Protože byla válka s Německem, tak bychom zakázali vstup všem Němcům? Návrh nevydávat víza a pobyty všem Rusům a Bělorusům je krokem zpátky, do propasti." Její zdůvodnění: v Česku žije mnoho Rusů, kteří nesouhlasí ani s válkou, ani s putinovským režimem. A studují tu mladí lidé, kteří se nechtějí vrátit domů. - A vystupují proti Putinovi veřejně? Víme to o nich?
Je většina Bělorusů a Rusů v pořádku? Ne, drží zločinné režimy
Běloruska Svjatlana Cichanouská, již doma zvolili prezidentkou, ale volby byly zfalšovány, takže žije v exilu, žádá, aby česká vláda rozlišovala mezi "běloruským režimem a lidem". Podobně to zřejmě myslí i Číhalová. Teze zní v zásadě takto: většina Bělorusů a Rusů je vlastně v pořádku, oni potichu nesouhlasí s režimem, v nepořádku je jen "věrchuška", režim, Putin a Lukašenko a lidé okolo nich. Cichanouská to dokládá i svým volebním výsledkem.
Jenomže Česko má zkušenost s totalitním režimem. U nás za bolševika přece lidé také jaksi masově nesouhlasili a nadávali "na režim", ale zároveň ho podporovali, nejenže chodili k volbám a volili komunisty, ale hlavně drtivá většina proti nesvobodnému systému nic nedělala. Když to otočíme - bez vůle ruských a běloruských občanů by Putin a Lukašenko nevládli.
V debatě o vízech nesmíme zapomenout na jeden fakt: je válka, Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů, napadlo souseda, vraždí tam civilisty. Situace je tedy zásadně jiná než za studené války. Navíc Putina podporuje přes 80 procent Rusů, proč jim proboha dávat víza?
Představa, že sem budou smět jezdit a uvidí zde jiný způsob života, vrátí se domů a budou ho prosazovat, je naivní a lichá. Tohle přece mohli dělat tři desítky let, volně cestovali, viděli rozdíl mezi demokratickým světem a Ruskem. Výsledek? Vláda Putina, válka na Ukrajině. Tento naivní přístup prokazatelně nefunguje. Možná je to trochu jiné v Bělorusku, nedokážu to odtud posoudit.
Jako naprosto logický se jeví krok ČVUT, který upravuje Postup při přijímání studentů z Ruské federace a Běloruska a pravidla pro další studium studentů z Ruské federace a Běloruska a realizace zákazu poskytování technické pomoci a jiných opatření v souvislosti s válečnou situací na Ukrajině.
Stojí tam mimo jiné: "ČVUT zamezí poskytování přímé i nepřímé technické pomoci, pod kterou se v tomto smyslu rozumí i předávání pokynů, poradenství, školení, konzultace či předávání znalostí či dovedností, a to ve všech formách (i ústně) v níže vymezených oblastech, a to jak při výuce, tak v aplikovaném výzkumu. Vycházejíc z doporučení Mezirezortní koordinační skupiny pro provádění mezinárodních sankcí v České republice ze dne 23. 3. 2022, je třeba zajistit, aby taková technická pomoc nebyla poskytována fyzickým osobám, právnickým osobám, orgánům či subjektům z Ruska či Běloruska (resp. též v Rusku či Bělorusku)."
Rus chce materiální zlepšení a výhody, jinak nic neměnit
Musíme se přece starat taky o české bezpečnostní zájmy, ty se už dlouho, nejen od 24. února 2022, zcela liší o ruských a běloruských bezpečnostních zájmů. Většina studentů ze zmíněných zemí se po studiu vrátí domů a budou dělat pro tamní režim - třeba ve vývoji. Na to ČVUT myslí. A udělování víz se od toho příliš neliší.
Igor Zolotarev, vědec Ústavu termomechaniky AV ČR, předseda spolku Ruská tradice a šéfredaktor rusky psaného časopisu Ruské slovo, který v Česku žije už od 70. let; bývalý místopředseda rady pro národnosti, si nedělá žádné velké iluze. Podle něj k nám zdrcující většinou nejezdí studovat děti opozičníků, disidentů, odpůrců režimu, ale mnohem spíš děti z dobře situovaných a dobře zapsaných rodin, které se pak vrátí domů a mají zajištěnou budoucnost. Mělo by se proto pečlivě ověřovat, komu dát vízum - jen dětem pronásledovaných, ne dětem lidí ze státní administrativy, vládních kruhů a bohatých podnikatelů.
Igor Zolotarev popisuje, jak před rokem 1989 žil v iluzi, že lidi vyjedou z Ruska na Západ, uvidí jiný svět, jiný systém, jiný způsob života "za železnou oponou", vrátí se a budou usilovat o to samé; omyl, nic takového se nestalo, nic se nezměnilo, Rusové se nezměnili. "Ruský charakter? Chtějí materiální zlepšení a výhody, to ano, ale jinak nic neměnit, jinak to nechat při starém." Zároveň už před lety upozorňoval na ruskou pátou kolonu v Česku.
Jak je to s prověřováním, komu vízum poskytnout, dá se ověřit, kdo v Rusku pracuje proti režimu, kdo je v opozici? Jistě dá, Rusko nežije za neprůhledným sklem, pod poklopem. Není těžké podívat se na sociální sítě, na postoje mladých lidí, tam je vidět, co píšou, jaké zastávají pozice, postoje. A nejde jen o sociální sítě, třeba známý profesor Zubov, ruský historik, religionista a politolog, píše pravidelně protiputinovské texty. A jiní samozřejmě také.
V Rusku však nevystupuje mnoho lidí proti Putinovi a jeho válce. Jistě, mnozí se prostě bojí důsledků odporu vůči totalitě, ale zároveň platí, že když se bojí a když svoje názory skrývají, tak proč je k nám pouštět? Pokud jde o ty druhé, o ty, kteří něco proti režimu dělají, české bezpečnostní agentury si při vydávání víz mohou vyžádat stanovisko od různých organizací zde v ČR, které situaci v Rusku či Bělorusku znají, ale pouze jako poradní či doporučující hlas.
V zásadě s postupem Rakušana a Lipavského souhlasím, víza pro Rusy a Bělorusy mají být pouze výjimečná a poskytovaná prověřeným lidem. Za chybu považuju, že program ministerstva zahraničí Občanská společnost, který umožňuje udělené víza pronásledovaným z obou zemí, má omezený počet míst a je určen dohromady pro Rusy a Bělorusy. Měl by být buď rozdělen, nebo by místa neměla být limitována.
