Po půlroční pauze začíná škola. Děti nevědí, co je čeká, rodiče a kantoři netuší, jak se situace s covidem vyvine. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) připustil: "Nikdo nedokáže říci, jestli se virus bude nějakým způsobem měnit, jestli bude nebezpečnější, jestli bude více zasahovat rizikové skupiny a povede k tomu, že lidé budou muset být hospitalizováni. Toho se jako ministerstvo obáváme nejvíce." Doba nové nejistoty. A improvizace.
Ondřej Šteffl, zakladatel společnosti Scio, řekl v červnu Hospodářským novinám: "Řídíme se heslem ,změna je trvalý stav‘, a i když to pro spoustu lidí zní podivně, koronavirus nám to jasně potvrdil: svět a dnešní děti v něm čeká život plný změn, a ne všechny budou k lepšímu - takže máme-li děti připravovat na budoucnost, musíme je připravovat hlavně na změny, naučit je změny zvládat, učit se v nich, umět se vyrovnat s nejistotou a vidět příležitosti i v problému." Zdravý pohled na budoucnost.
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková v Respektu (31/2020) říká zase toto: "Mým světonázorem při rozhodování je vlastně pragmatismus. Jako společnosti nám prospěje starat se o problémy lidí, kteří z toho systému vypadli nebo nemají zastání." Oba ty výroky jsou pro vzdělávání dětí klíčové.
Doba covidová drsně zatěžuje učitele. Mění se v nedobrovolné, amatérské zdravotníky i hlídače. Měli by rozpoznat příznaky nákazy, vést žáky k neustálé hygieně, zároveň musí učit a starat se o sebe. Každý kantor s covidem bude znamenat velkou ztrátu pro výuku, do karantény strhne i další. Výhodou minulého půlroku bylo, že bystřejší část rodičů pochopila, jak náročné je děti vzdělávat. Mnohé učitelky a učitelé se posunuli jinam, naučili se hodně nového. Ale zároveň platí: učení poněkud ustupuje do pozadí.
Stoupá počet nakažených, školy se zavíraly ještě před začátkem obnoveného vyučování a další se budou zavírat. Narychlo byl změněn školský zákon, dosud v něm chyběla zákonná opora pro distanční výuku. Jenže autoři novely zapomněli na některé naprosto zásadní oblasti, jež by mohly vyústit v další prohloubení nerovností ve vzdělávání.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) upozornila, co novela nevzala v potaz: do školy chodí i děti, které vyžadují podstatně větší péči. Chybí "ustanovení, která budou zajišťovat rovné podmínky a podporu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a pro děti socioekonomicky znevýhodněné". Tyto zranitelné bytosti a jejich rodiny zaslouží zvláštní pozornost a podporu systému.
Deset tisíc dětí mimo systém
Podle zprávy České školní inspekce o vzdělávání na dálku "bez on-line komunikace se školou zůstal zhruba každý šestý žák základní školy, a v některých středoškolských oborech dokonce jedna pětina žáků". Zhruba 200 tisíc žáků základních a středních škol. Evidováno bylo asi "deset tisíc dětí, s nimiž se školám nepodařilo navázat komunikaci ani žádným jiným způsobem (například telefonicky, osobně v budově školy nebo doručením podkladů do schránky, přes sociální služby a neziskové organizace), a jejich vzdělávání ze strany školy tedy nebylo realizováno vůbec". Varovné. Nemělo by se to opakovat.
Dětem často chyběl počítač nebo připojení k internetu, další nenašly motivaci a podporu rodiny. (Podle výzkumu Informačního centra o vzdělávání EDUin "v každé třetí rodině během karantény přibylo konfliktů mezi rodiči a dětmi".) Jde o kluky a holky, kteří potřebují větší pomoc i za normálního stavu a "distanční domácí vzdělávání jejich znevýhodnění ještě více prohloubilo". Během učení na dálku mnohde úplně vypadla podpora dětí se specifickými potřebami, tedy pomoc asistentů, školních psychologů i dalších služeb, na které jsou tito žáci zvyklí a ze zákona na ně mají nárok. Během karantény byla omezena práce podpůrných zařízení pro tyto žáky, pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center. Podle ČOSIV by bylo ideální tuto podporu zaručit zákonem.
O problému v ČT mluvila předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková (při debatě s ministrem školství Robertem Plagou). Ocenila manuál pro školy i pravidla pro adaptaci dětí po karanténě. Připomněla však, že nákup notebooků na odstranění nerovností mezi žáky nestačí. "Co chybí, jsou specifická pravidla a jasné metodické instrukce, které by řešily podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami během případné karantény nebo při distančním vzdělávání, pakliže bude nutné. Jedná se o poměrně velké množství dětí, které z podpory během karantény, jež je za námi, vypadly," řekla Laurenčíková.
Dál nemají zastání…
Pokračovala: "V ČR má více než 40 tisíc dětí ze zákona nárok na podpůrná opatření třetího, čtvrtého a pátého stupně. To znamená, že tito žáci jsou závislí na zajištění poměrně intenzivní podpory pro to, aby vůbec ve škole mohli být, aby jejich vzdělávání mohlo úspěšně probíhat."
Podle Laurenčíkové nejde jen o holky a kluky z chudého prostředí, ale také o děti s těžkým zdravotním postižením či chronickým onemocněním, "jejichž školy byly zavřené a řada rodičů neměla kompetence, kapacitu ani pomůcky na to, aby vzdělávání svých dětí bez nějaké výrazné další podpory zvládli sami doma".
Klára Laurenčíková navrhuje, aby ministerstvo vydalo aspoň zvláštní instrukce, pravidla pro zajištění nárokových podpůrných opatření dětem, které je potřebují během distančního vzdělávání. "Jde například také o děti s duševním onemocněním, o děti ohrožené násilím v rodině, všechny tyto děti potřebují větší míru podpory." Zdůraznila, že školní poradenská pracoviště a zařízení potřebují od ministerstva jasný návod, jak podporu během distančního vzdělávání zajišťovat.
Ministr Plaga na to řekl, že příručka nebude. Jde o "komplexní problém, těch druhů podpůrných opatření je spousta a musíme se bavit o tom, která jsou aplikovatelná na distanční vzdělávání a která vyžadují nějaký jiný model a náhradní řešení". Řešeno to tedy není. Doufejme, že distanční výuka nebude v krizových místech trvat měsíce, ale jen týdny.
Tak vypadá začátek školy. Obří zátěž pro kantory, velká neznámá pro žáky i rodiče. A v novele školského zákona se bohužel opět zapomnělo na ty nejzranitelnější. Řečeno s progresivní soudkyní Šimáčkovou, nestaráme se dobře "o problémy lidí, kteří z toho systému vypadli nebo nemají zastání". Chyba, jež se může vymstít.
